Rozhodnout o tom, jaký bude povrch střechy našeho nového nebo rekonstruovaného domu, je hodně zodpovědná věc. Ovlivní totiž kvalitu bydlení, charakter stavby, ale i naše každodenní pocity.

Střešní krytina je z celého souvrství střešního pláště tou nejnamáhanější vrstvou. Celoročně, ve dne v noci, je vystavována teplotním výkyvům, dešti, sněhu a padajícím kroupám, prudkému slunci či neviditelnému UV záření. Volba druhu a kvality materiálu jsou proto rozhodující pro životnost nejenom samotné vrstvy střešní krytiny, ale i pro střechu jako celek. Je-li pod střechou obytné podkroví, pak se při výběru střešní krytiny stávají velmi důležitými i faktory tepelněizolačních a akustickoizolačních vlastností materiálu.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

Hledání optimálního řešení

Krytiny z moderních střešních taškových tabulí se hodí i na dřevostavby (LINDAB).Mnozí z nás spojují střešní krytinu především s vizuálním vnímáním estetického vzhledu vnější konstrukce domu. Pro mnohé je tedy veledůležitou součástí „vizitky" domu, pro jiné je to zase otázka hledání cesty, jak co nejvíc snížit náklady na stavbu střechy nebo její rekonstrukci. Při dnešní rozmanité nabídce určitě není ani jedno z těchto vyhraněných hledisek problém. Může se pak ale stát, že se střecha historicky cenného stavení zaskví nefalšovaným plastem a vesnické stavení s přidruženým kurníkem se bude pyšnit nejdražším modelem sypané betonové tašky.

Při pohledu na něco podobného si pravděpodobně řekneme, že proti gustu není žádný dišputát. Ale v případě střechy by ten „dišputát" měl určitě být. Zúžení hledisek při výběru na pouhé „jak to vypadá" či nejčastěji frekventované „za kolik to je" totiž může poškodit nejenom samotného stavebníka, ale i ráz širokého okolí. Takové případy jsou dnes hojně k vidění především na vesnicích a menších městech, kam „urbanistická" ruka stavebního či památkového úřadu jen tak nedosáhne. Uprostřed oázy přírodních materiálů se pak jako pravidlo objeví někdo, kdo použitím plastových tašek, plechových šablon či jiné, do daného koloritu nevhodné krytiny dodá svému obydlí „neopakovatelný" punc.

Falcovaná krytina

Základem jsou pásy plechu s otevřenou stojatou drážkou - falcem, které se kladou od okapové hrany k hřebeni střechy. Pásy se bočně spojují uzavřením této dvojité stojaté drážky. Drážka má výšku přibližně 3 cm a je tvořena dvakrát stočeným okrajem plechového pásu. Do falcu se vkládají příponky, kterými je krytina kotvena k podkladu. Ten musí poskytovat dostatečnou oporu pro připevnění příponek. Odolnost proti vytržení vrutu musí být větší než předpokládaná síla větru působícího na plochu krytiny. Boční vzdálenosti jsou dané šířkou pásu, což je šedesát centimetrů. Aby plech mohl dilatovat v podélném směru, osazují se na část střechy tzv. kluzné příponky, které povolují pohyb pásu zapříčiněný vlivem tepelné roztažnosti.

Plánování především

Pravdou je, že střecha stavbu uzavírá a že střechu zase ukončuje položení střešní krytiny. To je také často důvodem, proč se její výběr a nákup řeší „na poslední chvíli". Není to však správné, a to z mnoha důvodů. Řekněme dokonce, že i když střešní krytina přichází jako jeden z posledních stavebních úkonů, měla by být plánována na samém počátku. V této fázi je nezbytné vzít v úvahu hlavně sklon střechy a pak zejména stav konstrukce krovu, jímž se bude řídit přijatelná hmotnost materiálu. Z těchto údajů vyplyne zadání pro projektanta, který však vedle stanovených nezbytných technických parametrů bude respektovat i další požadavky.

Například to, jaká krytina se hodí do daného prostředí a samozřejmě také přání a vkus samotného stavebníka. V případě novostaveb si ale můžeme dovolit naplánovat tvar střechy podle krytiny, kterou chceme použít. Materiál, ale zejména barva a odstín (ne každý materiál pro střešní krytiny je vyráběn v požadované barvě či odstínu) střechy může být sladěn se zvoleným odstínem fasády. Nejenom to, barevně lze střešní krytinu sladit s dalšími důležitými součástmi střechy, jako jsou okapy, rámy oken a dveří či okrasné prvky, které dohromady zvýrazní celkové pojetí domu. V případě rekonstrukce střechy se většinou starý materiál nahrazuje stejným druhem, ale i to lze změnit.

