Dům na okraji města Šternberk, v domáckém prostředí bývalé zahrádkářské kolonie, vychází z jednoduchého konceptu. Jeho zpracování je ve všech směrech individuální.

Otevřené schodiště je obloženo deskami z dubového dřeva.Manželům se dvěma dětmi školního věku, s řadou koníčků a plánů, přestal byt v panelovém domě stačit jak po prostorové, tak i funkční stránce. „Jako nový domov jsme si původně představovali pohodlný přízemní bungalov, ale při stavbě domu stejně jako v jiných životních situacích dopadne často nakonec všechno jinak," vzpomíná paní zděného domu. Možnosti zastavění obdélníkového pozemku s východo-západní orientací omezovalo ochranné pásmo vysokonapěťového elektrického vedení, které sem zasahuje ze severní strany. Z tohoto směru sem také doléhá  hluk frekventované okresní komunikace, i když parcela s ní přímo nesousedí, a duch blízkého hřbitova.

LaKonický dům

Na jižní straně se naopak nachází malý ovocný sad, který si rodina přála zachovat. Volně zastavitelná zůstala dlouhá úzká obdélníková plocha uprostřed, zadání tedy na první pohled neslibovalo lákavou příležitost blýsknout se výjimečnou architekturou. Nikoliv krásná velká parcela a štědrý rozpočet, ale právě určitá výchozí omezení však v praxi prověří odvahu a tvůrčí schopnosti architekta. Tomáš Bindr a Jan Zelinka úlohu vyřešili s pověstnou českou vynalézavostí.

Zatímco sousedé bezradně přirovnávali výraznou novostavbu ke skokanskému můstku, její majitel dal dílu název LaKonický dům. Výstižně charakterizuje lapidární koncept zhmotněný v čistém kónickém tvaru. Úzká dlouhá stavba se od východu k západu zužuje a zvyšuje, na straně vstupu je dům široký 6,0 m a má dvě podlaží, směrem k západu se plynule zvyšuje do výšky tří podlaží a zužuje se na rozměr 4,0 m. Přízemí slouží ke společnému setkávání rodiny a k bydlení rodičů, horní podlaží jsou privátní.

Technické specifikace a kontakty se zobrazí až po registraci a přihlášení.

Ložnicová zóna s výstupem do zahrady

Za vstupním zázemím se nachází otevřená lineárně uspořádaná společná obytná část, kde kuchyň přímo přechází v jídelnu a obývací pokoj, celek zakončuje oddělená ložnicová zóna rodičů s vlastní šatnou, koupelnou a výstupem do zahrady. Přízemí je ve dvou místech vertikálně propojeno s druhým podlažím - prostor nad vstupní předsíní a nad obývacím pokojem zůstává volný až pod strop 2. podlaží.

Severní fasáda se z „energetických“ důvodů obešla zcela bez oken, jediným členicím prvkem je venkovní nerezový komín.Ze společné obytné části také vede otevřené schodiště na galerii nad obývacím pokojem a dále do „velínu", pracovny hlavy rodiny, situované v nejvyšší části stavby, ve třetím podlaží. „Motivem, který vedl k tomuto výškovému uspořádání, je manželův horolezecký koníček," prozradila nám hostitelka. „V nejvyšším místě severní fasády se počítá s cvičnou horolezeckou stěnou." Ze severní strany je dům izolován kompaktní stěnou bez oken, v přízemí je přistavěn garážový přístřešek pro dva automobily. Obytné prostory se obracejí k jihu a k západu.

Červená fasáda protipól zeleně

V ložnici rodičů kraluje masivní dubová postel, všechny potřebné věci pojmou vestavěné skříně v šatně.V druhém plánu LaKonického domu se objevují zajímavá technická řešení, nenápadná rafinovanost, kouzlo nechtěného... Tvar, ač na české poměry atypický, splňuje místní podmínky regulace, které stanovují maximálně dvě nadzemní podlaží s podkrovím a zastřešení sedlovou či pultovou střechou v předepsaném sklonu. V místě není plynovod, zděný dům je vytápěn tepelným čerpadlem vzduch/vzduch v kombinaci s rekuperací (stavba realizována v nízkoenergetickém standardu). Červená fasáda tvoří protipól okolní zeleně.

Na zvláštní atmosféře interiéru se podílí jak prostorová kompozice, tak rozvrh prosklených ploch, volných průhledů a cílené směrování denního světla. Ráno vstupuje slunce dovnitř prosklenou plochou nad vstupem a sluneční paprsek prochází po délce celým domem, k večeru se zlatavé paprsky lámou na skleněném zábradlí galerie a vytvářejí duhové efekty.

text: Jitka Pálková, foto: Jiří Vaněk a Jana Labuťová