Od fasády domu očekáváme, že bude chránit dům před povětrnostními vlivy, bude lahodit oku a nebude nás zaměstnávat přílišnou údržbou. Tyto požadavky bezezbytku splňuje fasáda z lícových cihel či pásků.

Staletími ověřeným stavebním materiálem vyráběným i v současnosti tradičními postupy jsou fasádní, ostře pálené cihly, které nazýváme cihly lícové. Často se nazývají také režné nebo klinkerové - z německého klinken (zvonit). Proto naši dědové tyto ostře pálené cihly nazývaly zvonivky, podle charakteristického zvuku, který při poklepu vydávaly.

Hlína plus oheň

Lícové cihly se vyrábějí ze směsi hlín a příměsí různých druhů písků a kovů. Díky druhému vypálení při teplotě 1 000-1 100 °C vzniká široký rejstřík barev a odstínů, které neztrácejí na intenzitě. Druhým výpalem se zvyšuje také odolnost cihel vůči klimatickým a venkovním vlivům.
Pálené lícové cihly se dají vyrobit dvěma způsoby: buď jako tažené - vytlačované z lisu přes tvarovou šablonu, nebo se razí do forem. Ty vytlačované jsou různě děrované a lícovou úpravu mají z jedné podélné a z obou kratších stran.

Lícové cihly se vyrábějí v mnoha barevných odstínech, na obrázku pískově žlutá fasáda (KLINKER CENTRUM RÖBEN).Cihly z forem jsou pak plné a lícovou úpravu mají ze všech čtyř stran. Plné cihly jsou pochopitelně dražší, ručně ražené jsou navíc rozměrově méně přesné, což má jednu výhodu: fasáda vzbuzuje dojem velkého stáří. Vyrábějí se v široké škále barev, dezénů a povrchových úprav, např. hladké, hrubé, pískované, škrábané, se skosenými nebo zaoblenými rohy.

Kromě standardních řad lícových cihel a obkladových pásků jsou na trhu také tzv. doplňkové formáty, různé tvarovky, krycí a parapetní desky a nosné překlady, které mají na povrchu lícové tvarovky, ale jádro je ze železobetonu.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Páskové formáty

Takřka všichni výrobci lícovek nabízejí také velký výběr obkladových pásků. Ty se obdobně jako plné cihly vyrábějí buďto strojově, nebo ručně - ty jsou samozřejmě dražší. Výjimkou nejsou ani zalomené pásky pro obkládání rohů. Jinak rozměry, barvy a povrchy pásků vycházejí z parametrů lícových plných cihel, přičemž tloušťka pásků může být až 25 mm. Pokud fasádu obložíte klinkerovými pásky a dodržíte stejnost a kvalitu spárování, bude vaše fasáda na první pohled působit dojmem masivního lícového zdiva.

Naši dědové ostře pálené cihly nazývaly zvonivky, podle charakteristického zvuku, který při poklepu vydávaly.Pásky můžete v podstatě lepit na jakýkoliv rovný a pevný podklad a pracuje se s nimi obdobně jako s obkládačkami. Lepí se ke stávajícímu podkladu, např. omítce na tenkou vrstvu malty, nebo se připevňují pomocí lepidla či tmelu - podklad musí být očištěný a před lepením by se měl ošetřit penetračním nátěrem. Když tmel dostatečně vytvrdne, pásky se očistí a vyspárují. Aby lépe odpuzovaly vodu, doporučuje se je ošetřit silikonovým olejem.

Oživení staré fasády

Lepení obkladových lícových pásků je méně pracné než zdění lícových cihel. Tímto způsobem lze celkem jednoduše oživit starou fasádu, tepelněizolační vlastnosti však pásky nemají. Obkladové pásky lze ale také využít jako finální úpravu fasády při použití kontaktního zateplovacího systému.

Ostře sledovaným znakem kvalitní lícovky je minimální nasákavost, což je velice důležitá vlastnost, protože při výstavbě lícového zdiva se používají běžné mokré stavební procesy. Při větší nasákavosti lícových cihel má zdivo menší odolnost vůči povětrnostním vlivům a na již hotovém zdivu se mohou objevit tzv. výkvěty. Někteří výrobci pálených lícových cihel doporučují dodatečně ošetřit povrch lícového zdiva voduodpuzujícím nátěrem, jiní ovšem tvrdí, že kvalitní lícová cihla takový nátěr nepotřebuje. Dalšími důležitými vlastnostmi lícovek, které je třeba porovnávat, jsou pevnost, mrazuvzdornost a odolnost proti povětrnostním vlivům.

Možnosti aplikace

Systém obkladových pásků (zleva) – rohový základní, rovný, rohový příčný a rohový podélný pásek (BRICKLAND).Dnes se nosné obvodové zdivo obvykle vyzdívá z klasických zdicích materiálů a konečná pohledová vrstva z lícového zdiva se řeší buď jako předezdívka ke stávající nosné stěně, nebo jako zavěšená fasáda.

Předezdívka z lícovek

Ze samotného názvu předezdívka vyplývá, že jde o předsazený vnější plášť z lícových cihel, tedy v podstatě o stěnu navíc, která ve spojení s tepelnou izolací zlepší tepelněizolační vlastnosti domu. Předezdívka se nejčastěji staví z pálených lícových cihel nebo cihel vápenopískových, ale výjimkou není přírodní kámen nebo cihly z vibrolisovaného betonu. Mezi předezdívkou a stávajícím obvodovým zdivem bývá vzduchová mezera (60 až 150 mm), která slouží k odvádění vlhkosti.

Vzduchová mezera se obvykle alespoň částečně vyplňuje tepelněizolačním materiálem (minerální vatou). Na rozdíl od zavěšené fasády musí mít předezdívka samostatný základ, proto se většinou využívá u novostaveb rodinných domů, kde se s ní počítá již v projektu. Je-li základ domu dostatečně pevný, lze předezdívku využít i při rekonstrukci staršího domu. Oba pláště se spojují kotvami a sponami z nerezavějící oceli.

Zavěšená fasáda

Výraz zavěšená fasáda přesně vystihuje způsob umístění a upevnění obkladového materiálu, v tomto případě lícových cihel na vnější plášť domu. Zavěšená fasáda může být řešena buď jako dvouplášťová větraná, nebo nevětraná stěna, v obou případech buď s tepelnou izolací, nebo bez ní.

Zavěšenou fasádu z lícového zdiva zajišťuje kotvicí systém, který tvoří ocelové kolejnice a kotvy uchycené do svislé nosné konstrukce budovy. Předsazená fasáda není nosnou konstrukcí, proto se na ni nesmí zavěšovat další konstrukce, např. římsy nebo markýzy. Ty se musí kotvit až do nosného zdiva.

text: Adam Krejčík, foto: Archív firem