Kdy a kde skládanou krytinu

Skládaná střešní krytina patří mezi tradiční a nejvíce rozšířené typy pokrytí střech u nás. Kromě osobního vkusu a ohleduplnosti vůči sousedům se však výběr skládané střešní krytiny musí řídit i několika důležitými pravidly - zejména je třeba zohlednit nadmořskou výšku, ve které chceme stavbu umístit. Platí, že drážkové tašky, vlnovky a prejzy se nemají používat v polohách nad šest set metrů nadmořské výšky.

Štípanou břidlici můžeme čím dál častěji vidět i na střechách rodinných domů (GLYNWED).Do osmi set metrů nadmořské výšky pak lze použít dvojitou krytinu kladenou do malty. Je nutné přihlédnout ale i k místním klimatickým podmínkám, které občas neodpovídají skutečné nadmořské výšce. Takovým příkladem mohou být sněhové oblasti jižních Čech anebo místa se zvýšenou větrností, v nichž se jednak volí těžší krytina, jednak u novostaveb či celkových rekonstrukcí krovů menší sklon střešních ploch.

Důležitá je i čistota ovzduší - v prašném prostředí se špatně daří taženým a raženým drážkovaným taškám, protože se rychle zanášejí prachem. Částečně lze tomuto problému předcházet zvětšením sklonu střechy nebo použitím difuzní folie. Orientace na světovou stranu je zase důležitá z hlediska volby takového „drobného" detailu, jakým je povrch tašek. Při severní orientaci se totiž na hrbolatých površích (tzv. alpských granulovaných, sypaných apod.) častěji vyskytují mechy a řasy, které se zde lépe přichytávají a rozrůstají.

Teprve po těchto „technických" předpokladech nastupují architektonické požadavky, které jsou úzce spjaty s představami investora, stavem krovu, záměrem na využitím podkroví, tvarem střechy a koloritem okolí. Podcenit nesmíme ani otázku tzv. doporučených nejmenších sklonů skládaných krytin (ČSN 73 1901), aby sklon střechy a naše záměry byly i v tomto smyslu v souladu. Tuto otázku lze případně řešit s výrobcem nebo prodejcem.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Typy střešních krytin

Falcované krytiny se u nás tradičně těší velkému zájmu zejména pro svojí praktičnost a cenu (LINDAB).Obecně se dají rozdělit na lehké a těžké. Mezi lehké patří střešní plechové šablony různého druhu, bonnské šindele i tradiční dřevěné šindele a vláknocementové šablony. Výhodou těchto krytin je především jejich nízká váha, což je důležité především při rekonstrukcích střech s nízkou únosností krovů. Mezi těžké krytiny můžeme zařadit především betonové a pálené střešní tašky, přírodní břidlici, ale také i zelené střechy. Těžké krytiny pochopitelně kladou zvýšené nároky na kvalitu střešní vazby. Podívejme se tedy na charakteristiku nejpoužívanějších krytin:

Pálená taška představuje moderní stálobarevný materiál s úctyhodnou tradicí, který se vyrábí z čistě přírodních komponentů - hlíny, jílu a vody. Vypaluje se za vysokých teplot, čímž získává maximální odolnost. Tašky mají velmi dobré tepelněizolační a zvukověizolační vlastnosti, nehromadí se v nich statická elektřina. Hodí se tedy dobře na střechy podkrovních bytů, u kterých je aktuální otázka ochrany proti nadměrnému přehřívání střešního pláště a venkovnímu hluku. Přírodně cihlově červená barva je daná přímo výpalem hlíny.

Další široká škála barevných možností, engob a glazur pak vzniká nanášením jílových kalů s různým obsahem oxidů kovů a křemičitých přísad na vysušenou tašku a následným výpalem. Oba typy povrchových úprav jsou podstatně hladší než běžné režné tašky, což účinně brání znečištění, obrůstání mechy a řasami. Své dekorativní vlastnosti si pálená taška udrží bez nutnosti oprav po celou dobu své životnosti, což je zhruba 80-100 let.

Betonová taška má díky vlastnostem betonu velmi malou nasákavost a s tím související extrémní mrazuvzdornost a rozměrovou přesnost. Poslední údaj je důležitý zejména z hlediska snadnější pokládky. Výraznou předností výchozího materiálu je fakt, že beton v průběhu času zraje, a tím se jeho pevnost a odolnost dlouhodobě zvyšuje. Betonové tašky jsou také odolné vůči znečištěnému, agresivnímu prostředí a ohni. Určitou nevýhodou může být vyšší váha - na 1 m² se pohybuje od zhruba 40 kilogramů až po dvojnásobek. Kvalita betonových tašek je závislá na kvalitě vstupních surovin a dodržení technologie (především míchání).

