Dům v malé obci v Povltaví těží z výhodné polohy a progresivních stavebních technologií. Do krásné přírody navrhl architekt moderní variaci na tradiční českou architekturu.

Z haly vede otevřené schodiště do patra, pod ním je zakomponována skříňová sestava.Krajina při dolním toku Vltavy, obdařená romantickou přírodní krásou a opředená kouzlem legend z naší národní historie, patří k oblíbeným místům jak pro rekreaci, tak pro trvalé bydlení. Manželé se dvěma dětmi si pro svůj domov vybrali pozemek na návrší na pravém břehu, s hezkým výhledem do krajiny na opačném břehu. Parcelu v mírném jihozápadním svahu obklopuje nová vilová zástavba, kromě procenta zastavěnosti tu však neplatí žádná zvláštní regulace. Stavebníci se společně s architektem Michalem Grošupem rozhodli pro osvědčenou střední cestu - účelnou architekturu s nadčasovým výrazem, která poskytne veškerý současný moderní komfort a bude dobře vypadat i za padesát let. Přáli si především dostatečné úložné prostory a pohodlné zázemí, proto je dům zčásti podsklepen.

Dvě funkce, dvě hmoty

„Dobrá architektura by měla být napohled jasně čitelná," říká architekt Grošup. „Proto jsem navrhl kompozici ze dvou základních funkčních celků - obytné a servisní části - a navzájem je odlišil tvarem i pojednáním fasády." Obytnou část tvoří dvoupodlažní obdélníková stavba se sedlovou střechou, orientovaná rovnoběžně s podélnou osou parcely. Na severní straně, směrem do ulice, se nachází samostatná obytná jednotka pro hosty s vlastním zázemím a schodiště, směrem na jih následují volně propojené zóny kuchyně, jídelny a obývacího pokoje, který venku prodlužuje terasa a vinný sklípek, zapuštěný v umělém návrší.

Společná obytná část je orientována do chráněné části zahrady v jihozápadní části pozemku. Patro je tradičně vyhrazeno ložnicím. Tyto pokoje nejsou omezeny šikmými stropy jako v běžném podkroví, krov je nasazen až ve výšce 260 cm.

Technické specifikace a kontakty se zobrazí až po registraci a přihlášení.

V podzemí skladové prostory a kotelna

Kompozice domu se promítá do půdorysu, připomínajícího asymetricky tvarované písmeno T. K protáhlé obytné části se v kolmém směru připojuje podsklepený přízemní „servisní" trakt s plochou střechou. Na vstupní halu, která tvoří předěl a zároveň spojku mezi obytnou a servisní částí, navazuje místnost pro domácí práce, dvojgaráž a sklad zahradního náčiní, v podzemí se ukrývají skladové prostory a kotelna. Největší plochu suterénu zaujímá velká místnost vybavená kulečníkem a domácím barem, z tohoto prostoru vede samostatné schodiště na zahradu.

Na kuchyňské lince vyniká kontrast lesklých bílých dvířek a dýhy wengé (barový pult). Pracovní deska a parapety jsou z leštěné žuly, nad varným centrem se vznáší elegantní jednoduché nerezové odsávače.Rozlehlé přízemí se přizpůsobuje konfiguraci terénu třemi výškovými úrovněmi podlah. Vstup, hostinský pokoj, kuchyň a jídelna leží v jedné rovině, která odpovídá vstupu na pozemek, do garáže a skladu zahradního náčiní se sestupuje o čtyři stupně níže a do obývacího pokoje o tři stupně níže. Tato část společného bytného prostoru má proto vyšší strop, což jí opticky prospívá.

Netypická volba konstrukčního systému

Dobře čitelná stavba překvapí zcela netypickou volbou konstrukčního systému. Namísto standardního Porothermu se stavebníci rozhodli pro sendvičový zděný systém Sendwix, využívající vápenopískové cihly. „Hledali jsme energeticky úsporné a zároveň doložitelně ekonomické řešení. Zaujaly nás výborné tepelněizolační vlastnosti a vynikající tepelná akumulace tohoto materiálu," říká majitel domu. Podkroví zastřešuje ocelodřevěný krov bez kleštin, ložnice a dětské pokoje tak mohou využít celou výšku místnosti až pod hřeben střechy.

V celém interiéru převládají čisté hladké tvary, velké formáty a přírodní odstíny pískové, béžové a hnědé. Do velkorysé koupelny architekt zvolil obklad o rozměrech 30 x 60 cm s metalizovanou listelou.Stavba domu bývá v našich podmínkách proces dynamický, přinášející různé zvraty a překvapení. Také v tomto případě se realizace v některých aspektech odchyluje od původního návrhu. Nejmarkantnější je změna barvy fasády z tmavě červené na oranžovou, běžný fasádní polystyren se totiž při použití tmavých odstínů příliš zahřívá, „pracuje" a dochází k praskání omítek (na tmavé fasády je třeba použít speciální šedý polystyren či jiný druh tepelné izolace). S výsledkem jsou však jak majitelé domu, tak jeho „duchovní otec" velmi spokojeni. V interiéru byl původně plánovaný obklad krbového tělesa nahrazen nátěrem, což mu ale neubírá ani na funkčnosti, ani na kráse.

text: Jitka Pálková, foto: Robert Žákovič