Domy architekta Jiřího Houši se zpravidla poznají na první pohled, a není to jen podle valbových střech a režného zdiva. Spojují to nejlepší z tradičního i moderního pojetí stavění, účelnost s elegancí a ušlechtilými materiály, univerzálnost s individualitou.

Usazení domu do roviny s terénem a dodržení spádových poměrů pro odvod dešťové vody.Mladí manželé, které jsme navštívili, mají rádi moderní design, ale i přírodní materiály, zejména dřevo a režné cihly. V široké nabídce na trhu je zaujala stavba oceněná v soutěži Dům roku, kterou vyhlašuje časopis Můj dům, a obrátili se na jejího autora.

„Oslovil nás charakteristický styl," říká paní zděného domu. „Domy Jiřího Houši vycházejí z určitého typu, ale každý získá individuální ráz v duchu svých majitelů. Vybrali jsme si projekt, který vyhovoval jak velikostí užitné plochy, tak pozemku a orientaci ke světovým stranám, a dispozici jsme drobnými změnami upravili ke své spokojenosti." A co se změnilo?

Maximální prosvětlení stavby

Půdorys přízemí dodržuje základní rozvrh: vstupní partie a schodišťová hala přecházejí ve společný obytný prostor do tvaru L, který zahrnuje sezení, jídelnu a kuchyňskou část a na jižní straně pokračuje krytou terasou. V zájmu maximálního prosvětlení oddělují schodišťovou halu od předsíně i od obývacího pokoje dveře a stěna z čirého silnostěnného skla, která nahradila plánovanou zděnou příčku.

„Vnitřní prostor získal na velikosti a lehkosti. Díky proskleným plochám už při příchodu domů vidím od vstupních dveří až na terasu a cítím se mnohem lépe, než kdybych musela procházet malou tmavou předsíní," vysvětluje paní domu. Na schodišťovou část se napojuje ještě pokoj pro hosty s koupelnou (je z něj spíše malá domácí pracovna) a garáž, přístupná přes malou chodbu.

Technické specifikace a kontakty se zobrazí až po registraci a přihlášení.

Pravé úhly přibyly i na fasádě

Ve společném obytném prostoru se chodí po krásné podlaze z teakového dřeva, určené pro podlahové vytá-pění. Koženou sedací soupravu vybrala paní domu z nabídky značky Natuzzi.V podkroví, které je věnováno ložnicím, se největší změna odehrála nad garáží. Manželé nechtěli nechat půdní prostor zbytečně ležet ladem, proto zde zřídili velkou šatnu přímo vedle své ložnice. Dětské pokoje propojili posuvnými dveřmi tak, aby se mohly proměnit ve společnou velkoprostorovou hernu, nebo zůstat oddělené, když se děti pohádají nebo se budou učit.

Podkroví si částečně zachovává romantiku zkosených stěn a výhledů do nebe, při jeho zařizování zůstali ale manželé nohama pevně na zemi. „Po zkušenostech s bydlením v členitém půdním bytě, který bylo třeba celý vybavit zařízením na míru, si vážíme každého účelně využitelného metru. Jsme rádi, že podkrovní místnosti mají část s rovným stropem, která se dá zařídit standardním nábytkem. Také zkosené rohy v hale jsme zrušili a spokojili jsme se s pravými úhly," vzpomíná paní domu. Pravé úhly přibyly i na fasádě, místo obloukových majitelé zvolili standardní obdélníková okna.

Podlaha z teakového dřeva

Velké přesahy střechy zabraňují přehřívání obývacího pokoje a vytvářejí příjemný venkovní obytný prostor.Zařízení interiéru vzali majitelé zděného domu do svých rukou a sjednotili jej s celkových charakterem stavby. Struktura režného zdiva přechází z fasády dovnitř - stěnu jídelny místo obrazu zdobí obklad z režných pásků. V hlavní obytné části udávají tón teplé odstíny podlahy z teakového dřeva, kombinované s jemnými přírodními barvami a materiály - kůží, dýhou zebrano atd. „Důraz jsme kladli na vyváženost kvality, užitných vlastností a ceny. Celkově podle našeho mínění nabízí tento dům čtyřčlenné rodině optimální poměr velikosti, pohodlí i estetických kvalit," uzavírá paní domu.

"Již koncept domu měl v přízemí velký obytný prostor spojující funkce bydlení, jídelny a kuchyně. Byl zde také kladen důraz na velké prosklené plochy spojující interiér se zahradou. Je zde velká částečně krytá terasa, o kterou se obývací prostor za hezkého počasí zvětšuje. Za velmi důležité považuji usazení domu do roviny s terénem, i když jsou samozřejmě dodrženy spádové poměry pro odvod dešťové vody," vysvětluje autor projektu Ing. Jiří Houša.

text: Jitka Pálková, foto: Karel Pobříslo