Střechu netvoří jen střešní krytina, ale také celá řada doplňků a systémů (LINDAB).V případě dodržení všech potřebných postupů vznikne velmi odolná krytina, která má i příznivé zvukověizolační vlastnosti. V kvalitnějším provedení je opatřena dvojitým až pětivrstvým akrylátovým nástřikem. Životnost betonové tašky spolu s keramickou krytinou a měděným plechem může přesáhnout i 100 let, běžnou zárukou je proto třicet a výjimečně i více let.

Břidlice je vhodná pro novostavby i rekonstrukce, atypické tvary střech, složité detaily i obklady. Pro své výrazné estetické a technické kvality je čím dál častěji vidět na střechách nejenom historických budov, ale i rodinných domů, vil a chalup. Snadno se opracovává řezáním, štípáním i děrováním. Má skvělé tepelněizolační a akustické vlastnosti. Je nehořlavá, nepropustná, nenasákavá a vyznačuje se vysokou mrazuvzdornost. Odolává kyselým dešťům a rozmarům počasí. Čtvereční metr střešní konstrukce zatíží hmotností 20-33 kg podle způsobu pokládky. Umělá břidlice vzniká ze směsi 60 % mleté přírodní břidlice a 40 % polyetylenu a polypropylenu. Díky nízké hmotnosti je vhodná i na slabší krovy s nízkou nosností.

Vláknocementové šablony se dají definovat jako nehořlavá krytina se snadnou zpracovatelností a s výbornými stavebnětechnickými vlastnostmi, jako je pevnost, stálost a odolnost proti povětrnostním vlivům. Jako krytina nahradila v minulém století velmi rozšířené eternitové šablony z azbestocementu. Vyrábí se v podobě šablon nebo vlnitých desek, obvykle v šedé, červené, hnědé, grafitové nebo černé barvě. Při konstrukci střech je nutné zabránit kondenzaci vodních par na rubové straně krytiny zabezpečením dostatečného větrání. V případě obytného podkroví je pak nutné střechu řešit jako dvouplášťovou větranou střešní konstrukci. Tyto konstrukce musí být ověřeny tepelnětechnickým výpočtem podle ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. Hmotnost se pohybuje mezi 13-25 kg/m².

Plech, hliník a měď zažívají na trhu velký rozkvět. Díky své nízké hmotnosti okolo sedmi kilogramů na m² jsou totiž vhodné i na střechy rekonstruo­vaných objektů, jejichž krovy mají nízkou nosnost. Většinou je lze položit rovnou na starší krytiny bez jejich demontáže. Plechovou krytinu lze pokládat na střechy se sklonem už od 5° (falcované plechy), případně 12° u taškových tabulí. U měděné hladké krytiny se doporučuje sklon vyšší než 7°, při nižších sklonech je nutné použít těsnění do dvojité stojaté drážky.

Při délce střešní plochy větší než 10 m a v nadmořských výškách nad šest set metrů se doporučuje zvětšit sklon střechy ještě nejméně o 5°. Plechové krytiny se přibíjejí nebo šroubují na laťování či bednění. Jejich větší tendence k tvorbě kondenzátu vyžaduje použití dvouplášťové střešní skladby s odvětrávanou vzduchovou vrstvou mezi krytinou a difuzní fólií. Předpokládaná životnost je 50-60 let bez jakékoliv údržby, titanzinkový či měděný plech má životnost sto i více let.

Tvarované plechy ve formě střešních taškových tabulí jsou na našich střechách vidět čím dál častěji. Jde o estetické spojení vlnitého plechu tvarovaného na způsob střešní tašky s přednostmi lehké plechové krytiny. Provedení může být z hliníkového nebo ocelového plechu s povrchovou úpravou pozinkováním a nanesením polymerní vrstvy (polyesterové nátěry, PVE). Výsledkem technologicky poměrně náročné výroby je praktický a cenově přijatelný materiál s nízkou váhou na m² - pouze 3,8-4,8 kg.

Vybírat můžeme z velké palety barev a odstínů. Výhodou je také snadná oprava - v případě nutnosti stačí vyměnit plechovou tabuli za jinou nebo poškozené místo přetřít barvou. Tento typ krytiny má také dlouhou životnost. Například ve Skandinávii, kde má tato metoda čtyřicetiletou tradici, stále ještě slouží původní krytina, přičemž jde o technologické začátky, které jsou s dnešní kvalitou jen stěží srovnatelné.

