V současných klimatických výkyvech jsou střechy českých domů vystavovány novým, extrémním vlivům. Je proto nutné vědět, jak je chránit.

Pokud jde o povětrnostní vlivy, je střecha patrně nejexponovanější konstrukční částí domu, přičemž nemusí jít jen o vodu v nejrůznějších formách. Také expozice slunečním zářením se dokáže „podepsat" na některých typech střech, podobně je tomu s prudkým větrem, který současné klimatické změny rovněž doručují s novou razancí. Se všemi těmito vlivy je třeba počítat, proti všem je třeba střechu chránit. Její poruchy a poškození mohou totiž mít pro celý dům a jeho obyvatele fatální důsledky.

Dotazy na téma STAVBA vám zodpovíme v PORADNĚ ZDE.

Voda, voda...

Taška KM Bobrovka s namontovanou protisněhovou zábranou (KM BETA).Za většinu problémů se střechou může voda, která se dostala tam, kam neměla. Jednou z možností je zatékající voda v kombinaci s mrazem, led totiž zvětšuje svůj objem, což vede ke vzniku trhlin nebo posunu střešních materiálů, takže pak vlhkost proniká do konstrukce a ničí ji. Vodu pod skládanou střechu může vehnat prudký vítr a ploché střechy také „nabízejí" nežádoucí vlhkosti řadu kritických míst. Většina případů, kdy dojde k poruchám, není způsobena řáděním živlů, ale nekvalitní přípravou nebo provedením stavby.

Šikmá střecha vyžaduje kontrolu

Šikmé střechy ze skládané krytiny mají nejčastěji problém s pronikáním vody skrze netěsnosti mezi jednotlivými taškami. Je proto nutné stav střechy pravidelně sledovat. Pokud jde o nezateplenou starší střechu, lze těsnost zkontrolovat z půdy - mezi taškami nesmí pronikat světlo. V případě obytné půdy se zateplením se dá střecha kontrolovat pouze zvnějšku, pohledem ze střešních oken apod. U skládaných střech je také kritickým místem jejich hřeben a oplechování komína a střešních oken.

Norma předepisuje u šikmých střech pojistnou hydroizolaci, která má zabránit jednak pronikání vlhkosti z vnějšku, jednak kondenzaci vlhkosti v tepelné izolaci. Tato hydroizolace ochrání vnitřní konstrukce i v případě průniku vody přes krytinu. Pojistná hydroizolace se umisťuje mezi střešní krytinu a tepelnou izolaci a její význam roste v zvlášť v případech, kdy má střecha malý sklon nebo v daném prostředí hrozí klimatické extrémy v podobě prudkých dešťů a vichřic.

Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.dumabyt.cz.

Současné moderní krytiny

Problém bývá u starších staveb, které tuto hydroizolaci nemají. „Pojistná hydroizolace musí být neporušená a zároveň odvodněná buď přes okapnici, nebo musí být napojená na podokapní žlab. To bohužel často není splněno," říká o problémech šikmých střech ing. Ondřej Fuciman z Ústavu pozemního stavitelství VUT v Brně, který se věnuje právě problematice střech.
Oplechované šikmé střechy jsou proti extrémním vlivům počasí bezpečnější, ohrožuje je spíše koroze. Současné moderní krytiny např. z hliníku ale odolávají i tomuto vlivu a při správném řemeslném zpracování prakticky průnik vlhkosti vylučují. Ohrozit je může spíše prudký vítr, proto je při jejich stavbě nutné dbát na správný technologický postup uchycování dílců tak, aby byly dostatečně pevné, ale přitom umožňovaly dostatečný dilatační pohyb při teplotních výkyvech.

Za většinu problémů se střechou může voda.Rizika ploché střechy

Nejčastější poruchou plochých střech je narušení hydroizolační vrstvy. Příčinou může být již nekvalitní projekt, kdy jeho autor zvolí nevhodná technická řešení anebo rizikové technologie. Jde například o užití modifikovaných asfaltových pásů s rizikovými nekvalitními komponenty.
Velmi častou příčinou zatékání ploché střechy jsou podle Ondřeje Fucimana z VUT v Brně také nekvalitně provedené detaily a prostupy střešního pláště. „Dobře vyřešený detail je základem každé střechy. Na ploché střeše je to ještě markantnější," říká ing. Fuciman. Prostupem je například atika, u níž je optimální, aby hydroizolace byla vytažena nad tento prvek. Dalšími prostupy jsou hromosvody nebo zábradlí, všechny tyto prvky je třeba před položením hydroizolace obandážovat, aby izolace byla těsná.

Detailem, který vyžaduje zvláštní pozornost, jsou vpusti. Norma uvádí, že musejí být bez ohledu na plochu střechy nejméně dvě a měly by být minimálně metr od konstrukce vystupující nad střešní rovinu. Podle normy se povlakovou hydroizolační vrstvu ploché střechy doporučuje spádovat nejméně jeden stupeň směrem k odvodňovacím prvkům včetně úžlabí. „Hydroizolace může totiž například v důsledku nerovnosti podkladu lokálně změnit sklon. Ani při těchto lokálních změnách nesmí dojít k tomu, že má střecha menší sklon než jeden stupeň. Jinak totiž může na střeše vzniknout protispád a na místě se bude držet voda," varuje Ing. Fuciman.

Pokud už k zatečení do ploché střechy dojde, bývá podle Ondřeje Fucimana řešení obzvlášť složité, protože se voda často objeví v konstrukci jinde než v místě poruchy a tato vzdálenost může být i několik metrů. Zcela jinou kapitolou častých problémů s vlhkostí je podle něj její kondenzace uvnitř střešního pláště, která není závislá na tom, zda prší nebo padá sníh.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Nesprávná chemie

Poruchy ploché střechy může způsobit i nevhodná kombinace materiálů. Pokud nezkušený projektant zvolí např. materiály s rozdílnými roztaživými vlastnostmi - třeba titanzinkové klempířské prvky a asfaltové povrchy, mohou se materiály odtrhávat a hydroizolace je narušena. Problém způsobí také kombinace materiálů s neslučitelnými chemickými vlastnostmi, které na sebe na ploché střeše vzájemně působí v dlouhých časových úsecích. Při dlouhodobém kontaktu oceli a mědi dochází např. k elektrogalvanickým jevům, které způsobují zrychlenou korozi. Chybou je i kontakt měkčených plastů s asfalty, dehty nebo pěnovým polystyrenem. Problematické mohou být i fóliové izolace s velkým podílem těkavých změkčovadel nebo akrylátové stříkané polyuretany.

Proti větru

Kotlík hranatého tvaru (SAG)Klimatické změny, které jsou v našich zemích stále citelnější, se často projevují i extrémně silným větrem. Z reportáží o řádění vichřic snad každému utkvěly v paměti obrazy stržených nebo srolovaných střech. I proti větru je tedy nutné tuto část konstrukce chránit. Vítr totiž způsobuje permanentní dynamické zatí­žení střechy. Tu lze chránit uplatněním různých postupů - například zatížením ploché střechy kamenným povrchem. Ze zkušeností znalců a techniků, kteří se setkávají se střechami poškozenými nebo destruovanými právě působením větru, ale vyplývá, že ve většině případů byla na vině špatná řemeslná práce a nedodržení norem (nedostatečné kotvení prvků), případně špatná údržba (zkorodované prvky apod.).

text: David Daniel, foto: archiv