V interiéru člověk stráví neuvěřitelných 70 až 90 % života. Přitom 87 % každodenních smyslových vjemů „konzumuje" zrakem a jen 13 % pak vnímá ostatními smysly. Denní světlo v interiéru je tudíž nezbytnou podmínkou života a naprosté většiny smyslových poznatků.

Distributorem denního světla v domě je sklo. Najdete ho v oknech i na střechách, nově dokonce na fasádách. Skleněné příčky prostorově člení vnitřní dispozice a propouští tak světlo hlouběji do domu, sklo slouží i jako plnohodnotný zdicí materiál. Díky světlovodům a anglickým dvorkům se denní světlo dostává i „za roh" do těch nejtemnějších koutů. K přirozenému osvětlení interiéru mohou přispět i podlahy z pochozího skla, prosklené stropní panely, celoskleněná schodiště, protihlukové stěny, zábradlí apod. Samostatnou kapitolou jsou výplně stavebních otvorů.

Okno jako všestranný izolant

Přehled možných cest světla do domuNaši prapředkové instalovali okna co možná nejmenší. Jižané tím bránili zbytečnému přehřívání domu a písečným návějím, ostatní pak bránili zbytečným ztrátám vzácného tepla. Velikost oken a jejich počet mimo jiné určovaly i solventnost a postavení majitele domu.

Poté začal člověk vypočítávat optimální velikost, či dokonce správné umístění okna pomocí vzorců, tabulek, norem a dalších parametrů. Patří k nim kupříkladu výška stavebního otvoru od vodorovných konstrukcí, pravidla správného osazení rámu, konstrukce rámu a křídla, způsob otevírání, větrání a stínění, typy kování, parametry zasklení a mnoho dalších aspektů. To vše s cílem dosažení optimální funkčnosti a životnosti.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Okno pro střechu

Střešní okna, stejně jako okna fasádní, nás „bezbariérově“ spojují s okolním světem.Typ a hlavně velikost střešního okna souvisí s jeho umístěním a se sklonem střechy. Při menším sklonu je třeba pro stejný výhled zvolit delší (vyšší) okno, šířku většinou předurčuje rozteč krokví. Velmi důležitým parametrem stavby je výpočet požadovaného množství světla v místnosti. Střešními okny vstupuje do interiéru o 30 až 40 % více světla než okny fasádními, množství procházejícího světla ovšem ovlivňuje i tloušťka profilů. Tato okna vyžadují speciální konstrukci, neboť ve střešním plášti musí odolávat ­působení deště, silnému větru, sněhu a námraze, poletujícím a padajícím předmětům - např. úlomkům větví a mnoha dalším atakům.

Opomenout nelze rovněž výhled do exteriéru, v podkrovních prostorách vás určitě neuspokojí jen uklidňující šumění deště a počítání hvězd. Je třeba velmi pečlivě rozmyslet, kolik světla na základě prostorového rozdělení a dispozic interiéru opravdu potřebujete a jaké jsou požadavky na přirozené osvětlení jednotlivých místností. Optimální rozložení světelné stopy ovlivňují i další parametry - světelná propustnost zasklení a především plocha a umístění okna. A logicky záleží na orientaci domu vůči světovým stranám, na rozdělení okenních ploch, na tvaru domu a spoustě dalších ukazatelů.

Komfort kýženého stínu

Tak jak člověk touží vidět (a exhibicionista i být viděn) a proslunit svůj příbytek, musí počítat i se zápornou stránkou věci. Správná orientace stavby vůči světovým stranám, grandiózní prosklené plochy, propojení interiéru s exteriérem a střešní okna představují poměrně značné tepelné zisky. Často zisky nežádoucí, nechtěné a nepříjemné. Dá se jim poměrně úspěšně čelit třeba instalací stínicích prostředků. Osvědčily se venkovní předokenní či předsazené rolety (boxy s navíjecími bubny a lamelami v nadpraží oken). Jednodušším řešením je montáž horizontálních či vertikálních kovových, dřevěných nebo textilních interiérových žaluzií, upevněných přímo na rámech oken nebo nad nimi. Sortiment stínicí techniky mohou doplnit také markýzy, fasádní látkové navíjecí, výklopné nebo pevné clony. Anebo prvky zdobící fasádu - klasické okenice.

Stavebnice ze skla

Luxfery neboli skleněné tvárnice najdete ve sklobetonových stěnách a stropech, v klenbách, na fasádách, místo schodišťových oken, v interiéru pak v opláštění světlíků a sprchových koutů, v konstrukcích prosvětlovacích příček i v tzv. chodníkových oknech. Luxfery sice představují jeden z nepřehlédnutelných symbolů architektury minulé éry (ve stavebnictví se prakticky používají někdy od roku 1905), mladší sestry duté cihly se ale zabydlují i v moderních projektech.

Lightway jsou umělou, nicméně efektivní cestou světla do míst, kam slunce zpravidla nechodí.Lze z nich stavět velmi stabilní, neprůhledné, průhledné či průsvitné obvodové stěny, stejně jako dělicí příčky s vynikajícími akustickými vlastnostmi a světelnými efekty. V šatnách, koupelnách nebo na chodbách je to přímo žádoucí, v obytném prostoru pak efektní a vítané. Z kostek se dá v interiéru rozehrát působivá tvarová, světelná i barevná partie (např. Vitrablok nebo Vetroaredo nabízejí pestré spektrum od růžové přes fialovou až po černou). Skleněné tvárnice se spojují klasickým zděním pomocí malty, s obvyklou tloušťkou spáry 10 mm. Efektnější je ovšem tenkovrstvé zdění s 2mm spárami při použití speciálních lepidel.

