Kdo měl někdy možnost rozhlédnout se po okolních střechách a domech s hlavou vystrčenou ze střešního okna podkrovního bytu, jistě potvrdí, že je to zážitek srovnatelný v oblasti bydlení málo s čím.

Střešní prosklení - ať jde o střešní okna, ateliérové prosklení či tzv. střešní balkony - nabízí neopakovatelnou možnost dát podkroví a životu v něm úplně novou úroveň. Proto je výběr těchto prvků pro každé podkroví, ať už rekonstruované či nově stavěné, zá­sadním momentem s dalekosáhlými dů­sledky pro bydlení.

Rozhodnutí o tom, kolik oken, jakého tvaru, jakého typu, v jaké výšce, jak a z čeho vyrobených a jak zasazených do střešního pláště je pak klíčové nejenom pro architektonické řešení interiéru, ale i pro kvalitu budoucího bydlení v podkrovním bytu.

Střešní okno musí být nejenom krásné, ale i snadno a jednoduše udržovatelné (ROTO).Málo světla, nedostatek vzduchu a okna posazená tak, že neumožňují dobrou komunikaci s okolím, promění cenný atypický prostor v pošmourné depresivní prostředí. Na druhou stranu přemíra prosklení může zase v zimě vyvolat pocit pobytu v prosklené chladničce a v létě v pečicí troubě.

Plocha střešního prosklení

Hlavním úkolem střešních oken je přivést do místnosti dostatek vzduchu, světla a zajistit kontakt s okolím. Především zbývá tedy určit velikost, počet a umístění oken. Obecně platí zásada, že plocha střešního prosklení by se měla rovnat minimálně deseti procentům plochy místnosti. K této zásadě musíme ale přičíst ještě spolupůsobící faktory, jakými jsou skutečná velikost místnosti, sklon střechy a výhled na světovou stranu.

Čím je místnost větší, tím náročnější je zajistit rovnoměrné osvětlení. Řešením je rozmístění více menších oken, které umožní rovnoměrné pokrytí plochy. Tato varianta je ovšem finančně a technicky ná­ročnější a zároveň s sebou nese veškerá nebezpečí vícečetného zá­sahu do pláště střechy.

Dostatek světla po celý den

Střešní okno může být menší než svislé okno v obvodové konstrukci, a přesto může být v místnosti pod ním stejně světla.

Důležité je respektovat poměr mezi sklonem střechy a velikostí plochy střešního okna. Za běžný je považován sklon v rozmezí 35° až 45°. Čím je střecha příkřejší, tím by měla být střešní okna větší. A naopak, čím menší je sklon střechy, tím méně musíme okna „protahovat", abychom zajistili dostatek světla po celý den.

Dalším faktorem v této trojčlence, který dokáže klimatické podmínky v podkroví dramaticky měnit, je orientace střechy na světovou stranu. S určitými stranami souvisí zvýšené nároky na tepelněizolační a ochranné vlastnosti prosklení. Na trhu jsou střešní okna se systémy dvojskel, trojskel, systémem Heat Mirror, s různými fóliemi či skly s pokovenou vrstvou, odrážející teplo zpět do prostoru. Proti prudkým letním paprskům se pak dají ještě dokoupit různé stínicí doplňky.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Před započetím realizace stavby

Střešní okno příjemně stíněné roletou Sundrape (SOLARA).Dnes už jsou k dostání systémy, které se o všechno postarají prakticky samy, musíte ovšem počítat s tím, že za každé vylepšení si výrazně připlatíte. Uměním je pak najít optimální variantu mezi počtem oken, jejich velikostí a stupněm vybavení. Vzhledem k široké nabídce, cenám, technické náročnosti a možným dopadům na tepelnou pohodu bydlení se určitě vyplatí tyto otázky nepodceňovat a zabývat se jimi dlouho před započetím vlastní realizace stavby.

Černou můrou každého majitele podkrovního bytu je zatékající střešní okno. Nemusí to znamenat jen viditelné „kapání" vody, ale také pronikání vlhkosti, kte­rého si po léta nemusíme vůbec všimnout. Voda ze špatně provedeného oplechování či odizolování může putovat po izolacích a podbitích po střešním plášti prakticky kamkoli. Může se pak objevit na zcela jiném místě, anebo, což je ještě horší, hromadí se a postupně likviduje izolace, krokve atd. Odborníci se proto shodují v tom, že montáž střešních oken by se měla svěřit specializované a prověřené firmě. Základem je důkladné připevnění rámu okna ke konstrukci krovu a jeho napojení ze všech stran na difuzní fólii zajišťující těsnost střešního pláště. Následuje montáž lemování a krycích plechů, které dodávají sami výrobci. Po­slední fází je doložení střešní krytiny, kterou tvarově přizpůsobíme dořezáním tak, aby mezi oknem a krytinou zůstala mezera pro odtok dešťové vody.

Otvor zúžit dodatečnou krokví

Často je ale realita oproti tomuto „ideálu" mnohem složitější. Pokud například neodpovídá rozměr krokví, pak je nutné buď příliš velký otvor zúžit dodatečnou krokví, anebo - je-li prostor příliš úzký - přikročit k tzv. překládce.

Důležitá je i správná instalace odvodňovacích a ochranných prvků v návaznosti na různé typy krytin a způsob jejich pokládky. Řada výrobců má pro tyto účely vypracované vlastní řešení, které je popsáno v návodu k oknům. Jako příklad může sloužit usazení střešního okna do oplechované střechy, což je postrach každé výrobní i montážní firmy. Většinou plechařinu - výřez do střechy a přizpůsobení oplechování - obstarají zvlášť klempíři a teprve pak nastoupí montážní firma s oknem.

Ukotvení k plechové střešní krytině

Posuvné ateliérové prosklení vám umožní bydlet doslova „nebi na dosah“ (SOLARA).Okna do plechové střechy ale ve skutečnosti nikdo nechce mon­tovat, protože všichni zúčastnění musejí za svou práci ručit. Problém je především v tom, že plech pod vlivem teplot „pracuje" a návazné prvky pak nedrží. Řada výrobců proto s dodávkou svých systémů pro plechové střechy ani nepočítá. Výjimkou je tuzemská firma Solara, která svoje okna do těchto střech montuje díky vlastnímu systému, založenému na velkém hliníkovém límci a jeho speciálním ukotvení k plechové střešní krytině. Několikaletá praxe potvrdila, že systém je dobrý - do střechy nezatéká.

Přestože zručnějším z nás může připadat, že osazení střešního okna není „zas tak náročné", pravdou je, že jde o vysoce složité technologie, vyžadující řemeslnickou znalost a preciznost. Pečlivost provedení a dodržení všech montážních postupů uváděných jednotlivými výrobci jsou koneckonců důležité nejen kvůli zamezení zatékání, ale také kvůli úniku tepla, průniku hluku nebo splnění záručních podmínek.

text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem