Feng-šuej: Předsíním sluší jednoduchost

Váš pocit samozřejmě určuje, jak se také chováte k rodině. Vstupujete-li den co den nerudní a naštvaní nepořádkem v předsíni, jste pak takoví i na svého partnera či děti. Když vás naopak vítá krásný a uklizený prostor, máte příjemnou náladu, a tu pak předáváte i ostatním členům domácnosti. Takže opravdu stojí za to věnovat tomuto prostoru patřičnou pozornost.

Hlavně volně

Vstupní prostory patří podle feng-šuej k tzv. sekci Gua 1, ke které se váže element voda. Energie vody potřebuje hlavně volně plynout. Proto je velmi důležité, aby v předsíních a vstupních halách nebyly žádné překážky. Vstupní dveře se musí dát volně otevřít, a to pokud možno dokořán. Nesmí za nimi být ani žádný nábytek či zeď, které by tomuto širokému otevření bránily. Dveře se musí otevřít minimálně na 91°. Energii vody můžete podpořit modrou a černou barvou. Tuto barvu můžete využít k výmalbě, na podlaze nebo různými doplňky, obrazy apod. Vodu zastoupí i obrázek s volně plynoucí řekou.

Pořádek především

Dále se zde musíme vyvarovat častého zlozvyku vše ze sebe „shodit“ a dělat, jako že předsíň není pro nás tak důležitá. Tj. nemůžeme boty jen tak pohodit do prostoru, stejně tak tašky, kabáty nesmíme vršit na věšáku. Boty bychom měli umístit do botníku, svršky pak do šatní skříně a tašky také do nějaké uzavíratelné skříně či komody. V předsíni by měl být jen jednoduchý věšák pro návštěvy nebo pro případy, kdy venku prší a naše svršky musí před uložením oschnout. V takovém případě je pak ale nezapomeneme uklidit.

Zrcadlo ano, ale ne naproti vchodu

V předsíních by také neměl být nábytek, který by „zatarasil“ volný vstup do prostoru nebo který ostrým rohem míří na vstupní dveře. Nábytek by zde neměl být těžký, protože by nám přinášel tíhu do života. Dále není vhodné mít zrcadlo naproti vstupním dveřím. Nemělo by nás odrážet zpět při příchodu domů. Když už se zmiňujeme o zrcadlech, jeho velikost musí být taková, že nejvyšší člen rodiny se zde vidí celý, nebo minimálně od pasu nahoru. Zrcadlo nesmí nikomu „usekávat“ hlavu nebo část hlavy. Naproti vchodu by také nemělo být WC, aby nebylo tím prvním, co uvidíme, když se domů vrátíme.

Klíčové číslo 1

Tím, že předsíně a haly patří do Gua 1, můžeme využít i numerologii k posílení těchto prostor. Ideální je mít zde vše po jednom, využít solitéry. Klíčové slovo je zde JEDNA, a z něj se odvíjí i jednoduchost. Nemělo by zde tedy být příliš mnoho nábytku, mnoho doplňků apod.

Světla není nikdy moc

Dále je důležité, aby v těchto prostorách bylo hodně světla. Ideální je světlo denní, ale často se stává, že zde nejsou okna. Proto opravdu dbejte na velmi dobré světlo. Ideální je jedno („jednoduchost“) velké centrální světlo, které celou místnost osvítí. Kdykoliv budete v těchto prostorách, rozsviťte si. Nebuďte zde nikdy potmě, i kdyby to bylo jen pár minut.

Energie vody patří k naší životní cestě a ta má být světlá, jasná. Jinak se nám může stát, že bude nepřehledná, my v životě nebudeme mít jasno, kam jdeme, proč tam jdeme, na své cestě životem budeme přehlížet své příležitosti apod.

Ne tak rychle, prosím!

Další věc, které je třeba věnovat pozornost, je případ dlouhé vchodové chodby. Dlouhá chodba má tendenci energii zrychlovat. Proto je důležité učinit opatření k jejímu zpomalení, aby cesta našeho života plynula příjemně, a ne zbrkle a bezhlavě. Zpomalení můžeme vytvořit tím, že doprostřed zavěsíme mohutnější lustr, který bude vytvářet překážku rychlému plynutí energie. Můžeme zde také zavěsit nějaký závěsný doplněk (tzv. mobil). Rychlost můžeme také zpomalit kusem nábytku, který na jednu stranu chodby umístíme. Když je chodba moc úzká a my zde nemůžeme nic umístit, tak alespoň na podlahu dáme kobereček či nějakou předložku, která zmírní rychlost energie.

Jde i o zdraví…

Většina lidí vstupním prostorám nevěnuje příliš velkou pozornost. Když si ale uvědomíte, že vaše nálada utvořená prvním dojmem po vstupu může mít vliv na funkci ledvin, močového měchýře a kostí, pak si uvědomíte, že přece jen bude lepší, když tyto prostory upravíte tak, aby vám do života přinášely jen to nejlepší.

text: Jiří Černák, foto: archiv