Zahrada na Českolipsku připomíná magické skalní město, kde se zastavil čas. Z pečlivě vybraných a dokonale usazených kamenů vystupuje dům jako prvek souznění a vyváženosti. Blízký les a voda daly architektům příležitost vytvořit téměř dokonalé obydlí v souladu s přírodou.

Nelze se ubránit pocitu, že inspirací mohl být i slavný Wrightův dům Fallingwater v Pensylvánii pro neméně slavného Edgara J. Kaufmanna. Geneze vzniku tohoto díla je ale jiná: podobný dům majitele zaujal v Německu (DaVinci Haus) a v Čechách hledal dobrého zahradního architekta, který umí pracovat s kamenem a dovede myšlenku impozantního přírodního sídla k dokonalosti. Měl štěstí, že v kamenolomu českolipského regionu objevil Stanislava Špoulu.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

Práce s kamenem nebyla vůbec snadná. Nejtěžší kusy váží sedmnáct tun a běžně se tady pracuje s metrákovými kameny. Většinou jde o místní čedič nebo tefrit. Velké kameny představují zajímavé geometrické tvary, působivé kompozice, které volí autor podle vlastní imaginace. Snaží se sesazovat kameny tak, aby držely samy o sobě, pouze výjimečně používá pojiva.„Objíždím vhodné lokality a každý kámen vybírám jednotlivě. Jejich rozmístění a usazování, stejně jako tvorba všech zahradních komponent jsou neodmyslitelné bez mé účasti. Teprve tehdy vzniká zahrada s rysy autorského díla," vysvětloval budoucímu investorovi. Dohodli se téměř okamžitě.

Kámen a okrasné trávy

Láska ke kamenům provází autora zahrady od samého počátku. Nejprve je objevuje jako doplňky zahradních zákoutí či jako zajímavé detaily kompozic a důležité přírodní klenoty, které nesmějí chybět na žádné zahradě. Později s přibývající velikostí i množstvím kamenů se postupně stávají nezbytnou páteří jeho zahradních kompozic. S tím souvisejí náročnější příprava terénu, pečlivý výběr, rozmístění i usazení kamenů, rozpracovaní ve specifických nákresech a přirozeně také vhodné osázení zahrady. Hlavní roli zde hraje téměř vždy opracovaný kámen, nejlépe z místních lomů, poté voda, stromy, keře a okrasné trávy.

Ve všech případech je třeba volit takovou flóru, která kamennou kompozici zcela nepohltí, ale naopak ji zdůrazní. V případě zahrady na Českolipsku se sázely především nejrůznější kultivary zakrslých borovic; nechybějí ani zakrslé smrky. Z ostatní vegetace jsou viditelné hlavně rododendrony, čechravy, azalky, plazivé japonské vrby a rozmanité druhy keřů.

Společně s osazováním vhodných kamenů se musí v základním projektu pamatovat i na vodu, která má v celkové kompozici velmi důležitou roli. V tomto pojetí má podobu poměrně malé, ale hluboké tůně za domem a jezírka o rozloze přibližně 50 metrů čtverečních. Spadají sem dva vodopády, kde pohyb vody zajišťuje speciální oběhové čerpadlo.Na zahradě jsou bohatě zastoupeny také různé druhy vřesů a okrasných trav - například ozdobnice (Miscanthus), ostřice (Carex), pampová tráva (Cortaderia), vousatec (Pennisetum) či bezkolenec (Molinia). Nejčastěji se ovšem Stanislav Špoula chlubí trávou vypěstovanou na Pálavě či trávou z vrcholků Pyrenejí. „Tvoří hustý koberec, který je natolik pichlavý, že si na něm nemohou pochutnat ovce a nepřejdete po něm bosou nohou," vysvětluje a dále ukazuje, jak vykvétají mezi tvarovanými kameny krásně zbarvené skalničky.

