Fenomén kutilství je v našich zemích takřka geneticky rozšířen, takže pokud vám nechybí prostor a chuť k vybudování domácí dílny, nic vám nebrání začít třeba hned.  

Pokud bychom chtěli nějak roztřídit domácí kutily, nabízí se dělení podle jejich zaměření na určitý materiál. Každý kutil více méně tíhne buď k práci se dřevem, nebo k práci s kovy. Neznamená to ale, že se obě skupiny nemohou prolínat, vždyť dům někdy vyžaduje zásah truhláře a jindy zámečníka. Ideálem proto bude univerzální dílna, kde můžete zpracovávat dřevo i kov.

Stůl je základ

Multifunkční pila – rohová bruska Bosch PMF 180 E pro mnohostranné řezání, prořezávání a broušení pracuje na principu oscilace (BOSCH).Srdcem každé dílny je zařízení pro upínání obrobků, tedy ponk se svěrákem, pro truhlářské práce je to hoblice. Zámečnický ponk se na rozdíl od truhlářské hoblice více podobá stolu, a to stolu bytelné konstrukce, který musí vydržet i těžké rány kladivem. Dílenské ponky se většinou vyrábějí z ocelových profilů a pracovní desky mívají tloušťku od 5 cm. Často bývají zámečnické ponky opatřeny šuplíky z lisovaných plechových profilů a vestavnou skříňkou z téhož materiálu. Cena takového ponku se pohybuje kolem 5 000 Kč, v případě většího počtu skříněk se zvyšuje.

Pro truhlářský koutek v dílně postačí kutilovi hoblice menších rozměrů, takzvaná školní. Hoblice vyrábí firma Vyleťal, Proma nebo Holzkraft a jejich ceny se pohybují od 4 550 až 18 077 Kč včetně DPH. Cena se odvíjí od toho, zda je příslušenství součástí hoblice, nebo si ho musíte dokoupit zvlášť.Součástí příslušenství k hoblici jsou například podpěrné kozy, které jsou dobrou pomůckou nejen při práci s velmi dlouhým dřevěným materiálem, ale hodí se i jako podstavce při broušení, lakování či jiné úpravě celých kusů nábytku, desek, prken apod.

Spojovací materiál

V dílně budete čas od času potřebovat hřebíky, vruty nebo hmoždinky. Do začátku je výhodné koupit si v některém řetězců set se spojovacím materiálem. Sada obsahuje několik velikostí vrutů, několik velikostí hřebíků, hmoždinky do sádrokartonu, hmoždinky do zdi, skobičky atd. Výhodou je, že je vše úhledně zavřeno v plastovém boxu s přihrádkami, a vy víte, kam v případě potřeby sáhnout.

Silný jako svěrák

Při většině zámečnických operacích je nutné obrobek pevně upnout, a k tomu se používá svěrák. Je jich na trhu několik typů, nejrozšířenější je stolní zámečnický svěrák. Svěráky se rozlišují podle šířky čelistí (63 mm, 80 mm, 100 mm, 150 mm atd.) a k ponku se upínají pomocí šroubů a matic.

Svěrák s ocelovými čelistmi, velkou kovadlinou a integrovanou otočnou deskou (YORK).Na těle svěráku v zadní části je vyfrézovaná plocha, takzvaná kovadlina, kterou je možno použít jako podložku při lehčí práci s kladivem. Svěráky mohou být vybaveny otočnou či vyklápěcí podložkou, což je někdy skvělá funkce například při pilování nebo vrtání složitějších obrobků. Ceny mechanických svěráků se pohybují od 900 Kč do 16 000 Kč. Na trhu se dají koupit též i mnohem dražší svěráky s pneu­matickým nebo hydraulickým upínáním, což je však pro kutila zbytečný a málo využitelný luxus.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Vrtačky a vrtání

Dalším velmi častým úkonem v dílně je vrtání otvorů. Kromě ruční vrtačky by v dílně neměla chybět vrtačka stojanová, která vám umožní bez námahy, kolmo a přesně vyvrtat požadovaný otvor. Cena takové vrtačky začíná na 3 000 Kč, ale na trhu jsou i velmi kvalitní stroje za 18 000 Kč a více (např. vybavené strojním posuvem).

