Když je vody na zahradě málo, je to problém, když je jí ale na pozemku moc, jsou s tím také potíže. Proto je již od počátku - nejlépe ve fázi projektu, nebo ještě dříve - nutné s působením vody počítat.

Poradna na Dumabyt.czDůležitá je přitom rovnováha vlivů - na pozemku je třeba udržet správný vodní režim a zároveň území chránit před extrémy, které s sebou přináší stále proměnlivější klima. Současně jde o složitý komplex praktických i legislativních problémů, kromě samotných technických otázek se bere v úvahu vliv na životní prostředí, roli hraje i riziko znečišťování spodních vod atd.

Mezi hlavní klady zelené střechy patří schopnost zadržovat dešťovou vodu a odpařit ji do okolí, čímž se významně zlepšuje mikroklima.

Stékání vody po pozemku

Pokud jde o vodu a rizika, která z její přítomnosti stavbě hrozí, jde hlavně o zaplavování částí stavby, a to stékající povrchovou vodou ze srážek, ale také o působení spodní vody pod úrovní terénu, která ohrožuje suterénní místnosti nebo základy. Stékáním vody po pozemku může dojít také k nežádoucím změnám - k erozi nebo průtoku pod povrchem, které mohou být příčinou propadání terénu, ale i poškození statiky domu.

Ozelenění střechy s větším sklonem je technicky náročné, protože je třeba zamezit sesuvu substrátu. Horní partie střechy vysychají dříve kvůli rychlému odtoku dešťové vody.

Ochrana podzemí

Nejlépe je stavba chráněna, pokud stojí nad úrovní spodní vody, to ale není vždy možné. Odhaduje se přitom, že až tři čtvrtiny trhlin ve stavbách způsobil vliv podzemní vody. Pro bezpečnost stavby je nutný ještě před jejím zahájením kvalitní průzkum, který je ale často podceňován. Pokud je stavba bez hydrogeologického průzkumu provedena např. v letním suchém období, může dojít při pozdějším vzestupu podpovrchové vody k vážným stavebním poruchám.

S povrchovou vodou si poradí vsakovací nádrž.

Těm může zabránit konstrukce odolná proti tlakové vodě nebo odvedení spodní vody pomocí drenáží. Drenážní systém, který má stavbu chránit, se pokládá do okolí její podzemní části a sestává ze soustavy drenážních trubek. Ty se pokládají do hloubky 0,8 až 1,2 metru a musejí být v každém případě umístěny nad nepropustnou podzemní vrstvou (i v případě, že je její hloubka nižší než doporučená). Drenážní trubky položené do příkopů by měly být ze všech stran obsypány patnácticentimetrovou vrstvou štěrku nebo štěrkového písku a tento obal se ze všech stran oddělí od okolní zeminy polyesterovou tkaninou. Čištění a kontrole drenáže po dokončení prací slouží proplachovací a kontrolní šachty.

Zelená alternativa

Esteticky i environmentálně zajímavou variantou, jak si poradit se srážkovou vodou, jsou vegetační střechy, tedy střechy, jejichž povrch tvoří živá zeleň. Lze je rozdělit na dva typy - extenzivní a intenzivní. Oba se liší nároky, jaké kladou na údržbu i konstrukci. Extenzivní střecha obsahuje nenáročné nízké rostliny rostoucí na tenké vrstvě substrátu, dobře snáší sucho a nevyžaduje příliš častou péči. Intenzivní zelená střecha je náročnější, vrstva zeminy je silnější, a proto je větší i zatížení střechy. Rostlinám na intenzivní vegetační střeše je třeba věnovat pravidelnou péči a zajistit jim dostatek živin i vláhy, podobně jako u zahradní vegetace.
Oba typy vegetačních střech ale kladou velké nároky na kvalitu hydroizolace a řemeslného provedení. Výsledkem pak je z hlediska životního prostředí optimální režim nakládání se srážkovou vodou, ale i příznivé podmínky v domě pod vegetační střechou, v případě přístupné vodorovné střechy i rozšíření prostoru pro pohyb a rekreaci.

