Nacházíte se zde: Home | Interiér | Krásné sofa ze všech stran

Variabilní kolekci Ai.ro, určenou pro veřejné prostory, vyrábí POLSTRIN DESIGN,...

Tisk | Poslat | Diskuze (0) | Sdílet článek Facebook Twitter Google

Krásné sofa ze všech stran

Pro českého designéra Jana Čtvrtníka není problém cestovat po celém světě. Nedávno se vrátil s expedicí Baobab z Madagaskaru, nyní pracuje v Itálii. Má za sebou bohaté zkušenosti ze švédské IKEA, z americké NASA či ze spolupráce s počítačovou firmou hewlett-Packard. Ačkoliv úspěchy jsou vykoupeny intenzivním pracovním nasazením, snaží se „žít v rámci možností normální život".

Jste kosmopolitní člověk, cestování je pro vás charakteristické. Studentské stáže vás zavedly do Finska, Švédska, dokonce do Peru, za prací jste odešel do Anglie a nyní působíte v Itálii. Co vás táhne do světa?

Možnost dělat práci, která mě baví a zároveň uživí. Zajímá mě průmyslový, uživatelsky orientovaný design, jenž se u nás téměř neobjevuje. V Česku je design chápán jako umění a většinou nesplňuje podmínky pro velkou sériovou výrobu. Málo firem má také jasnou strategii a zadání, většinou jim chybí marketingové průzkumy. Zjišťuje si je sám designér, a tak navíc vykonává funkci trendového managera, dávajícího dohromady estetickou prezentaci firmy.

celý článek

Přesto s našimi výrobci spolupracujete...

Pro Českou republiku navrhuji malosériový design. Kreslím nábytek pro Polstrin design, MM Interier, vymýšlím vázy pro Mosera, šperky pro Tactoo. Je to ale jiné, více umělecké než průmyslový design. V současné době jsem zaměstnán u společnosti Electrolux a starám se o high-end platformu sporáků. Designování výrobků je svázanější technologií a omezenější všemi technickými předpisy. Electrolux ví přesně, co který zákazník potřebuje, a díky tomu dodává chytře vymyšlené věci podle jeho nároků. Jeden sporák se však vyvíjí někdy i pět let, takže za život bych navrhl sedm typů a mezitím viděl jen skici! Proto, když přijdu večer domů, črtám si návrhy prstýnků, křesel, pohovek.

Jan Čtvrtník (* 1975)

Designér a ilustrátor

Talentovaný umělec, jenž se od dětství toužil stát designérem. Rád cestuje, zajímá se o etno kultury, z barev má oblíbenou oranžovou, z květin růži a exotickou proteu. Kdysi hrál na bicí.

Studium a praxe

1989-1993 studium SUPŠ v Praze, ateliér propagační grafiky
1994-2000 PF při Jihočeské univerzitě, obor Učitelství pro umělecké školy
1998-2004 VŠUP v Praze, ateliér design výrobků
Od roku 2000 se účastnil studijních stáží ve Finsku, Peru a Švédsku. V roce 2002 se stal zakládajícím členem File studia, o tři roky později, tj. v roce 2005, působil v design department IKEA ve Švédsku.
V roce 2005 pracoval také na projektu Star design pro JSC NASA v USA.
V roce 2006 se jako výtvarník účastnil expedice Baobab na Madagaskaru.
O rok později spolupracoval se studiem Lunar Design v San Franciscu a stal se také zaměstnancem společnosti Electrolux v Itálii.

Získaná ocenění

V roce 2006 získal cenu Vynikající design za polstrovaný set Koxy-ixy. Letos zvítězil v projektu Droog Design Climat Competion za návrh vázy Droog Aalto. Tento návrh vybraný britským listem The Independent se objevil také mezi dvaceti světovými projekty za nejlepší „green design" současné doby.
Kromě Prahy a Brna vystavoval například
ve Frankfurtu nad Mohanem, v Limě, Londýně, Florencii, Vídni, Bruselu nebo na výstavě Seoul Design Olympiad 2008 v Koreji.

Právě za křeslo Koxy jste ještě jako student pražské VŠUP získal Národní cenu za studentský design. V roce 2006 jste úspěšný návrh rozšířil na kolekci sedacího nábytku a spolu s výrobcem MM Interier převzal další vysoké ocenění. Přesto první skici tehdy budoucí diplomové práce přijal váš potenciální výrobce chladně. Co se mu nelíbilo?

