I když většina zjištěných prasklin, menších trhlin a otluků nemusí být nijak zvlášť nebezpečná, dílčí defekty mohou mít vliv na celkový stav budovy i jejích vnitřních parametrů.

Není tedy od věci připomenout, že i do titěrných vlásečnic se může dostat voda, že pod odchlípnutou omítku může zavát vítr, že v prasklinách se snadno usadí poletující částice prachu, jemného písku nebo vodorozpustných solí, které velmi agresivně rozrušují porézní materiály. Fasádu mohou poškodit i vzdušné kořeny vegetace.

Přípravná fáze

Před zahájením sanace si stanovte rozsah, harmonogram a postup prací. Příprava zahrnuje kupříkladu ochranu kovových povrchů (zábradlí, parapetů, kování), dostatečný prostor pro práci na žebříku, výběr vhodného nářadí a materiálu, který musí korespondovat s podkladem, atd.

Složitější je to u starších objektů. Podklad musí být vždy pevný a soudržný, zbavený prachu a nečistot. Na obalech tmelů, hmot a směsí výrobci zpravidla uvádějí pracovní postup i podmínky, za nichž ho lze realizovat. K trvale platným zásadám patří plusové teploty, sucho, odstranění solných výkvětů, mechů, plísní a řas.

Před zahájením sanace si stanovte rozsah, harmonogram a postup prací.

Jak postupovat

V místě defektů použijte zednické kladivo. Boule a vzdutá místa oklepejte a okraje očistěte drátěným kartáčem a smetáčkem. Savost původní omítky vyzkoušejte vodou – měla by se vsakovat pomalu a rovnoměrně. Pevnost (a přilnavost) omítky zjistíte vrypem, např. šroubovákem.

Fasádu omyjte WAPkou s fasádním čisticím prostředkem a vlasové trhliny menší než 0,2 mm přetřete fasádním silikonovým nátěrem. Větší trhliny od 0,2 do 0,5 mm rovnou přestěrkujte omítkovou hmotou. Druhý den zacelená místa přebruste, očistěte a opět přetřete silikonovým nátěrem. Savé podklady penetrujte.

Vyspravená fasáda se znatelnými klikaticemi a fleky může připomínat válečného invalidu a zaslouží si další péči pomocí nátěru.

Finální úpravy a prevence

Vyspravená fasáda se znatelnými klikaticemi a fleky může připomínat válečného invalidu a zaslouží si další péči pomocí nátěru. Barva fasády je sice věcí vkusu, přesto mohou místně platit jistá omezení a není od věci informovat se. S výběrem pomohou produktoví specialisté nebo vzorníky výrobců (např. Taste of Life, program Baumit ColorSearch a jiné). Přehřívání fasády zamezíte volbou světlejších odstínů, při konzultaci určitě uvádějte strukturu omítky.

Může se zdát, že problém odstraňování a prevence proti poškozování povrchů sprejery je spíše problémem městských aglomerací, malůvkáři ale nepohrdnou ani fasádou rodinného domu. Mimo odstraňování napáchaných škod je třeba nasadit i aktivní obranu pomocí speciálních nátěrů.

Tip

Zvláště kutilům se lépe pracuje s konzistenčně pružnějšími i flexibilnějšími tmelicími a opravnými hmotami v tubách nebo kartuších, nabíjených do výtlačné pistole. K takovým patří například jednovrstvý těsnicí spárovací tmel na bázi akrylátové disperze Akryl Exteriér nebo Silikon akrylový tmel, štukový tmel a další. Po nanesení na povrch stabilnějších, tedy takzvaně neputujících prasklin opravnou hmotu vtlačte do spáry prstem a po lehkém zavadnutí místo srovnejte stěrkou nebo špachtlí. Existují i šlehané výplňové tmely (také v prášku ředitelném vodou). Vhodnou pomůckou jsou spárovací výztužné pásky ze speciálních tkanin.

Aplikace nanotechnologií 

Nátěr, který ve spojení s denním světlem zbavuje vzduch škodlivin pomocí nanočástic, je rozkládá na molekuly oxidu uhličitého a vodu. V exteriéru má taková omítka navíc samočisticí funkci (např. graffiti jdou lehce setřít), na zdech nerostou a nedrží se mechy ani lišejníky. Fotokatalytické funkční nátěry dokážou pomocí obyčejného denního světla přeměnit škodlivé organické látky obsažené ve vzduchu – bakterie, viry, spory plísní, ale i exhalace z průmyslu nebo dopravy – na neškodnou vodu a oxid uhličitý.

Pravidla opravy větších ploch

Plošně si rozdělte pracovní etapy tak, abyste vždy stihli dokončit jeden celek fasády. Štít, pás pod okny, stěnu bez oken atd. U postupně rozdělávaných hmot si pamatujte délku míchacího cyklu. Důležité je stejnoměrné ­nanášení, napojování jednotlivých celků by nikdy nemělo probíhat v ­přímé vertikále nebo horizontále, odborníci doporučují natahování v ­podobě odvěsny pravoúhlých ­trojúhelníků.

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv, Shutterstock