Schodiště má v interiéru důležitou roli. Je spojovacím prvkem mezi jednotlivými podlažími, zároveň však dokáže esteticky doladit a pozvednout celkové vyznění obytných prostor. V rodinných domech je schodiště doslova komunikační tepnou.

Před nákupem stavebnicového schodiště si dobře v klidu rozmyslete, jakou funkci bude plnit a zda povede do málo či často používané místnosti. Hlavní schodiště domu či bytu rozhodně nemůže být v nejmenší možné šířce 60 cm, ale musí být řádně široké. Je třeba myslet na to, aby se dvě či více osob bez problému vzájemně vyhnuly a aby nenastal problém při stěhování nábytku. Naopak v místnostech typu ložnic či půdních prostor, ve kterých je nižší frekvence používání, může rozměrově malé schodiště působit příjemně útulným dojmem. Pro centrální schodiště je výhodnější volit přímé či lomené tvary. Naopak tam, kde potřebujeme šetřit místem, je možné využít schodiště točitého.

Velikost prostoru

Nerezový hranatý sloupek v kombinaci s hranatým madlem je současným hitem (J.A.P.).Důležitým aspektem, který významně ovlivní výběr schodiště, je velikost prostoru, který chceme (nebo můžeme) schodišti věnovat. Novostavby v tomto směru dávají více šancí a většinou poskytují dostatečný prostor pro schodišťové variace jakéhokoliv druhu. U rekonstrukcí se obvykle potýkáme s nutností kompromisu.

Schody a finance

Velkou roli při plánování schodiště sehrají i finance. V nižší cenové hladině se schody dají pořídit již od 16 000 Kč, ale v případě zakázkového schodiště se tato částka může vyšplhat do statisíců. Cena je vždy dána typem vybraného schodiště, materiálem a provedením.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Schody ze skla, nerez, betonu?

Atypické schodiště Profile je příkladem trendu kombinování nerezové konstrukce s materiálem, který koresponduje s podlahou (J.A.P.).Obecně lze schody rozdělit podle materiálu a tvaru. Z pohledu použitého materiálu jsou v nabídce na trhu schody dřevěné, kovové, betonové či kombinované. V dnešní době jsou čím dál oblíbenější i atypické schody skleněné, které ve vhodně laděném interiéru mohou působit skutečně velkolepě.

Tradiční celodřevěné schodiště dýchá přírodní atmosférou a hodí se do všech typů obytných interiérů. Myslete ale na to, že některá schodiště ze dřeva mohou vrzat. Kovová schodiště se vyrábějí buď z ocele povrchově upravované, nebo z nerezové oceli. Ta se dnes řadí k materiálům velice žádaným, ovšem je třeba sáhnout o něco hlouběji do kapsy. Kovová schodiště jsou velice pevná a odolná, ale mnohdy do interiéru přinášejí průmyslový vzhled, takže jejich využití je vhodné konzultovat s bytovým designérem. Velice častou volbou a výhodným kompromisem jsou proto kombinovaná schodiště, která eliminují negativní vlastnosti jednotlivých materiálů. Kombinuje se nejen dřevo a kov, ale i dřevo či kov se sklem. Velká škála možností je také v obkladech dřevem či keramikou.

Ostře sledované vlastnosti

Funkčnost - schodiště musí přesně odpovídat použití, pro které je určeno. Interiérové schodiště rozhodně nepatří do venkovních prostor. Točité schodiště o šířce nášlapu 60 cm rozhodně není dobré volit do hlavních prostor interiéru.
Pohodlnost - tuto oblast charakterizují dva faktory - šířka schodiště a výška nášlapu. Jednoduchou pomůckou pro určení tzv. pohodlnosti schodiště je fakt, že by se na něm měli dva lidé bez problémů vzájemně vyhnout. Běžnou standardní šířkou schodiště je 90 cm, přičemž možné míry se pohybují v rozmezí od 60 do 120 cm. Běžná výška nášlapu je v rozmezí 16 až 19 cm.
Tuhost - tato vlastnost odráží správnost volby použitých materiálů. Například některá schodiště musí být pevně ukotvena na zdi a nemohou být umístěna volně v prostoru. Předchází se tak tvarové deformaci schodů v prostoru, tzv. vlnění. Každý materiál má totiž své specifické vlastnosti.
Odolnost proti opotřebení - jednoznačnou volbou při výrobě schodnic (nášlapné plochy schodů) je tvrdý a odolný materiál, který snadněji odolává mechanickému opotřebení. Při jeho použití se vyhneme rýhám a vrypům na povrchu schodnice. U masivních materiálů je jasnou volbou tzv. tvrdé dřevo - buk, dub, javor, jasan. Měkké materiály typu smrku či borovice příliš odolné nejsou.
Povrchová úprava schodnic - nejčastější povrchovou úpravou interiérových schodů je lakování, které má opět vlastnosti podporující odolnost proti mechanickému opotřebení. U exteriérových schodů by samozřejmostí povrchové úpravy měla být antikorozní vrstva.
Hlučnost schodů neboli jejich rezonance - této vlastnosti je důležité si všímat při kotvení schodiště u stěny. Je důležité, aby se zvuk schodů nerozléhal a nenesl do sousedící místnosti. O tuto vlastnost by se měli zajímat například majitelé řadových rodinných domků, kteří nechtějí, aby jejich rodinný život sledovali sousedé v přímém přenosu.
Praktičnost - při volbě materiálů mějme vždy na paměti praktičnost schodiště. Dnes módní skleněné nášlapy či nerezové zábradlí mnohdy nutí pečlivé hospodyně k udržování vysokého lesku. S horší udržovatelností souvisí také přítomnost různých zdobných prvků, na nichž se nepozorovaně shromažďuje prach a nečistoty.