S panem Maňasem, majitelem firmy nábytku MM Interier v Luhačovicích, jsem se setkal jako neznámý student. Seděli jsme spolu v autě a já ho na základě předložených návrhů požádal, aby je vyrobil a tím se stal partnerem mé diplomky. Jemu se však nic nelíbilo a spolupráci se mnou odmítl se slovy, že návrhy pro něj nejsou perspektivní. Rozhodl jsem se přesto v práci pokračovat a vyrobit podobu polstrovaného křesla třeba i z překližky sám, bez výrobce. Za dva měsíce po našem setkání pan Maňas vyhlásil soutěž s názvem Cesta časem, cesta do budoucnosti. Tehdy hledal jejím prostřednictvím podobu pro nový nábytek. Řekl jsem si, že pokud s ním chci spolupracovat, nezbývá mi nic jiného než tuto soutěž vyhrát. Přihlásil jsem se, poslal návrhy a opravdu vyhrál.

V čem se návrhy lišily od původních?

Tenkrát na podzim jsem mu neukázal jedinou kresbu Koxy, protože ještě ani neexistovala. Šlo o první črty, takový počáteční stav ve vývoji. Teprve na Vánoce mi přišlo na mysl, jak vyřešit pro mě zásadní konstrukční problém. Na každém nábytku, pokud má konkávní stranu, musí být šev lepený nebo vtažený dovnitř. Sezením se však časem utrhne, a proto jsem hypotetickou situaci vyřešil dírou a „obalil" každou část zvlášť pěkně dokola. Výrazný detail, který vznikl díky otvorům, přinesl nadšení výrobci a podpořil úspěchy Koxy.

Naznačujete, že na začátku návrhu ještě neznáte výslednou podobu výrobku?

Opravdu nevím, jak bude věc vypadat, vždy se jedná o proces. Design je práce, která má své
zákonitosti a vývoj. Logický postup, jak se z bodu A, což je zadání, dojde do bodu B, což je
výsledek. Pokud někdo tvrdí, že v momentě zadání už ví, jak ona věc bude vypadat v bodě B, musí být buď génius, který sype nápady z rukávu, nebo narcista, jenž šidí design tím, že nezkoumá jiné varianty. Samozřejmě že čím je designér talentovanější a zkušenější, tím je cesta hledání snazší.

Zastavme se u vašeho pobytu ve švédské IKEA. Jako druhý Čech v historii jste měl možnost nahlédnout do návrhářské kuchyně této úspěšné nadnárodní společnosti. Jak se vám pro ni pracovalo?

IKEA mám velmi rád. Jejich strategie vychází z dlouhodobé historie značky, vědí, co chtějí a co jim chybí. Mají jasně definovaného zákazníka, což je důležité pro výsledek zadání. Výrobek pro IKEA musí být levný a vypadat tak, jako když ho vyrobila IKEA. Jeden z mých návrhů pro čajovou soupravu Tivoli se týkal lisu na citron. Byl okomentován slovy, že je krásný, ale vypadá o třídu dráž. Musel jsem návrh přepracovat tak, aby působil levněji a výrobek se prodal.

Kreslíte si své nápady?

Nejen nápady. Kresba mě moc baví, navíc je skvělým komunikačním prostředkem. Skrz kresbu jsem získal velkou autoritu v pracovním týmu Electroluxu. Lidé mi důvěřují, volají a ptají se, jak co mají řešit. Často vysvětluji konstruktérům či klientům svou myšlenku. Nejde o žádné vyčištěné, hezké kresbičky, ale rychlý záznam, jenž ujasní řešený problém s okamžitou zpětnou vazbou. Co bychom mailem popisovali dny, objasníme během pár minut.

Na pražském veletrhu art&interior 2008 jste prezentoval novou kolekci nábytku AI.RO. Hravá „sedačková stavebnice" nabízela množství barevných i tvarových kombinací. S kolika variantami počítáte?

Celkem lze sestavit přes 76 základních kombinací. Nová kolekce navazuje na „Freudovu" pohovku TA.BU. Na veletrzích jsme s výrobcem Polstrin design představili šest základních variant a dalších asi devět si mohl klient na místě objednat. Kombinace jsou založeny na dvou úrovních sedů, které jsou propojené úzkým „krčkem". Plochy jsou různě veliké a kombinatorikou těchto modulů vzniká téměř neomezené množství typů. Pohovky jsem navrhoval především do veřejných prostor, knihoven, galerií, čekáren, hodí se však i do bytových interiérů. Těším se, že budou oblíbené nejen doma, ale i v zahraničí.

Na jakou novinku se ještě můžeme těšit?

Na sofa krásné ze všech stran. Jmenuje se Moara a je první, jehož pozadí příjemně překvapí. Není proto určeno k přiražení ke zdi, ale k umístění do středu místnosti. Také začínám připravovat návrhy plastových konvic a rozprašovačů k zalévání a osvěžení rostlin.

text: Šárka Dumbrovská, foto: archiv firem

Článek obsahuje skrytý text s kontakty na firmy a cenami. Uvidíte po přihlášení nebo po registraci.