Umělá a původní štípaná břidlice jsou od sebe k nerozeznání (GLYNWED).Asfaltový šindel je známý pod názvy bonnský nebo kanadský šindel. Vyrábí se na bázi bitumenu s povrchovou úpravou většinou připomínající bobrovku. Tvary mohou být nejrůznější: šestihrany, obdélníky, trojúhelníky apod. V kvalitnějším provedení je šindel uvnitř vyztužen vložkou ze skelných vláken, v levných modifikacích bývá podložen jen plstí či organickou celulózou. Povrch je většinou sypaný čedičovým granulátem nebo minerální drtí, které šindelům přidávají zajímavé barevné odstíny a hlavně je chrání před řáděním přírodních živlů a UV zářením. Šindele jsou v této úpravě mj. také zcela odolné proti mechům, lišejníkům a řasám.

Tato krytina je výhodná v místech se silnými poryvy větru. Má dobré tepelně a zvukověizolační vlastnosti. Používá se na střechách se sklonem od 12°, vyžaduje dokonale rovný podklad, přibíjí se na plošné bednění s odvětráváním a jednotlivé díly se vzájemně slepují, takže pro její pokládku nejsou zapotřebí žádné zvláštní nástroje. Daní za výhodnou cenu a snadnost pokládky je malý sortiment doplňků a zejména kratší životnost - asi 15-20 let, dále nutnost celoplošného podbití a potřeba vyšší teploty při pokládce.

Dřevěný šindel je pro nás v oblasti střešních krytin tak trochu „exotikou". Je nezastupitelný při rekonstrukcích historických obydlí a v posledních letech stoupá jeho obliba mezi majiteli venkovských usedlostí i nově stavěných domů. Dřevo má i v podobě krytiny dobré tepelně i zvukověizolační vlastnosti. Je lehké a přitom odolné, „dýchá", a tím také zajišťuje dobré klimatické podmínky podkroví, navíc dobře vypadá a je ekologické. Vyrábí se z rovného smrkového nebo modřínového dřeva podle tradiční metody štípáním s následným poměrně pracným ručním opracováním.

Výroba ručních šindelů je však časově podmíněna: dřevo se kácí v zimě a zpracovává za čerstva, dokud je dobře štípatelné. Dnes je proto štípaný šindel často nahrazován strojně vyráběnými řezanými šindeli. Ty jsou sice dostupnější, ale mají kratší životnost kvůli větší nasákavosti. Ruční štípání totiž vytváří hladké plochy, po nichž voda „klouže", což se o zpracování řezáním říci nedá. Šindele se před pokládkou impregnují, přesto vyžadují po určité době údržbu v podobě obnovení impregnačních nátěrů: u štípané krytiny je to každých šest až osm let, u šindelů řezaných pak každé čtyři roky.

Plastová břidlice Naturalflex se vyrábí v různých barevných provedeních (GLYNWED).Plast, kompozitní materiály a polymery jsou dnes pevnou součástí trhu se střešními krytinami. Plastové střešní tašky vyrobené ze tří vrstev speciálního plastu Polimcryl (Cover-Life) zaručují výjimečnou mechanickou pevnost, odolnost proti povětrnostním podmínkám i chemikáliím. Z estetického hlediska jde o zdařilé imitace klasických taškových krytin.Moderní plastové krytiny mají dobrou odolnost proti nízkým a vysokým teplotám při zachování stability rozměrů. V tomto případě je tepelná roztažnost materiálu 0,048 mm na 1 m délky. Pochválit lze zvukoizolační vlastnosti. Minimální sklon pro tento typ střechy je 5°.

Střešní tašky z kompozitního materiálu jsou také věrnou nápodobou klasických střešních tašek, ale na rozdíl od nich zatíží krov pouhými 7 kg/m². Výroba je založená na poměrně složitém technologickém procesu, kdy je ocelový plech o síle 0,5 mm pokryt z obou stran zinkohliníkovou slitinou. Z vrchní strany je pak nanesena vrstva granulátu přírodního kamene a na ni ochranná vrstva akrylátu. Na rozdíl od obyčejných pozinkovaných plechů je takto zpracovaný ocelový plech dokonale chráněn proti korozi. Má dobrou odolnost proti ohni. Doporučuje se na střechy se sklonem od 12°, životnost je padesát let.

Mezi moderní střešní krytiny patří i střešní tašky na bázi polymerů. Vyrábějí se ze složitého kompozitního materiálu tvořeného ze 70 % z polymerů, z 29 % z písku a z 1 % barevných pigmentů technologií lisování s předehříváním jednotlivých složek. V průběhu výroby se krytina testuje na teploty od -65 °C do +100 °C. Taškám proto nevadí ani prudké výkyvy teplot. Díky velkému obsahu písku je pak tento typ krytiny odolný i proti UV záření - tzn. že se „nevypaluje" a po letech bude působit stejně tak svěžím dojmem, jako po pokládce. Kromě vzhledu vyniká tento typ krytiny i snadnou pokládkou. Krov zatíží váhou 22 kg/m². Životnost se odhaduje na 100 let, záruka bývá dvacet let.

text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem