Dá se proutkem nebo kyvadlem najít pramen a určit jeho vydatnost? Neexistuje nějaký vědečtější způsob? Hydrolog RNDr. Petr Čížek v rozhovoru pro časopis Můj dům uvádí, že pokud by nějaký neomylný přístroj pro vyhledávání vody skutečně existoval, měli by ho jako první hydrogeologové velkých firem.

Co nám tedy mohou v současné době nabídnout hydrologické firmy?

RNDr. Petr ČížekBohužel ani jejich profesionální přístroje nedokážou nic jiného než shromáždit spoustu fyzikálních měření, které se pak musejí pracně interpretovat. Do konkrétní hydrogeologické situace je třeba zapojit i výsledky přístroje WADI, pracujícího na principu šíření velmi dlouhých rádiových vln. Žádný zázračný přístroj na hledání vody však zcela určitě neexistuje. Existuje pouze mnoho přístrojů na měření geofyzikálních anomálií. Každý měří jen fyzikální veličiny, jejichž převedení do představy o geologické stavbě je velmi obtížné. Patří to mezi nejkvalifikovanější geologické práce a nemohou to provádět samouci.

Jak se tedy díváte na aktivity a nabídku proutkařů?

Jako hydrogeologovi mi na použití proutku k umístění studny vadí, že nevím, jak s ním proutkař zacházel a co si vlastně myslí, že našel. Specializovaná knihkupectví jsou plná odborné literatury, jak najít virgulí zkaženou konzervu, a třeba známý léčitel Jaroslav Drábek ze Šlapanic u Brna pořádá dokonce víkendové kurzy proutkařství zakončené certifikátem a frekventanty umísťuje na svém webu do seznamu spolehlivých proutkařů. 

Přes toto všechno proutek, anebo ještě raději služeb proutkařů potichu používá spousta studnařů, hydrogeologů i geofyziků, protože umístit studnu je vždycky riziko, na proutek se dá svést leccos – a navíc podle letitých zkušeností to skutečně nějak funguje. Jenomže ne vždycky optimálním způsobem. Nezřídka funguje přímo katastroficky, podle pravidla, že pokud se shodne několik proutkařů přesně na jednom místě, je to nejhorší místo na celém pozemku. Bylo by užitečné dát měření proutkem přesnou metodiku, aby se dalo zpětně posoudit, zda bylo postupováno lege artis. Jenomže vše je už natolik zahaleno magickým oparem a hledáním pohřešovaných osob, že by po každé profesní organizaci, která by s něčím takovým přišla, mrštil Klub skeptiků Bludný balvan.

A tak i díky skeptikům chodí stále ještě velcí odborníci s proutkem nebo s jakousi škatulí, aby poradili lidem, kde vykopat studnu a kam přestěhovat postel. Kdyby vám nevyhovovala uprostřed obýváku, tak vám nabídnou jako alternativu za pár tisíc korun speciální zařízení, které všechno spolehlivě odruší. Soudím, že až na ten nákup a prodej vlastně vykonávají činnost, kterou nesmí vysokoškolsky vzdělaný geolog provádět bez tří let praxe v oboru a bez přezkoušení komisí ministerstva životního prostředí.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Jak je to vlastně v praxi s proutkařskými aktivitami, za jakých okolností jich lze bez hrozby nějaké sankce užívat?

Musím vás upozornit, že proutkařské aktivity při hledání vody jsou nejen riskantní pro stavebníka a jeho sousedy, ale i nezákonné. Podle zákona č. 62/1988 Sb. (zákon o geologických pracích) ve znění pozdějších předpisů (§2 odst. 1 a §3 odst. 1) jde o geologické práce, které jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat pouze ty fyzické a právnické osoby, u nichž tyto práce řídí a za jejichž výkon odpovídá fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (tzv. „odpovědný řešitel“), anebo o geologické práce, které jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat pouze vědecké ústavy, vysoké školy, střední školy, vyšší odborné školy a muzea při plnění svých vědeckých nebo pedagogických úkolů a Česká geologická služba. Za porušení může ministerstvo uložit pokutu až do výše 1 milionu Kč. Totéž platí i pro vyhledávání tzv. patogenních zón. To, že se tak nedělo, je jiná kapitola spadající do přihrádky „politická vůle“ a nyní po praktickém rozpuštění geologického odboru to už nejspíš vůbec nehrozí.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Podle §3 odst. 4 je podmínkou odborné způsobilosti vysokoškolské vzdělání geologického směru, odborná praxe v oboru minimálně tři roky, zahrnující podíl na řešení geologických úkolů, odborná úroveň dosavadních prací, složení zkoušky ze znalostí potřebných předpisů a bezúhonnost. U žadatelů s více než desetiletou odbornou praxí může v odůvodněných případech ministerstvo prominout nesplnění podmínky vysokoškolského vzdělání geologického směru.

Kromě citovaného zákona je práce proutkařů od června 2010 omezena i novým zněním závazné ČSN 75 5115 o jímání podzemní vody, která nyní stanoví, že se jímání podzemní vody navrhuje na základě výsledků hydrogeologického průzkumu prováděného v souladu s platnými právními předpisy (zákonem č. 62/1988 Sb. A vyhláškou č. 369/2004 Sb.), a přesně definuje výstupy, které musí tento hydrogeologický průzkum dodat.

text: Vlastimil Růžička, foto: archiv