Obec na východ od Prahy, která je dnes okrajovou součástí hlavního města, sahá svými kořeny až do dob Jana Lucemburského. V současnoti tu převažuje různorodá zástavba pocházející z dvacátých a třicátých letech minulého století. Účelný dvougenerační dům s pestrou minulostí se přizpůsobuje tomuto prostředí.

Veškeré zařízení interiéru je navrženo tak, aby bylo dokonale funkční a maximálně usnadnilo udržování pořádku.Domek starý přes osmdesát let prošel řadou úprav až do podoby typické socialistické dvoupodlažní „kostky" s brizolitovou omítkou, se dvěma přízemními přístavky - vstupem a garáží přistavěné na zahradě z jižní strany. Vzhledem ke změně situace v rodině si majitelé přáli vybudovat dva byty - jeden v přízemí pro rodiče, druhý v patře pro mladou rodinu se dvěma dětmi.

Všichni členové rodiny se shodli na tom, že základem harmonického soužití je nejen tolerance, ale i respekt k soukromí druhých, a tak se rozhodli zřídit do domu dva oddělené vstupy. Stávající vnitřní schodiště bylo tedy zrušeno a do patra vede samostatné venkovní schodiště, které zároveň chrání vstup do přízemí před nepřízní povětrnosti. Dalším motivem stavebního zásahu bylo přivést do vnitřního prostoru domu více světla a slunce.

Technické specifikace a kontakty se zobrazí až po registraci a přihlášení.

Rozšíření do zahrady

Byt rodičů v přízemí se až na úpravy vstupního prostoru příliš nezměnil, zůstala zachována původní dispozice se dvěma pokoji a kuchyní, zvětšilo se zázemí. Horní podlaží se rozrostlo o přístavbu směrem do zahrady, nad původní garáží vznikl nový obývací pokoj s kuchyní, koupelnou a šatnou. „Stará" část dispozice byla využita pro ložnice. Spojovací článek tvoří hala.

„Díky přístavbě se podařilo získat více světla a příznivou orientaci ke světovým stranám," vysvětluje architekt Michal Grošup, autor návrhu. „Velké rohové okno obývacího pokoje směřuje do zeleně, na jižní stranu, zatímco ložnice zůstaly v chladnější severní části domu. Prosklené posuvné křídlo se dá odsunout o tři metry tak, abyste se v létě mohli opalovat na čerstvém vzduchu přímo v obývacím pokoji." Zděnou přístavbu zastřešují dřevěné vazníky. Na zahradě se ještě plánuje přístřešek pro dva automobily, konstruovaný z pohledového betonu.

Dřevěná okna dodala fasádám nové proporce

Kuchyňská linka byla vyrobena na zakázku, dvířka z MDF desek s povrchovou úpravou ve vysokém lesku dávají obytnému prostoru dominantní barevný akcent. Výrazný barevný odstín tlumí zadní stěna s betonovou stěrkou.Po úpravách zděný dům částečně změnil tvar a získal modernější a dynamičtější výraz. Nová dřevěná okna odlišných rozměrů dodala fasádám nové proporce. Přistavěnou část architekt odlišil světlou barvou omítky a pultovou střechou s výrazným přesahem, původní „trakt" získal sytě oranžový odstín.

„Jednou z uvažovaných variant byla modrá fasáda, ale s majiteli jsme se shodli, že do obytné čtvrti se více hodí teplé barvy," vysvětluje Michal Grošup. Plot oddělující pozemek je z pohledového betonu a kovu a ladí se zábradlím ve francouzských oknech a u schodiště.

Důraz na dostatek světla ve všech místnostech

I přes nevelkou užitnou plochu zděný dům uvnitř působí velmi prostorně. Základním zákonem, který tu vládne, je totiž účelnost, nenajdete tu nic naddimenzovaného, natož zbytečného. Svou zásluhu na tom má rovněž důraz na dostatek světla ve všech místnostech. Majitelům spíše než na velikosti místností záleželo na praktičnosti a komfortním vybavení.

Proto architekt pečlivě promyslel vnitřní uspořádání a navrhl veškeré zařízení interiéru na míru tak, aby bylo dokonale funkční. Ušlechtilé přírodní materiály (dubové dřevo, sklo, ocel, pohledový beton) ve spojení s jednoduchými tvary a živými barvami dodávají stavbě nadčasovou kvalitu a optimistické vyznění.

text: Jitka Pálková, foto: Robert Žákovič