Dřevo je materiál, který v poslední době ve stavebnictví zažívá velkou renesanci. Nejen jako konstrukční prvek, ale stále více také jako dekorace. Ceněné jsou přitom nejen jeho příznivé fyzikální vlastnosti, ale i charakter a dekor jako přírodního materiálu.

Obkládání interiérů dřevem má dlouhou tradici a celou řadu předností. Jde o poměrně jednoduchou práci s příznivým estetickým vyzněním, navíc je dobře provedený obklad velmi trvanlivý bez potřeby větší údržby. Dřevo výrazně zlepšuje izolační schopnosti stavby a tepelnou pohodu v interiéru. Ve starších stavbách (včetně rekreačních chalup) navíc zakryje nedokonalé provedení stěny či stropy, aniž by bylo nutné přikročit k drastickému bourání.

Stále populárnější je užití dřeva v koupelně. Odpovídá tomu i koupelnová nabídka z kolekce City Life. Do vlhkého prostředí je třeba dřevo pečlivě vybírat, výsledek pak ovšem nezklame (VILLEROY & BOCH).Nevýhodou může být nižší protipožární bezpečnost. V minulosti sloužily dřevěné obklady začínající u podlahy a končící v určité výši jen k ochraně stěn v běžném provozu (zejména v kuchyních, předsíních atd.). Dnes již je tento „hospodský" prvek opuštěn a dřevo se uplatňuje především tak, aby bylo dosaženo co nejpříznivějšího dekoračního efektu.

Obklady interiérů

interiérových obkladech stěn a stropů se dnes používají především smrkové palubky. Přímo na zeď by bylo možné je připevňovat pouze v případě, že zdivo je dokonale rovné a suché. To je ovšem dost výjimečná situace, takže mnohem obvyklejší je zavěšení na nosné lišty připevněné ke zdi. Původní povrch je také nutné upravit tak, aby neopadával a nezačal při zemi zaplňovat mezeru mezi obkladem a zdivem. Zde by totiž docházelo k vlhnutí a hnilobě.

Pro vnitřní obklady se používají palubky slabší, obvykle o tloušťce 9,5 nebo 12,5, případně 15 mm. Výhodou je nejen úspora materiálu, ale i snazší manipulace. U země a u stropu jsou konce palubek zakryté lištou. Podobně se rohovými lištami mohou zakrývat i spojení palubek v rozích.

Je třeba předem zvážit, zda budou palubky pokládány svisle nebo vodorovně. Svislé prvky místnost opticky zvyšují, vodorovné rozšiřují.

Z hlediska povrchu se rozeznávají tři druhy dezénu:

■ klasický (plochý)
■ tatran (vyfrézovaný povrch)
■ soft (zaoblené hrany)

Při výběru je také třeba dbát na to, aby materiál byl rovný. Výhodnější je materiál povrchově upravovat (mořením atd.) před montáží, což umožňuje lépe jej ochránit před škůdci. Doporučuje se také nechat dřevo před připevněním nějaký čas ležet v místnosti, kde jej budeme instalovat. Sníží se tak jeho další „pracování" po upevnění.

Nejpoužívanějšími dřevinami na obložení domů jsou bangkirai, ipé, tatajuba a massaranduba (AB PARKET).Vnější obložení domu

Zatímco ještě donedávna stavebníci ukrývali dřevo pod omítku, dnes je tomu naopak: mnozí dávají dřevěný kabát i domům z klasických materiálů. Důvody jsou zřejmé: skvělé tepelněizolační vlastnosti a estetický vzhled. Jde také o plně recyklovatelný materiál bez negativních ekologických dopadů. Dřevo obkladu většinou neplní významnou tepelněizolační funkci, ale chrání vlastní izolační materiál před působením vnějšího prostředí.

Nejčastější technické řešení používá zavěšení dřevěného obkladu z palubek na dřevěný rošt. Ten vytvoří vzduchovou mezeru mezi stavbou a obkladem, v níž musí mít vzduch možnost cirkulovat. Tak se zamezí vlhnutí a vzniku plísní. Palubky mohou být připevněny jak vodorovně, tak svisle, nebo dokonce i diagonálně. V tomto případě rozhoduje zejména osobní vkus a preference: svislé členění stavbu opticky zvýší, vodorovné rozšíří atd. Pokud se obkládá přízemí, musí být spodní část chráněna proti ostřikování dešťovými kapkami odraženými od země a příslušně upraven okolní terén.

Jako materiál se v našich podmínkách nejčastěji používají smrkové palubky, méně často borovice nebo modřín. Je třeba volit silnější výrobky, alespoň 19 mm. Exotická dřeva sice mají dobrou odolnost, ne vždy ale vyhovují v našich klimatických podmínkách - a především jsou drahé. Roste obliba desek z překližky nebo z dřevních štěpků.

Dřevěné obklady je nutné chránit proti vlhkosti, UV záření a především škůdcům, nejčastěji se používá buď lazura, nebo mořidlo.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Dřevo se uplatňuje i v koupelnách

Stále populárnější je užití dřeva v koupelně. Odpovídá tomu i koupelnová nabídka z kolekce City Life. Do vlhkého prostředí je třeba dřevo pečlivě vybírat, výsledek pak ovšem nezklame (VILLEROY & BOCH).Celá desetiletí nebylo myslitelné, aby bezmála sterilně vykachlíkovaná koupelna nevyhlížela v lepším případě jako chirurgická ordinace. Sympatickým trendem poslední doby je, že i v této místnosti se začíná uplatňovat dřevo. Nevýhodou keramiky totiž není jen chladný vzhled.