Je patrné, že veškeré rostlinstvo je (kromě výše uvedeného) vybíráno i s ohledem na barevnou harmonii květů a na návaznost s lesní krajinou, která pokračuje přes travnatou část zahrady, kde se hrdě tyčí kanadská borůvka a nezbytné keře malin a ostružin.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Kámen a voda na zahradě

Od samého počátku učaroval autorovi zahrady kámen, nejdříve jako drobný doplněk zahradního zákoutí, kdy byl ozvláštňujícím detailem kompozice, jakýmsi přírodním šperkem. Později – zároveň se zvětšujícími se plochami řešených zahrad – přibývala velikost i množství kamenů, které se postupně stávaly páteří kompozice.Kamenná zahrada dokonale doplňuje zajímavě řešený dům z produkce německé firmy DaVinci Haus. Zídka ze štípaného a řezaného tefritu vstupuje zvenčí do interiéru a zdůrazňuje propojenost domu s přírodou. Kamenné prvky byly rozmístěny podle předem připraveného plánu, kde zahradní architekt, jak sám říká, současně s prostředím vnímá i stavbu domu.

„Nejdříve do sebe natáhnu prostředí, do kterého zahradu začleňuji. Potom chodím po okolí a studuji charakter kraje, co je pro ten který kus země typické včetně rostlin. Zásadně pracuji s místním materiálem," dodává Stanislav Špoula.

Práce s kamenem ovšem nebyla vůbec snadná. Nejtěžší kusy váží sedmnáct tun a běžně se tady pracuje s metrákovými kameny. Co se týče druhu stavebního materiálu, jde většinou o čedič (čtyři druhy), který v případě velkých kamenů doplňuje tefrit. Velmi zajímavá je například dlažba z tefritu atypického rozměru 10 × 20 centimetrů na příjezdové komunikaci nebo štěpný tefrit na sloupech. Další důležitou komponentou jsou nejrůznější drobné oblázky, kterými je zahrada na různých místech „posypána", nebo systematicky sestavena do dlažby.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Impozantní sochařské dílo

Velké kameny představují zajímavé geometrické tvary, působivé kompozice, které volí autor podle vlastní imaginace. Snaží se sesazovat kameny tak, aby držely samy o sobě. Pouze výjimečně používá pojiva. Základní kompozici tvoří již zmíněný sedmnáctitunový kámen, který autor usadil tak, aby držel (coby pilíř) celou stavbu. Jde ve své podstatě o impozantní sochařské dílo. Objevují se tady i menší namodralé valouny (modrý pískovec) a kámen použitý na zahradě má i celou řadu dalších podob. Na zídky používá autor štípaný tefrit, jinou podobu má kámen na schodech či nášlapech.

Zahrada je podle slov Stanislava Špouly laboratoř, kde člověk neustále něco zkouší a bývá pak příjemně překvapený. Je to taková intimní smlouva mezi člověkem a přírodou, říká autor zahrady.„Společně s osazováním vhodných kamenů se musí v základním projektu pamatovat i na vodu, která má v celkové kompozici velmi důležitou roli. V mém pojetí má podobu poměrně malé, ale hluboké tůně za domem a jezírka o rozloze přibližně 50 metrů čtverečních. Oživují je dva vodopády, u nichž pohyb vody zajišťuje speciální oběhové čerpadlo," dodává Stanislav Špoula.

Architekt, zahradník i dělník

Každý zahradní architekt či tvůrce zahrad má specifický způsob tvorby. Práce Stanislava Špouly je výjimečná nejen výběrem kamene, ale především svou komplexností. Autor vytváří celý projekt od návrhu až po vlastní realizaci. Je architektem, sochařem, projektantem, zahradníkem i zapáleným dělníkem. A po dokončení i jediným pověřeným údržbářem. Své zahrady nikdy neopouští, pravidelně kontroluje vyznění svého autorského záměru, dotváří je, sází květiny a dřeviny, přidává další detaily. „Třeba u této zahrady na Českolipsku," dodává autor, „bylo podloží písečné, a to jsem byl opravdu zděšený. Bylo nutné terén zpevnit kamennými zdmi, aby se nesesunul. I nadále je třeba držet přirozený rytmus terénu, dodělávat detaily, sázet a udržovat květenu."

text: Vlastimil Růžička, foto: Jan Malý