Když je voda na povrchu


Zkušenosti z posledních let potvrzují, že na našem území nelze s jistotou vyloučit ani náhlé zvýšení hladiny spodní vody, ani riziko intenzivní přívalové srážky, proto také povrchová voda může stavbu a pozemek ohrozit, ať již jde o srážkový příval nebo o zvednutí hladiny blízkého vodního toku. Opatřením v předprojektové fázi může být spádování terénu směrem od stavby nebo jiná úprava terénu. Vjezd garáže pod úrovní okolí je třeba odvodňovat do jímky, odkud se voda odčerpává nebo zasakuje.

Extenzivní zelená střecha je nejlevnější a zároveň i nejméně náročná na údržbu. Předpokladem funkčnosti je malý sklon a řemeslně perfektní založení.

Stavby v záplavovém území nemají zaručené řešení problémů s vzedmutou hladinou při povodni, pokud nejde o speciální konstrukční řešení, jakým je např. dům na pylonech. Takové stavby se u nás ale téměř nevyskytují. Proto pojišťovny v rizikových lokalitách neuzavírají  smlouvy proti povodňovým škodám a také stavební úřady by novostavby neměly povolovat.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.
Mýty o bezúdržbové zahradě Zakládáme kapradinárium Zahrada kde žil a bádal Charles Darwin

Místa pro zadržení a vsakování vody

Voda ale neznamená jen riziko a ohrožení. Pro pozemek s vegetací, která má působit živě, je nezbytnou podmínkou. Zájmem uživatele takového území je tedy i zadržení a využití vody. Přirozeným způsobem je terénní úprava, kdy ze zpevněných ploch cest a chodníků voda stéká na travnatá prostranství, chodníky tedy nejsou pod úrovní travnatých ploch. Na nich pak lze vytvořit místa pro zadržení a vsakování vody. To je možné u převážně rovných pozemků, ve svahu je potřeba pracovat s terénem. Na svažitém pozemku může nastat problém s příliš rychlým stékáním vody do jeho dolní části, řešením může být větší členění povrchu pozemku a zřízení retenčních prostorů, zasakovacích jezírek, nebo plošná drenáž.

Zdroje rizika

■ jednorázové přívalové srážky
■ prosakování vody z okolních povrchových vod (řeka, potok, rybník...)
■ zvýšená hladina spodních vod
■ voda stékající po terénu (např. z povrchových příkopů)
■ nadměrné umělé zavlažování

Užitečná dešťovka

Problém nemusí působit jen přebytek vody, v suchých obdobích zahrada trpí nedostatkem a její závlahy s pomocí drahé pitné vody nejsou nejhospodárnějším řešením. V tomto případě lze zvolit využití vody, jež dopadá na vlastní stavbu - technické možnosti jejího „skladování"  a využití se v posledních letech značně rozšířily. Předpokladem pro její pravidelné a účelné využívání je ovšem vytvoření její dostatečné zásoby. K tomu slouží zásobníky různých typů. Nadzemní zásobník vyjde levněji, musíme ale počítat pouze s provozem mimo zimní období.

Celoročně užívané zásobníky musí být instalovány v zemi v nezámrzné hloubce, což investici prodraží. Nejčastěji je k jejich výrobě použit plast, beton, nebo jejich kombinace. Je možné také zvolit svařovanou plastovou nádrž, kterou při instalaci obetonujeme. Jejich montáž ale vyžaduje dodatečné náklady ve formě armování, bednění a betonu. Nedostatkem je v tomto případě také pracnost a časová náročnost instalace. Je možné také zvolit nádrž ze sklolaminátu nebo oceli, ty jsou ale finančně nákladnější.

Ekologická vesnice Düsseldorf-Unterbach s důsledně řešeným hospodařením s dešťovou vodou: zelené střechy mají přepad do vsakovacích šachet u domů, voda z malé části klasických a prosklených střech končí v podzemních tancích na užitkovou vodu. Zpevněné povrchy komunikací jsou dlážděny z přírodních materiálů (žula) tak, aby umožňovaly vsakování, přebytečná voda se ztratí v záhonech podél cest.

Jednodušší řešení nabízejí moderní monolitické samonosné plastové nádrže. Snadno se instalují i bez obetonování, příprava vývodů pro filtraci a čerpání je rovněž jednoduchá. Pevnost a těsnost jim zajišťuje žebrová konstrukce bez jakýchkoliv svárů. Kromě závlah v době sucha lze dešťovou vodu využívat i v domácnostech např. ke splachování toalet, ale po aplikaci filtračních zařízení třeba i k praní.

text: David Daniel, foto: archiv firem, Jiří Prouza