Výplně otvorů v nízkoenergetických a pasivních stavbách jsou jedním z hlavních faktorů ovlivňujících správný koncept celé budovy. Pokud je střešní okno do těchto objektů navrženo, musí být skutečně velmi pečlivě vybráno s ohledem na celkové tepelně - technické parametry.

Ve fázi projektu je vždy důležité řešit orientaci stavby a s ní spojenou orientaci všech otvorových výplní ke světovým stranám. Orientace všech oken a obzvláště střešních totiž ovlivňuje zásadním způsobem vnitřní klima. Skrz střešní okno se dostává do interiéru mnoho sálavého tepla, to může být výhodou i nevýhodou. Dále může být nesprávně navržené střešní okno nepříjemným tepelným mostem, který zásadně ovlivní fungování celého podkroví. Při správném projektu však není důvod se střešních oken v nízkoenergetických stavbách obávat.

Při správném projektu však není důvod se střešních oken v nízkoenergetických stavbách obávat.

Návrh stavby musí být vždy komplexní. To se samozřejmě týká i střešních oken. Přestože střešní okno může být minimálním otvorem, který zásadně neovlivní celkové tepelné ztráty budovy, může velmi negativně ovlivnit vnitřní klima. Zásadním problémem jsou nízké povrchové teploty způsobené nekvalitním oknem, špatně zvoleným typem okna, nebo  jeho špatnou montáží. Kondenzát či plísně, které následně vznikají, budou velkým problémem uživatele stavby.

Dříve bylo zvykem osazovat pod všechny otvorové výplně otopné těleso (radiátor). To pomáhalo zvyšovat povrchovou teplotu otvorových výplní. Díky tomu se výrazně eliminoval negativní jev kondenzace vzdušné vlhkosti na skle. V nízkoenergetických domech se však vytápění řeší velmi často bez použití radiátorů, například pomocí podlahového vytápění. Ale i v případě, že je radiátor použit, je jeho účinek na snížení kondenzace vlhkosti na skle minimální. Důvodem je minimální energie, kterou musí radiátor interiéru předat.

V nízkoenergetických domech se vytápění řeší velmi často bez použití radiátorů, například pomocí podlahového vytápění.

Jediné řešení je tedy použít vysoce kvalitní střešní okno, které má velmi dobrý součinitel prostupu tepla celým oknem - jak zasklením, tak i rámem. Tato okna mají nesrovnatelně vyšší povrchové teploty a kondenzace vodních par na jejich povrchu nastává v mnohem nepříznivějších tepelně-vlhkostních podmínkách.

Technické provedení střešních oken RotoQ

Společnost Roto střešní okna s.r.o. uvedla nyní na trh novou nízkoenergetickou řadu střešních oken RotoQ, která již v základní verzi dosahuje hodnoty součinitele prostupu tepla celým oknem Uw = 1,1 W/m2K s Ug = 1,0 W/m2K. V trojskle pak tato okna dosahují hodnoty součinitele prostupu tepla celým oknem Uw = 0,78 W/m2K s Ug = 0,5 W/m2K. Tím RotoQ splňuje normou doporučený parametr pro pasivní domy. Jedná se tedy o ideální okno nejen do domů nízkoenergetických, ale i domů navrhovaných dle normou doporučovaných hodnot.

Porovnáním hodnot zasklení a celého okna zjistíme, že okno RotoQ vykazuje vynikající hodnotu součinitele prostupu tepla rámem a minimalizuje lokální tepelné mosty. S tím souvisejí relativně vysoké povrchové teploty a rapidní snížení možnosti kondenzace interiérové vlhkosti. Těchto hodnot je dosaženo hlavně díky konstrukci rámu, zateplovacímu bloku a kvalitním distančním rámečkům.

Řez oknem RotoQ

Robustní rám křídla je maximálně zapuštěn do rámu okna. Díky tomu a dvěma řadám těsnění se snižuje prostup tepla funkční spárou. Zateplovací blok, tedy pás tepelné izolace po celém obvodu rámu, eliminuje promrzání střešního okna z boku. Kvalitní kombinovaný distanční rámeček nerez/plast zajišťuje vynikající hodnotu lineárního činitele prostupu tepla Ψ.

Správný návrh okna v závislosti na tepelně technické parametry souvisí i s vhodně zvoleným způsobem ovládání oken. V některých případech je praktičtější ovládání na horní hraně křídla, v jiných na spodní. Společnost Roto střešní okna s.r.o. nabízí obě tyto varianty. Produktová řada RotoQ má ovládání nahoře, řada Designo pak ovládání dole. V tepelných parametrech jsou střešní okna řady Designo srovnatelná s okny řady RotoQ.

Designo R6/R8 dosahují ve dvojskle součinitele prostupu tepla celým oknem Uw = 1,2 W/m2K a v trojskle Uw = 0,8 W/m2K. Navíc má tato řada celoobvodové kování, které pomáhá správnému utěsnění funkční spáry a zlepšuje tedy neprůvzdušnost okna.

Projektant by si měl také uvědomit, kolik tepla může střešním oknem do interiéru projít bez návrhu stínění. Střešní okna situovaná k jihu mají v letním období enormní tepelné zisky. Ke všem typům střešních oken jsou dodávány vnější rolety, které odstíní značné množství sálavého tepla. První variantou jsou rolety lamelové, které zajistí 100% ochranu před teplem i světlem a současně zlepší tepelné vlastnosti v zimě. Další variantou jsou rolety screenové. Tyto rolety neodstíní veškeré teplo, ale může jimi procházet světlo do interiéru. Dle světových stran a použití místnosti je vždy nutné nějaký typ stínění navrhnout.

Orientace všech oken a obzvláště střešních ovlivňuje zásadním způsobem vnitřní klima.

Střešní okna v nízkoenergetických domech nemusí znamenat problém. Je však skutečně důležité vybrat kvalitní střešní okna s výbornými tepelnými vlastnostmi a přitom neopomenout na vnější stínění. S takto navrženými střešními okny nebude problém s kondenzátem v zimním chladném období, ani s přehříváním v období letním.

(Komerční prezentace)