Nevtíravou architekturu, která citlivě vrůstá do přírody, místo aby ji pyšně opanovala, známe z Japonska nebo ze Skandinávie, v našich končinách je spíše popelkou. Svažitý pozemek, kde vládne mihotavý kontrast slunečních paprsků a stínů starých jehličnanů a v tichu mezi stromy září diamantové záblesky vodní hladiny, si zasloužil jedinečný přístup... Celý text