Byla to láska na první pohled: ruina více než stoletého statku ozvláštněná dvěma věžičkami, podmáčená, se zdmi prokvetlými vlhkostí. Všichni radili stavbu strhnout a raději vystavět novou. Majitelé však nepodlehli a dnes bydlí v charismatickém zděném domě natrvalo.

Hospodářská část je navenek odlišena režnou kamennou fasádou.Rozhodnutí o koupi přišlo spontánně - během tří dnů od první návštěvy byl statek jejich. Další závažná rozhodnutí pak nastala ve chvílích odkrývání skutečného stavu stavby ještě mnohokrát. To nejtěžší muselo padnout hned zpočátku: zrekonstruovat stavbu narychlo tak, aby byla co nejdříve obyvatelná, anebo přistoupit k zásadní rekonstrukci a vytvořit tak plně funkční moderní bydlení při zachování původních stavebních prvků budovy? Nakonec zvítězila druhá varianta. Majitelé statku totiž nechtěli riskovat, že se budou muset celý život věnovat dílčím opravám jako důsledku povrchní rekonstrukce.

Technické specifikace a kontakty se zobrazí až po registraci a přihlášení.

Přibyla i sušárna chmele

Statek s uzavřeným dvorem, obytným stavením, chlévy a stodolou nese charakteristické znaky českého venkovského archetypu. Jednotlivé části pocházejí z různých časových období: stodola a přízemí obytné budovy s chlévem byly postaveny z opracovaných pískovcových bloků přibližně do poloviny 19. století. Po rekonstrukci provedené v roce 1927 se zděný dům zvětšil o jedno patro a přibyla i sušárna chmele, tenkrát byly jako stavební materiál použity cihly.

Stavbu opravili majitelé z velké části svépomocí za podpory rodiny a  nájemných dělníků, jen některé práce svěřili odborníkům. „Nebylo jednoduché najít firmy, které by měly pochopení pro rekonstrukci tak specifickou, důkladnou a náročnou na ruční práci. V  dalších fázích jsme se obraceli rovnou na lidi známé či prověřené z řad sousedů, kteří odváděli práci podle našich představ. Jsme velmi vděční místním usedlíkům, kteří nás neváhali podpořit radami a kontakty," říká majitel domu.

Na štěrk bude položena geotextilie

Úroveň terénu ve dvoře byla snížena o 70-80 cm. Navážku nahradilo přibližně 90 tun štěrku z blízkého lomu, v němž je uložena drenáž. Na štěrk bude položena geotextilie a následná vrstva písku sloužící k uchování vlhkosti pro zamýšlený trávník. Z nejvlhčí strany zděného domu byla půda odkopána až na základní kámen a voda ze sousedních okapů (původně ústící přímo pod statkem) svedena do kanalizace na dešťovou vodu.

V některých místnostech zůstalo na nosných zdech zdí odkryté originální kamenné zdivo. Pro větší autentičnost jsou spáry úmyslně dobarvované maltou v barvě červenice, která je v kraji obvyklá.Z původního obytného stavení zůstaly jen obvodové zdi, vše ostatní včetně štítů bylo strženo. Ve vnitřních prostorách bylo nutné odkopat 0,5 m zeminy a zavést systém provzdušnění: kolem všech obvodových zdí je rozvedeno potrubí, které na jedné straně domu nasává vnější vzduch, na opačné straně jej vydechuje rourou vyvedenou o značný kus výše.

Nebylo nutné stavbu kvůli vlhkosti podřezávat

Systém fungující na principu komínu zajišťuje dýchání podlahy pod celou obytnou plochou. Nad větrací soustavou je položena izolace a konstrukční systém podlahy. Díky tomuto důmyslnému systému nebylo ani nutné stavbu kvůli vlhkosti podřezávat.

Neméně náročná byla oprava obvodových zdí a příček. Po očištění veškerého zdiva na základní kámen byly provedeny nové sanační omítky do výše 1,5 m, dnešní obývací pokoj (dříve chlév) bylo nutné obezdít POROTHERMEM. Mezi původní a novou zdí tak vznikla mezera, v níž vrstva vzduchu cirkuluje na stejném principu jako u podlahového systému a odvětrává desetiletími prosáklé zdivo. Dnes lze v zděném domě naměřit čtyřicetiprocentní vlhkost, což svědčí o zdařilém postupu sanačních prací.