Určitou nevýhodou je jen váha dílčích stavebních prvků (od 60 do 85 kg/m2), proto je třeba už v projekční fázi staticky spočítat zatížení všech nosných konstrukcí. Vyrábějí se i plné skleněné tvarovky pro stěnové prvky, vlýsky nebo čočky do stropů a podlah, pod nimiž je žádoucí prosvětlit prostor přirozeným denním světlem. Variantou jsou copility, stavební prvky pro zasklívání příček, otvorů nebo střech, široké 250 a 500 mm s hloubkou 40 až 50 mm, tloušťkou skla 6 mm a délkou 1 000 až 3 000 mm. Propustnost světla činí až 88 %. Opomenout samozřejmě nelze ani skleněné střešní tašky - výlisky ve tvaru pálených keramických tašek (drážková krytina nebo bobrovka), určené k prosvětlení půdních prostor.

Světlo, teplo, ticho, bezpečí

Osvětlení přímo ovlivňuje funkčnost a využitelnost interiérového prostoru. Stavební normy proto stanoví i požadavky a podmínky pro návrh a realizaci denního osvětlení a podporují dosažení tzv. zrakové pohody. Výpočet je složitý, pro informaci ale stačí vědět, že plocha prosklení by měla tvořit asi 1/10 až 1/8 podlahové plochy místnosti. Platí, že 2/3 místnosti by měly být alespoň 1 hodinu denně přímo osvětleny, což lze splnit jedině vhodnou orientací vůči světovým stranám a uvedenými rozměry. Okenní výplně ovšem musí chránit také před venkovním hlukem. I zde platí hygienické normy, schopnosti tlumení hluku se říká neprůzvučnost. Důležitá je i celková tloušťka skleněných tabulí, jejich vzájemná vzdálenost, výplň mezi skly. V praxi se osvědčila vzduchová mezera mezi skly asi 100 až 200 mm, stále častěji se používají izolační trojskla.

Světlo v potrubí

Francouzská okna, posuvné nebo výklopné prosklené stěny či velkoplošné neotvíravé celoskleněné příčky a stěny představují významný zdroj denní světla. Žádoucí je však instalace účinného odstínění.Suterén a místnosti disponované uvnitř objektu a hlavně bez oken rozhodně nevystačí pouze s umělým osvětlením. I tady existuje relativně snadné řešení - montáž světlovodů (např. Lightway). Většinou se dodávají v montážních sadách jak pro šikmé, tak ploché střechy. Fungují tak, že do speciálně tvarované skleněné kopule na střeše nebo fasádě domu zachytávají denní světlo a skrz světlovodný tubus se superreflexní odraznou vrstvou uvnitř ho přivádí k difuzéru na stropě nebo na stěně místnosti.

Difuzér pak toto světlo rovnoměrně rozptýlí po místnosti. Světlovod (tubus) od firmy Lightway může být dlouhý až 20 m, nejkratší délka vedení pak může být 300 až 400 mm. Oproti minulosti dnes může být kopule světlovodu nainstalována i na fasádě budovy. Lightway dokáže účinně přivést denní světlo i při zamračené obloze a dokonce v odpoledních hodinách.

Sklo jako stavební prvek

Technické přednosti skla

Sklo je odolné vůči stárnutí, lze ho relativně snadno zpracovávat. Důraz se klade na součinitel prostupu tepla, vzduchovou neprůzvučnost, světelnou propustnost (u jednoduchých skel až 92 %) a bezpečnost. Z  technických parametrů se sleduje hustota (sodnovápenaté tabulové sklo 2 500 kg/m3), pevnost (v tlaku 700-1 200 MPa, v ohybu 40-190 MPa) a tvrdost (podle Mohsovy stupnice 6-7, což odpovídá tvrdosti křemene). Tvrzené nebo vrstvené sklo v tloušťkách od 4 do 20 mm s vloženou speciální fólií se používá do bezrámových svislých či vodorovných konstrukcí. Zvláštností není protisluneční ochrana (snížení tepelných zisků) pomocí skla s reflexními nebo absorpčními vlastnostmi.

Zvláštní kategorie skla

Samostatnou kapitolu tvoří skleněné terčové fasády s bodovým uchycením skleněných panelů a montáží pomocí tzv. Point fitting systému. Za zmínku stojí také cylindricky a sféricky ohnutá skla - ohýbané sklo může být nekalené, případně s vrstvou pro zlepšení izolačních vlastností, dále kalené pro dělicí stěny včetně dveřních systémů, na výplně zábradlí atd. Z kaleného skla lze vyrábět lepené sklo a také speciální izolační skla a fasádní panely.

Výhoda anglických dvorků

Prosklené příčky – na pracovišti i v moderních domovních interiérech.V principu jde o světlík, jímž se do podzemního podlaží přivádí denní světlo a jehož prostřednictvím lze i účinně větrat a odvádět vodu od spodní stavby objektu. Suterénní prostory se tak dají přeměnit v prostory obyvatelné nebo přímo obytné. Trh nabízí spoustu rozměrových variant v několika pevnostních skupinách (např. řada Multinorm), dále světlíky s nástavci k prodloužení stavební výšky (až o 1 m), speciální sklepní plastová okna a další sortiment.

Běžné šířky oken osazovaných v anglických dvorcích činí 600 až 1 200 mm, výška není omezena a okno může dokonce vystupovat ze světlíku nad úroveň terénu. U novostaveb ve svažitém terénu tak lze projekčně kalkulovat s využitím podzemních prostor ke zřízení pracovny, fitness, dílny, sauny nebo vinotéky. Existují i prefabrikované sklepní světlíky (MEA) určené pro dodatečnou suchou montáž na nosné zdivo. Vyrábějí se z plastů (polyesteru vyztuženého skelným vláknem).

text: Petr Saulich, ilustrace: Helena Paz, foto: archiv