Působí jako od profesionála, ale zdání klame. Tajemná zahrada inspirovaná čínskou kulturou byla v Pístech u Nymburka vybudována svépomocí jako prostor pro radost, klid a imaginaci.

Opěrnou zídku dotváří živý plot ze stříhaných smrků. Za zdí vyčnívá zlatý jilm (Ulmus x hollandica ‚Wredei‘), vzrostlá ruj vlasatá (Cotinus coggygria Scop., syn. Rhus cotinus L.) a mladý exemplář vrby na kmínku (Salix).Autoři zahrady o ní hovoří jako o „zahradě na způsob čínské". Nepátrají po důvodech, proč je oslovil právě tento styl, prostě se jim líbí. Takzvané čínské zahrady se u nás vyskytují stále častěji, a stejně jako vaří v čínských restauracích čeští kuchaři, objevují se i „osvícení" čeští zahradní architekti. Majitelé však nežádali žádný ateliér o projekt, nevyužili ani služeb zahradníků. Vše si zařídili sami. Drobné chyby lze omluvit danými možnostmi a přirozeným nadšením pro věc. To, co nebylo rozhodně porušeno a co k čínské zahradě neodmyslitelně patří, je niterný vztah k danému místu a „improvizace" na základě vlastních zkušeností a prožitků.

Niterný vztah

Jezírko s lekníny patří k čínským zahradám od nepaměti. V tomto případě i se zakrslou vrbičkou (Salix) a s okrasnými trávami typu Miscanthus, v pozadí ruj vlasatá (Cotinus coggygria Scop., syn. Rhus cotinus L.).Právě citlivé hledání a využívání existujících scén v okolní přírodě, které se nám líbí nebo k nimž máme nějaký hlubší vztah, je hlavním principem tvorby čínských zahrad. Tento princip často uniká „profesionálům", kteří stavějí kdekoli a pro kohokoli třeba právě proto, že jeho soused má čínskou zahradu a je to „in".

Znalci čínských zahrad vědí, že je třeba soustředit pozornost na zalesněná pohoří na horizontu, na skály, skupiny existujících stromů, solitérní stromy, řeku, jezero či malý vodopád. Do čínské zahrady patří přirozeně i budovy, altány, nejrůznější předěly, zdi a pagody.

Nepostradatelnými komponenty v projektu jsou ve zmenšeném měřítku hory a voda. Hory pokládají Číňané za kostru světa, spojují ji principem jang, jsou pro ně esencí mužnosti a vznešenosti. Kamenům se podle tvarů připisují nejrůznější vlastnosti, jejich linie má rytmus, jsou sochařská díla přírody. Posláním vody je zase propojení zahradních zákoutí, voda je nositelkou pohybu a zvuku. Jako opravdové drahokamy se pak jeví hladiny jezer a vodních toků a zdůrazňují ženské kouzlo (jin).

Rady pro začátečníky

- Vyberte správné místo, které je pro vás něčím zajímavé, oddělené od městského ruchu.  
- Plně využijte stávající scenérie.
- Respektujte přírodní tvary a maximálně jich využijte. Lze vytvořit třeba kamenný stůl a sedačky z balvanů.
- Nakupte rostliny, zasaďte stromy a keře. Zde je dobré poradit se s odborníky - vše má svůj čas a jisté zákonitosti.
- Vysazujte s rozumem tak, aby mělo vše dostatek místa. Nezapomeňte na bambusy! Bambusy a vertikálními štíhlé kameny tvoří nádherné kompozice, také obnažené kořeny stromů jsou velmi působivé.
- Zakomponujte jezírka, vodní rostliny a kameny, jsou nosnou částí čínské zahrady.
- Kompozice z volně rozestavěných kamenů rozšiřuje prostor.
- Dřevené stavby a pagody by neměly chybět, stejně jako spletité cestičky z kamenů.
- Jako osvětlení lze použít tradiční čínské lampiony.