Napojení zdi mezi kuchyní a obývacím pokojem

Další zvláštností současné obytné plochy bylo napojení zdi mezi kuchyní a obývacím pokojem. Mezi nimi při dostavbě statku vznikla několikacentimetrová mezera vyplněná nerůznějším odpadem. Rekonstrukce neponechala náhodě ani tento úzký prostor, který byl vyčištěn, vyluxován a postupně doléván sanační směsí.

Na odvětrávací flexiroury v podlaze celého přízemí byla položena nopová folie, izolace a železobetonová deska. Celou plochu podlahy tvoří keramická dlažba.Dispozice současného bydlení víceméně ponechali majitelé podle původního rozložení. Ze stavu, v jakém budovu koupili, se dalo pouze odhadem určit, kde stála kuchyň a kde společná místnost či komora. Přesto dnešní interiér působí přirozeně, jako by jen oživil tradici zakotvenou v dávné minulosti. Původní obytné stavení se částečně propojilo s chlévem. Celé přízemní podlaží, sloužící jako kuchyň, jídelna a obývací pokoj, zůstává otevřené s jedinými vnitřními dveřmi, které vedou do prádelny.

Vize otevřeného prostoru v podkroví

Záměrem bylo vytvořit otevřený prostor pro co nejefektivnější výměnu vzduchu v přízemí budovy, a tím zajistit optimální podmínky pro vysychání zdiva. Od počátku měli majitelé vizi otevřeného prostoru také v podkroví. Kromě rozlehlého dětského pokoje a koupelny zaujímá většinu podkroví pracovna šikovně propojená s malou, schůdky oddělenou ložnicí. To aby v případě inspirace byl jen krok k pracovním nástrojům.

Na otázku, co by majitelé doporučili lidem uvažujícím o rekonstrukci staré nemovitosti, odpověděla majitelka lakonicky: „Vydržet." Nutno podotknout, že během dvou let nejzásadnějších oprav přišel na svět nejstarší syn a krátce nato přibyla i dcera.

Trámy nahrazeny železobetonovými nosníky

Jejich otec pragmaticky dodává: „Člověk se musí rozhodnout, zda mu stojí za to, aby na domě nechal kus života, aby se podílel na každé práci a dokázal vyjít z toho, co je k dispozici. Celou stavbu jsem si musel dozorovat sám. Proto je dobré se na různé práce připravit i technicky a mít kolem sebe lidi, s nimiž je možné se o odborných problémech poradit. A právě v tom jsme měli velké štěstí."

Při oklepávání zdiva celé stavby majitelé zjistili, že na úrovni mezi podlažími je stavba stažena ocelovými pruty, přišroubovanými do původních stropních trámů. Při rekonstrukci stropů v patře byly trámy nahrazeny železobetonovými nosníky s keramickými vložkami a původní zpevňovací železa byla vzájemně provázána armovacími dráty a následně zalita do betonu. Jediným původním stropem jsou cihlové klenby v bývalém chlévě.

Patro otevřené do krovu

Obývací pokoj. Zajímavě působí spojení selského stavení s nábytkem z exotického teakového dřeva dovezeného z Indonésie. Tmavý teakový nábytek doplňují kožené sedací soupravy a bílé stěny. Střídmé zařízení ozvláštňují na stěnách zavěšené sbírky dřevěných masek z Afriky a Indonésie či starožitné kuriozity.Protože nové řešení stropní konstrukce zděný dům příliš zatížilo, rozhodli se majitelé pro odlehčení zdí a nechali celé horní patro otevřené do krovu. Nová krytina je lehčí než původní varianta střechy, a tak si stavba ponechala přibližně stejné zatížení před i po rekonstrukci.

I u stodoly majitelé řešili problém váhy střešní krytiny vůči tak starým krovům a hledali takovou, která by co nejvíce odpovídala původní podobě. Současný ekvivalent se nakonec podařilo najít v římské tašce značky Bramac.

text:  Daniela Rígrová, foto: Ondřej Polák, archiv majitele