I navzodry nepříznivým okolnostem lze dostat slunce do domu. Zdárným příkladem je malá dřevostavba postavená v náročných terénních podmínkách v půvabné kopcovité krajině pod Jizerskými horami.

Některé přednosti poslední parcely na kraji malé obce jsou dvojsečného rázu - představují výhodu i nevýhodu zároveň: klidné místo na kraji lesíka, který ale zastiňuje část pozemku, svah s nádherným výhledem, ale se sklonem na severní stranu. Projekt malého rodinného domu pro 2-3 osoby dostal do vínku ještě další podstatné body zadání, a to finanční limit 1 800 000 Kč  a energeticky úsporný provoz domácnosti. Z těchto důvodů se majitelé rozhodli pro dřevostavbu.

„Terénní reliéf a nepříznivá orientace pozemku ke světovým stranám byly pro tvar a vnitřní uspořádání domu rozhodující," vysvětluje autor návrhu, architekt Vladimír Balda.

Bezbariérový přístup do obou podlaží

Majitelé si také přáli samostatnou kuchyni oddělenou od obývacího pokoje. Jednoduchý kvádr se zařezává do strmého svahu. Výškové uspořádání vytváří podmínky pro bezbariérový přístup do obou podlaží z úrovně terénu. Horní podlaží s výstupem na relaxační část zahrady umožňuje prosvětlení z jihu, sem architekt umístil společnou obytnou část v podobě jednolitého prostoru.

V části orientované na jih dominuje sezení, na severní straně je vyhrazeno místo pro jídelní kout a kuchyň, oddělenou prosklenými posuvnými dveřmi. Vstupní zóna, ložnice a zázemí se nacházejí o podlaží níže a obracejí se k severu. Koupelna a další obslužné prostory, které se obejdou bez přímého denního světla, jsou zapuštěny do terénu.

Po technické stránce majitelé původně plánovali celý dům jako dřevostavbu, ze statických důvodů se ale s architektem dohodli na kombinaci technologií. Spodní část, která se opírá o svah, si žádala masivnější konstrukci, a proto je vyzděna z tvárnic POROTHERM. Druhé podlaží tvoří lehká dřevostavba. Navenek působí díky dřevěnému obložení jako jednotný celek. „Stavební úřad si nekladl žádné speciální požadavky, ani netrval na sedlové střeše, Proto jsem zvolil pultovou střechu, která otevírá dům k jihu," vysvětluje Vladimír Balda.

3. místo v soutěži nízkoenergetických domů

U malých domů lze dosáhnout parametrů nízkonenergetického domu (roční spotřeba energie méně než 50 kWh/m² na metr čtverečný užitné plochy) jedině při extrémním zateplení. „Kvalitní zateplení stavby předepisují technické normy a patří k samozřejmostem. Základní předpoklad nízké spotřeby energie na vytápění a provoz domácnosti ale spočívá již v architektonickém konceptu. Jednoduchý kompaktní tvar snižuje náklady na stavbu a také celkovou tepelnou ztrátu," pokračuje architekt.

„Severní strana poskytuje sice krásný výhled, okna v severní fasádě jsou ale menší, aby se snížily úniky energie. V jižní fasádě jsme si mohli dovolit velkou prosklenou plochu, tudy přichází do interiéru slunce," vysvětluje Balda. Díky tomuto nápaditému řešení získala dřevostavba v r. 2006 3. cenu v soutěži nízkoenergetických domů, vyhlášené společností Rockwool.

"Bydlení ve dřevěném domě splnilo moje očekávání ohledně příjemného prostředí, nízké ceny i levného provozu domácnosti," radují se majitelé energeticky úsporné dřevostavby. "Když jsem se pustila do stavby, nikdo nechtěl věřit, že je možné realizovat rodinný dům za 1 800 000 Kč. Samotná stavba nakonec vyšla ještě o něco levněji, naopak náklady na interiér se o něco zvýšily," prozradila paní domu.

text: Jitka Pálková, foto: Lubomír Fuxa