Zeleň všech barev

Svérázně vyřešený skleník je částečně zakrytý stálezeleným břečťanem (Hedera Hibernica).Tajemná zahrada „na způsob čínské" v Pístu u Nymburka nabízí kromě kamenů a vody, které jsou životodárným a esteticky významným elementem všech zahrad, také zajímavý výběr rostlin. Nechybějí přirozeně ani stromy. Na menší ploše dávají majitelé přednost listnatým odrůdám, jsou průhlednější a zabírají méně místa; jsou tady i borovice a další jehličnany. Opěrné zídky lemují živé ploty ze stříhaných smrků, najdeme tu jilmy (převážně Ulmus x hollandica ‚Wredei' ) i vrby na kmínku (převážně Salix alpina). Centrum zahrady tvoří nádherný zahradní altán (s některými rušivými prvky uvnitř) a dále dřevěný mostek s bíle kvetoucí japonskou azalkou dosahují až k zábradlí.

Obě zahradní dominanty jsou obklopeny vzrostlou zelení. Uprostřed se tyčí stříbrný smrk (Picea pungens) a červený javor (Acer rubrum), vše doplněno hojně se vyskytujícím zimostrázem zeleným (Buxus sempervirens) a žlutozeleným brslenem (zvláště brslen Fortuneův Euonymus fortunei). Mezi stavbami se vinou stezky porostlé mechem nebo vydlážděné mozaikami z kamínků, často lemované rují vlasatou (Cotinus coggygria Scop., syn. Rhus cotinus L.) nebo panašovaným břečťanem (Marginata Elegantissima). Vše ve snaze o jednotu a estetickou střídmost, prvky vytvářejí intuitivní kombinaci s jinými a představují originální kompozice.

Historie

Čínský styl ovlivnil zahradní tvorbu na celém světě. První písemné dokumenty zmiňují toto umění už ve 2. tisíciletí před naším letopočtem. Na konci 19. století hovoří svět o 15 000 druzích rostlin, divoce rostoucích v čínské přírodě. Potenciál pro zahrady tedy více než úctyhodný. Každý chrám byl obklopen kvetoucí zahradou, objevovaly se napodobeniny přírodních výtvorů, hor a údolí, potoků, vodních ploch a stromů.

Jako příklady spojení dokonalosti přírody a člověka lze uvést krásnou zahradu Jichang Yuan ve Wuxi, která prý sloužila jako předloha pro podobnou zahradu v pekingském Letním paláci, nebo Yu Yuan, komorní zahradu v historickém jádru města Šanghaj, či překrásnou zrekonstruovanou Guovu vilu na břehu Západního jezera v Hangzhou s charakteristickým tzv. vypůjčeným pohledem, který zahrnuje do svého vnímatelného prostoru i rozsáhlé panorama přilehlého Západního jezera s řadou různě velkých ostrovů.

Kde hledat inspiraci

Pohled na dominanty zahrady – v popředí bíle kvetoucí japonská azalka (Azalea japonica), modrozelený plazivý jalovec (Juniperus horizontalis) a okrasné trávy typu Miscanthus.Pokud se chcete pustit do tvorby vlastní čínské zahrady, možnosti jsou opravdu nepřeberné, říkají majitelé. Inspirací mohou být kromě časopisů také návštěvy již existujících zahrad, poradí vám v Česko-čínské společnosti, existuje i celá řada dobrých architektů, kteří se na čínské zahrady specializují. Přesto majitelé zahrady v Pístu u Nymburka doporučují vlastní postup založený na partnerské či rodinné imaginaci (někdy pomohou i přátelé). Vše záleží na hravosti, citu pro prostor, fantazii, zručnosti a přirozeně také na penězích.

Originální prvky, které čínská zahrada vyžaduje, nebývají levné. Vyjádření vlastních pocitů lze podpořit četbou knih, čínskou filozofií či individuální meditací, tak jak tomu bylo v Pístech u Nymburka. Dílo se sice nepodobá legendárním zahradám v Jichang Yuan ve Wuxi, ale je ve svém výsledku stejně inspirující jako zahrady velkých mistrů.

Více článků z rubriky ZAHRADA najdete na www.dumabyt.cz.

text: Vlastimil Růžička, foto: Lubomír O. Fuxa