Sada kvalitních vrtáků z ušlechtilé oceli v průměrech od 1,5 mm do 10 mm (IRWIN).Ruční i stojanovou vrtačku samozřejmě užijete také v truhlářské dílně, jen je třeba rozlišovat mezi vrtáky určenými pro vrtání do dřeva a vrtáky do kovových materiálů. Ruční vrtačku můžete používat k mnoha účelům, například s pomocí rozmanitých nástavců můžete kartáčovat, leštit, brousit nebo míchat barvu. Zajímavým zařízením pro vášnivější kutily je soustruh na dřevo poháněný vrtačkou. Ten samozřejmě nenahradí skutečný soustruh, ale výrobu rotační předmětů menšího průměru zvládne spolehlivě. Pokud máte vrtačku novější konstrukce, nepotřebujete ani aku šroubovák, protože dnes se vyrábí vrtačky s přepnutím na zpětný chod, s možností nastavení utahovacího momentu a plynulým rozběhem.

Pilníky na kov

Drobnější práce v dílně, kdy potřebujeme odebrat malé množství materiálu z povrchu obrobku, srazit hranu nebo se zbavit otřepu, obstaráme pomocí pilníků. Různé druhy hrubosti pilníků se volí podle opracovávaného materiálu, požadovaného úběru a jakosti povrchu. Hrubost pilníků se udává počtem seků na cm délky. Pilníků existuje několik základních druhů, například  dílenské pilníky pro běžné potřeby pilování v domácnostech, precizní pilníky pro jemné pilování a leštění, pilníky na pily pro ostření pilových listů a kotoučových pil s výjimkou pil s tvrzenými zuby a pilníky jehlové pro ostření nářadí.

Pilky a pily

Dělení materiálu bezesporu patří k nejčastějším úkonům v dílně. Podobně jako u vrtání je také zde třeba rozlišovat mezi pilkami na kov a na dřevo, které se liší tvary, hustotou, sklonem a rozmístěním zubů.

Plochý dílenský pilník, půlkulatý hrubý, půlkulatý jemný, kulatý a pilník s trojúhelníkovým profilem (AJAX).V minulosti na dělení kovových materiálů přicházela v úvahu pouze ruční pilka s jemným ocelovým pilovým listem upnutým v rámu. Dnes přijde ke slovu většinou při dělení měkčích kovů nebo drobnějšího materiálu, na větší „sousta" se používá úhlová bruska (viz dále).
Pilové listy na kov mohou být jednostranné nebo oboustranné. U oboustranných máte možnost po otupení jedné strany plátek jednoduše otočit a řezat dál, ovšem životnost plátku se vždy odvíjí od kvality a ceny. List by měl být také správně napnut a řezání usnadní například řepkový olej, který přidáváme štětečkem nebo olejničkou do místa řezu. Ruční pilka na kov se dá pořídit zhruba od 300 Kč.

Přesné vedení řezu a odsávání

Při dělení dřeva své místo v dílně jistě najde ruční pilka ocaska a pilka zlodějka (jedná se o úzkou jednoruční pilku, která svůj název získala od zlodějů, kteří ji používali k obřezávání dveřních zámků). Většinu přesných a dlouhých řezů docílíte elektrickou okružní pilou (maflem). Současný mafl je vybaven laserovým paprskem, který umožní přesné vedení řezu a odsávání. K vyřezávání rovných i oblých tvarů přijde ke slovu přímočará pila (lidově nazývaná kmitačka).

Ruční rámová pilka Bahco s řezným plátkem Sandflex.Přímočará pila je u lepších modelů rovněž vybavena odnímatelným laserem, odfukem pilin a možností odsávání a zachycování pilin. Podle materiálu, který chcete řezat, si zvolíte vhodný pilový plátek, nastavíte frekvenci zdvihu a zapnete či vypnete předkmit a můžete řezat. Předkmit neboli orbitální pohyb pilového plátku v řezu zrychlí a usnadní práci, ale u některých křehčích materiálů (například dýhy) je lepší ho vypnout, aby nedocházelo k vytrhávání kousků materiálu v místě řezu.

Úhlová bruska

Úhlová bruska patří mezi ruční nářadí poháněné elektrickou energií či bateriemi. Nejčastěji se úhlová bruska využívá k řezání kovů, broušení materiálů, ale i leštění či odrezování. Každá úhlová bruska po­užívá různý druh a velikost kotoučů. Menší úhlová bruska slouží spíše ke kutilským účelům, větší a silnější úhlové brusky využijí nejenom zámečníci, ale také hasiči, stavaři atd. Pro současnou dílnu je úhlová bruska takřka nepostradatelná, protože šetří čas i námahu. Úhlové brusky dělíme podle maximálního průměru kotouče, pro který jsou zkonstruovány.