Koupelna je (vedle kuchyně) také místo, kde v bytě dochází k největšímu množství vážných úrazů. Jedním z důvodů je kluzký a tvrdý povrch dlaždic. Právě tyto problémy může dřevo do značné míry odstranit.

K luxusní koupelně patří velké rozměry

Příchod dřeva do koupelen umožnila změna funkce této místnosti. Dříve se zde odehrávaly prakticky všechny „mokré pochody" v domácnosti (kromě hygieny především praní) a byla to špatně větraná místnost s umělým osvětlením a vchodem někde v nejzazším koutě. A leckde i studená místnost, kde se topilo jen během nejhorších mrazů. Dnes se z koupelny stává nejen místo relaxace, ale prakticky také další obytná prostora, v níž trávíme mnoho volného času.

K luxusní koupelně patří velké rozměry, velké okno, dokonalé odvětrání a topení - a jsou i tací, kteří ji od ložnice oddělují spíše symbolicky.

Požadavky na dřevo pro koupelny

■ odolnost vůči vodě a vlhkosti
■ nízká nasákavost
■ malé objemové změny v důsledku změn vlhkosti a tepla
■ vyzrálost
■ minimální přítomnost prasklin, suků, pryskyřice a dalších vad
■ mechanická odolnost

Vyšší nároky na vzhled koupelny

Důsledkem jsou nejen mnohem vyšší nároky na vzhled koupelny, ale i nároky na její technické parametry, tj. např. řešení vlhkosti a odvětrání. Prostředí ve správně navržené a udržované koupelně by se nemělo příliš lišit od prostředí ve zbytku bytu. V obývacím pokoji, kuchyni, či ložnici dřevo hojně používáme - proč by tomu tak nemělo být i v koupelně?

Proti námitce, že dřevo špatně snáší vlhkost, existuje jeden pádný argument: i lodě se tisíce let stavěly a do značné míry stále staví ze dřeva. Přitom životnost plavidla se počítá na dlouhé desítky let provozu v těch nejdrsnějších podmínkách. A staří stavitelé neměli k dispozici impregnace, nátěry, lepidla a další dnes běžně dostupné technologie.

Není to tak dávno, co si amatérští stavitelé budovali dřevěné lodě i u nás. Z té doby pochází bohatá vodácká literatura, která může být vodítkem pro každého, kdo by si chtěl „dřevěnou koupelnu" budovat svépomocí.

Tropická dřevina sluší i garážovým vratům (AB PARKET).Modřín, borovice, nebo smrk

Z domácích dřevin splňuje ty nejvyšší požadavky především dub a jasan. Vysokou odolnost proti vodě vykazuje také akát, má však některé další nežádoucí vlastnosti, mimo jiné časem vlivem vlhkosti černá. Za určitých podmínek jsou v koupelně použitelné také kvalitní modřín, borovice, nebo dokonce smrk.

Zcela nevhodný je buk, který se sice zdánlivě v mnoha ohledech příliš neliší od dubu, jenže ve vlhkém prostředí rychle podléhá zkáze.

Na povrchovou úpravu akrylátové laky

Na našem trhu se stále častěji objevují také odolná tropická dřeva, nebo výrobky z nich. K vhodným „koupelnovým" druhům dřevin patří opět typy známé z lodního stavitelství, především mahagon a teak. Nově se objevuje také bambus a mnohé exotické dřeviny u nás dosud prakticky neznámé.

Jedním ze základních předpokladů odolnosti dřeva v koupelně je dokonalé opracování, které snižuje možnost pronikání vlhkosti do dřeva. Impregnace je stejná jako u dřeva pro venkovní použití, někteří odborníci dokonce tvrdí, že to jde i bez ní. Na povrchovou úpravu jsou vhodné akrylátové laky.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Ideální jsou ušlechtilé kovy

Při spojování je třeba zejména u velkých ploch (podlahy, obložení stěn) počítat s tím, že dřevo se změnami vlhkosti pracuje. Ideální proto jsou pružné tmely. Kovové spojovací prvky by měly mít nejen protikorozní úpravu, ale nesmí časem měnit vzhled. Ideální proto jsou ušlechtilé kovy: nerez, mosaz atd.

Konstrukční dřevo přiznané v interiéru patří mezi jeho nejhezčí dekorativní prvky (HK DŘESTAV).Nejběžnějším způsobem uplatnění dřeva v koupelně jsou skříňky a poličky, poslední dobou však jsou návrháři mnohem odvážnější. V zahraničí nechybí ani koupelny celé obložené dřevem - v extrémních případech ponechaným v přírodní podobě. Stále častější jsou také podlahy, je však třeba myslet na to, že při některých druzích povrchové úpravy mohou být za mokra kluzké. Nechybí ani dřevěné podlahy s topením - i když v tomto případě je třeba obzvlášť dbát na profesionální provedení. Nechybí ale ani umyvadla vydlabaná z jednoho kusu dřeva.

Tuzemským problémem „dřevěných koupelen" je nezkušenost zdejších firem s tímto materiálem v takovýchto podmínkách. Reference z úspěšných realizací by měly být základem výběru dodavatele. Důležité také je předem se seznámit se všemi podmínkami záruky.

text: Jan A. Novák, foto: archiv firem