Žádný jiný materiál nedokáže vést světlo tak výtečně jako sklo. Proto není divu, že se pro tuto vlastnost od nepaměti využívá jak ve stavebnictví, tak ke zhotovování bytových doplňků.

Sklo je tradičním materiálem pro výrobu reprezentativních lustrů (MATERIAL DESIGN GLASS).Objevení skla je dodnes malou záhadou. Podle římského historika Plinia sklo vynalezli féničtí námořníci, kteří se plavili podél pobřeží Afriky. Když je překvapila noc, přistáli u břehu a rozhodli se uvařit si polévku. Nasbírali tedy dříví, ale nenašli kolem tábořiště žádný kámen, kterým by podložili kotle na vaření. Vyložili tedy ze své lodi několik kamenů přírodní sody, kterou přepravovali, a postavili v africké poušti plné písku provizorní ohniště. Když polévku dovařili, všiml si jeden z nich, že v ohništi zůstaly ležet jakési průzračné kapky, které vznikly reakcí pouštního písku a sody za vysoké teploty plamenů. Tak bylo zřejmě vyrobeno první sklo. Nejstarší nalezená skleněná perla pochází z Théb a je stará 5000 let.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

Sklo v českých zemích

První nálezy skla v českých zemích jsou datovány k polovině druhého tisíciletí před naším letopočtem. Jde o drobné perly z modrozeleného skla, nalezené v hrobech z doby únětické kultury. O několik století později, na počátku doby železné, se u nás objevují dokonalejší druhy skleněných perel. Další setkání se sklem a skleněnými šperky se váže k nálezům z doby Velkomoravské říše. Výroba skla byla zpočátku doménou církve a především mnichů benediktinů, kteří používali sklo do oken kostelů a klášterů. První zmínky o jejich výrobě jsou již z 9. století.

Karafa na alkohol, kterou můžete vhodně doplnit sklenkami podobného designu (ALMIDECOR).Zpočátku hutě vyráběly pouze jednoduché okenní terčíky, perličky a duté sklo. Nejstarší sklárny v českých zemích lze doložit od druhé poloviny 13. sto­letí a nepřímo o nich svědčí také názvy některých městeček a vesnic, např. Staré Hutě, Skláře apod. Další zdroje hovoří dokonce až o počátku 14. století. A právě toto období lze považovat za dobu rozkvětu českého sklářství. Nejstarší informace, ve které je zmínka o první sklárně v oblasti Jizerských hor, ve Vysokém, se datuje do roku 1376.

Dřevo, voda, písek

Důležitou podmínkou pro výrobu skla ve středověku byl dostatek dřeva, vody a suroviny k výrobě skla - křemičitého písku. Všechny tyto podmínky velmi dobře splňovaly pohraniční oblasti Čech - Krušné hory, Jizerské hory, Orlické hory a Šumava. Proto se také do těchto oblastí začaly stěhovat sklářské rodiny.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz.

Sklo nad zlato

Zpočátku bylo sklo vzácné, později, když se jeho výroba rozšířila, vznikaly nejen další barvy, ale také různé tvary. Ve čtrnáctém století se objevují první vyšší číše s plastickými nálepy. Za vlády císaře a krále Karla IV. se začaly vsazovat do oken českých kostelů různobarevné vitráže. Středověcí skláři byli nejen skvělí řemeslníci, ale současně i návrháři a výtvarníci. Proto také byli sklářští mistři svobodní, bez poddanských závazků. Od roku 1497 byli přijímáni mezi rytíře a za vlády císaře Rudolfa II. mohli získat šlechtický titul.

Měsíční a tabulové sklo

Kolekce francouzského ručně foukaného skla D´Artagnan. Sklenice na víno, vodu a šampaňské, cena 580 a 540 Kč (LE PATIO).Od středověku se ploché čili tabulové sklo vyrábělo dvojím způsobem. Při prvním vyfoukl sklář baňku, po oddělení od píšťaly ji přilepil na „želízko" a po opětovném zahřátí vytvaroval do kotouče připomínajícího měsíc v úplňku. Odtud název měsíční sklo. Až do 18. století se tak vyráběla k zasklívání oken běžně používaná, do olova vkládaná průhledná ko­lečka. Podle druhého způsobu vyfoukl sklář baňku a z ní vytvořil válec, který oddělil od píšťaly. Po novém zahřátí „vyžehlil" polotovar do tvaru tabule na šamotové desce. Již ve středověku vynikali ve výrobě tabulového skla čeští skláři. Toto bylo označováno jako „Précédé de Boheme" (Čechy v předstihu).

Strojní výroba skla

Na přelomu 19. a 20. století se hledaly možnosti strojní výroby plochého skla. Jak francouzský (Sievertův), tak americký (Oppermann-Lubbersův) způsob napodobovaly ruční výrobu z válců. Belgický inženýr E. Fourcault dal přednost vertikálnímu tažení nekonečného pásu skla z vany. Průmyslovou výrobu plochého skla tímto způsobem zahájil jako první na světě J. M. Mühlig v Hostomicích, psal se rok 1919.

Plavené sklo

Sklenice na whisky se širokým dnem (ALMIDECOR).Myšlenka vyrábět ploché sklo plavením na roztaveném kovu se poprvé objevila na počátku minulého století, nebyla však využita. Až v roce 1952 se k ní vrátila firma Pilkington Brothers z Anglie, která v ro­ce 1959 zahájila výrobu zrcadlového skla plavením nepřetržitého pásu na hladině roztaveného kovu. V roce 1966 zakoupilo licenci k výrobě floatového skla i Československo. V teplickém Sklo Unionu byl 22. října 1969 zahájen provoz na první lince Float-Process. To ovlivnilo i tvorbu autorského skla a podstatně rozšířilo další možnosti jeho využití v architektuře.

text: Adam Krejčík, foto: archiv firem