Točité, nebo bočnicové schodiště?

Pravoúhlé linie zábradlí a schodiště jsou příkladem zdařilé realizace (SWN MORAVIA).Pokud nám to interiér dovolí, můžeme volit mezi schodištěm točitým, bočnicovým, segmentovým, či atypickým. Jak už jsme uváděli, schodiště točité není vhodné pro frekventované použití, ale dobrou službu udělá vždy, když řešíme nedostatek prostoru. U točitého schodiště si určitě nemusíme ani příliš lámat hlavu s volbou materiálu, neboť oblíbené dřevo a kov jsou nabízeným standardem a jediné, čemu bychom měli věnovat pozornost, jsou jejich další kombinace, které by měly ladit s interiérem.

Segmentové schodiště

Segmentové schodiště JAP 300 vytvořené kombinací černé komaxitové oceli s dřevěnými nášlapy mořenými v přírodním tónu (J.A.P.).Schodiště, a zejména to hlavní, vnímáme povětšinou jako jednolitý interiérový dílec, ale nemusí to být pravidlem. Segmentové schodiště (jak už označení samo napovídá) se skládá z jednotlivých dílů (segmentů), se kterými si můžeme při jeho realizaci pohrát přesně tak, jak nám povolují velikost a koncepce interiéru a samozřejmě i vlastní nápaditost. Laicky řečeno - poskládat si je do tvaru, který bude nejvíce vyhovovat, je možné díky dílům, z nichž se schodiště sestavuje dohromady.

Vlastní montáž samozřejmě provádějí odborníci. Segmentové schodiště je velmi často užíváno jako centrální a možnost jeho tvarových variací záleží pouze na tvůrčím myšlení. Obecně však platí, že nejčastějšími typy zmiňovaných schodišť jsou tvary L nebo U. V užívaných materiálech neexistuje prakticky žádné omezení. Ve standardní nabídce dominuje dřevo, kov nebo kombinace materiálů.

Schody na stěně

Hranaté sloupky zábradlí, lanka a dřevěné madlo spolu se zajímavými dřevěnými schodnicemi zvýší estetickou hodnotu interiéru (SWN MORAVIA).Nesporným plusem a hlavní výhodou bočnicového schodiště je systém vlastního zabudování. Chceme-li se vyvarovat nosných a těžkopádně působících schodišťových konstrukcí, pak právě bočnicové schodiště nabízí řešení všem, kteří vyžadují zachování vzdušnosti a elegance v prostoru, ovšem stále dbají na kvalitu a funkčnost. Hlavní část schodů je kotvena k nosné zdi, takže další nosné systémy už nepotřebujete.

Vyměňte si zábradlí

Bočnicové schodiště LASER 1000 působí s otevřeným provedením schodnic lehce a vzdušně (J.A.P.)).Může se stát, že máte staré schodiště, které chcete změnit, ale přitom nechcete přímý zásah do schodiště jako takového. I pro tuto situaci existuje řešení. Staré schodiště můžete zmodernizovat designovým nerezovým zábradlím, které bude působit v interiéru jako originální šperk. A dokonce ani nemusíte kupovat zábradlí na míru, ale můžete použít stavebnicové nerezové zábradlí, které si každý kutil dokáže namontovat doma sám, během jednoho až dvou dnů. Vašemu novému zábradlí může dominovat například skleněná výplň, nerezové pruty nebo ocelová lanka.

text: Adam Krejčík, foto: archiv firem