Na okraji menšího moravského města vyrostl zděný dům, který svým konceptem trochu připomíná filozofii průkopnického amerického architekta Franka Lloyda Wrighta. Stavba nenásilně zapadá do krajiny, půdorys se volně rozvíjí převážně v jedné rovině, vnitřní uspořádání odráží logické návaznosti prostoru.

Sezení ve tvaru U parafrázuje půdorysné uspořádání domu, odkládací plocha kolem opěradel je velmi praktická.Budoucí majitel měl konkrétní představy o dispozici a také určité zkušenosti s předcházející rekonstrukcí rodinného domu, a možná právě proto hledal architekta s obdobným způsobem myšlení a estetickým cítěním. „Velmi oceňuji, že můj klient nepojímá bydlení jen jako záležitost účelu, ale především jako domov v praktickém, psychologickém i citovém smyslu. Na kvalitě domu má výrazný podíl jeho snaha poskytnout své rodině nejen střechu nad hlavou, ale především stabilní životní zázemí," chválí si Petr Neumann, autor návrhu.

Zadání obsahovalo garáž a garážové stání, velkou obytnou halu s kuchyní, oddělené ložnicové části pro rodiče a děti (obojí s komfortním příslušenstvím s oddělenými koupelnami a WC), relaxační prostory. „Protože klient byl prozíravý a uvažoval v dlouhodobé perspektivě, půdorys se postupně rozšiřoval především o prostory zázemí, které bývá u rodinných domů často poddimenzováno."

Technické specifikace a kontakty se zobrazí až po registraci a přihlášení.

Půdorys ve tvaru U

Prvním úkolem bylo vypořádat se s pozemkem nepravidelného tvaru s jediným pravým úhlem po svém obvodu a s přístupem z východní strany. Rodina si přála orientovat hlavní obytné prostory na osluněnou stranu a zároveň chránit své soukromí před pohledy z ulice i od sousedů. Průsečíkem všech požadavků se stal půdorys ve tvaru, který připomíná široce rozevřené písmeno U.

Terasu tvoří paluba z tropického dřeva, které je velmi trvanlivé a dodává intenzivnější pocit tepla.Vstupní a garážový trakt navazuje na uliční hranici pozemku na východní straně, společný obytný prostor tvoří střední spojovací část, na západní straně se nachází ložnicový trakt. Děti mají svůj prostor v patře nad střední částí. Podél severní fasády je umístěna relaxační zóna se saunou a samostatným výstupem do západní části zahrady, kde chtějí majitelé vybudovat bazén.

Tyto tři stavební a funkční celky pak vymezily příjemný chráněný vnitřní prostor, ideální pro vybudování terasy. Majitelé spolu s architektem zvažovali, jak dispozici nejlépe orientovat, zda ji otevřít na jih nebo na západ. Nakonec se rozhodli pro jižní stranu, z východu, severu i západu je  zděný dům naopak uzavřený a kompaktní, což přispívá k pocitu soukromí a následně i k úsporám energie na provoz domácnosti (což ale nebylo primárním cílem).

Provoz technických zařízení je na počítači

Čelní pohled ze zahrady naznačuje výtvarný koncept stavby: vodorovná linie atiky a svislé boční stěny vytvářejí rám s hladkou bílou omítkou, který obklopuje tmavé plochy režných cihel a oken a spojuje je v souvislý celek.Velkorysé uvažování s přesahem do budoucna se projevilo nejen v dispozičním konceptu, ale i ve volbě materiálů a technologií. Jedná se o jeden z prvních rodinných domů u nás, kde se uplatnily cihly pro přesné zdění. Majitelé neváhali použít nové, nepříliš tradiční stavební hmoty, například povrchové stěrky na stěny a podlahy. Provoz technických zařízení přenechali počítači - systém inteligentní domácnosti ovládá vytápění, osvětlení, pohon venkovních žaluzií atd.

Zajímavý technický i estetický prvek představuje osvětlení pojaté jako symbióza tří komponentů. Základní rovnoměrné osvětlení prostoru zajišťují pravidelně rozmístěná stropní bodová světla. Doplňují jej funkční svítidla (lustr nad jídelním stolem, osvětlení zrcadla, osvětlení kuchyňské linky) a nízká lokální svítidla, která mají na starost především atmosféru. Kombinací různých svítidel, přímého a nepřímého osvětlení, různé intenzity a barevnosti světla vzniká nekonečně proměnlivá světelná hra.

text: Jitka Pálková, foto: Pavel Sychra