Takže pokud se vydáte do železářství koupit řezný či brusný kotouč, měli byste znát dva základní údaje - průměr trnu nástroje (otvoru kotouče) a průměr kotouče. Kotouče do úhlových brusek se vyrábějí v průměrech 115, 125, 150, 180 a 230 mm. Pro řezání se používají tenké kotouče tloušťky 6 mm, pro broušení silnější nebo hrncové kotouče. Důležité také je vybrat kotouč pro konkrétní materiál. Pomocí úhlové brusky můžete nejenom řezat a brousit materiál, ale také kartáčovat a leštit. Vše záleží na volbě vhodného nástroje.

Kombinované stroje

Pokud vás práce se dřevem opravdu baví a nebojíte se pustit do rozsáhlejších truhlářských operací, například výroby vlastního nábytku, pořiďte si do dílny kombinovaný stroj, který v sobě zahrnuje hoblovku s protahem (šíře 20 cm), srovnávačku, frézu, dlabačku a malou cirkulárku. Tento stroj je pro kutilské účely naprosto dokonalý. Pro profesionála je sice nepoužitelný, protože se musí pro každý účel přestavovat, přehodit řemenici atd., ale kutilovi bude neocenitelným pomocníkem. Další z možností, jak si ulehčit některé truhlářské postupy, je elektrická pokosová pila.

Pila pro přímé řezy v masivním dřevu, deskových materiálech (DTD, MDF, OSB, překližky, laťovky atd.), umělých hmotách a hliníkových profilech (NAREX).Ta díky otočnému podstavci s vyznačenou úhlovou stupnicí umožní vést přesné řezy pod stanoveným úhlem, a to nejenom v rovině, ale díky možnosti naklopení nástroje i šikmo. Otočením zařízení vznikne stůl s vyčnívajícím řezným kotoučem pro spodní řezání. Pokosová pila v kategorii hobby však mnoho nevydrží a není ani příliš přesná. A tímto se dostáváme k důležité otázce jaké třídy, kategorie nebo značky nářadí si do domácí dílny pořídit.

Pozor na nekvalitu

Nekupujte si do dílny nástroje neznámých značek z tržnice, budete zklamáni a přijdete o peníze. Raději dejte přednost osvědčeným značkám. Pokud vám to kapsa dovolí, kupujte dražší nástroje. Lepší je zařízení dílny dokupovat postupně, než koupit naráz laciné, ale nekvalitní nástroje. Hlavně se vyvarujte kufříků „vše v jednom" se třemi elektrickými nástroji v celkové ceně dvou tisíc korun. To jsou vyhozené peníze. Pozor si dejte na podezřele levné sady dlát, pilníků, vrtáků, šroubováků a dalších nástrojů. Takřka ve všech případech bývají vyrobeny z nekvalitních materiálů, a i když se krásně blýskají, pracovat se s nimi prakticky nedá. Lepší jedno kvalitní dláto či pilník než deset nekvalitních.

Bezpečnost a požární předpisy

Při práci v dílně určitě nepodceňujte ochranu zraku. Stroje mají vysoké otáčky a k poškození zraku vymrštěnou třískou může dojít poměrně snadno.

Nástrčné klíče s ráčnou (TONA)Při práci s laky na nitro bázi nebo s acetony dobře větrejte nebo pracujte venku. Pokud budete delší dobu řezat materiál, používejte prachový respirátor. Na strojích nepoužívejte ochranné rukavice, protože může dojít k jejich zachycení nástrojem nebo rotující součástí stroje a následky by byly mnohem vážnější než bez rukavic. Pozor dejte na vlající části oděvu, vlasů apod. Pozor, neprovádějte žádné seřizování a údržbu strojů, když jsou pod proudem!

V souladu s požárními předpisy by měly být hořlaviny v dílně přechovávány v plechové zavírací skříni s označením „Pozor hořlaviny". To označení je slušností zejména vůči hasičům, protože v případě požáru hasič hned ví, na co si dát pozor.

text: Adam Krejčík, foto: autor a archiv firem