Navracíme se k přírodě, a to i přes obrovskou nabídku plastů a dalších synteticky vyráběných materiálů s vynikajícími užitnými vlastnostmi. Částečně je to móda, a snad i obavy z různých alergických reakcí nebo z příliš rychlého pokroku, který nestíháme ani vnímat, natož se jeho produkty učit používat v běžném životě.

„Pro země tropické jest bambus rostlinou nad míru důležitou, skýtající obyvatelstvu užitek několikerý," napsal pan učitel Polívka ve své knize o exotických užitkových rostlinách, která vyšla před sto lety. Jeho slova jsou pravdivá i dnes.

Máte dotazy ohledně vaší ZAHRADY? Ptejte se v PORADNĚ ZDE.

Kabelka ze štípaného bambusuPevná a trvanlivá stébla bambusů slouží v tropech především jako stavební materiál. Používají se nejen ke stavbě chudých chýší, ale i na lešení při opravách vysokých budov, dále jako materiál na zábradlí, můstky, rozvody vodovodního potrubí na pole, ohrady a nepřeberné množství dalších staveb a stavbiček. Ze slabších stébel vznikají žebříky, nábytek, nejrůznější nářadí, velké přepravní koše, bambusové klece na ptáky, malé košíky, nůše a kabelky, ve Vietnamu se z nich pletou dokonce i kulaté rybářské čluny. Z bambusových stébel se na mnoha místech světa vyrábějí i hudební nástroje nebo nádoby na vodu. Některé části stébel používají Číňané a Japonci i k výrobě papíru. Z bambusových listů se pletou rohože nebo klobouky, čerstvé slouží jako krmivo pro dobytek.

Stébla se podobají ratanu

Bambusová stébla (nejlevnější stavební materiál v tropech) někdy dorůstají do značné šířky i výšky.Nás zajímá výroba bambusového nábytku a doplňků z celých nebo štípaných stébel, které se k nám dovážejí nejčastěji z Vietnamu nebo z Indonésie. Tenčí nebo štípaná stébla se podobají ratanu a laik je od sebe na první pohled asi nepozná. Bambus je však mnohem tužší a nedá se tak dobře ohýbat jako ratan, a to dokonce ani zahřátý. Stébla jsou na rozdíl od ratanu dutá a v určitých vzdálenostech mají kolénka.

Bambusy jsou vlastně trávy, stejně krásné jako užitečné. Rostou v tropech a subtropech celého světa. Ale není bambus jako bambus - do podčeledi Bambusoideae (rostliny, které lze označit jako bambusy) se řadí asi 45 rodů s více než 600 druhy. „Pravých" bambusů (rod Bambusa) bylo popsáno přes 70 druhů. Některé druhy dorůstají výšek až 40 metrů, ale najdeme mezi nimi sotva půlmetrové travičky. Dřevnatá stébla, vyrůstající z plazivého oddenku, jsou dutá, oddělená v článcích vnitřními přepážkami. Z kolének vyrůstají kratší postranní větévky. Přímo pověstná je u bambusů rychlost růstu - u některých druhů se prý stéblo za jediný den prodlouží až o půl metru. Velmi mladé výhony se sklízejí a konzumují jako zelenina.

Na papír koš z papyru!

Bambusová mísa v přírodní barvě (výška 12 cm, průměr 30 cm), cena 149 Kč (JYSK).Šáchor (Cyperus) není jen odolnou pokojovou rostlinou, která vydrží skoro všechno. V tropických a subtropických domácnostech se používá už několik tisíc let. Nejznámějším druhem je šáchor papírodárný (Cyperus papyrus), který dal název psací potřebě starých Egypťanů. Na tomto papíře psali Egypťané již asi před 5 000 lety, ale znali ho a využívali i ve starém Řecku a Římě. Kromě papíru se stonky používaly i na pletení rohoží, klobouků, košů a sandálů (egyptští kněží ani v jiných sandálech chodit nesměli). Z tohoto druhu se pletly i lodě, což si vyzkoušel známý mořeplavec a badatel Thor Heyerdahl, který na šáchorové lodi přeplul Atlantský oceán. Šáchor papírodárný dorůstá značných rozměrů a v současnosti se používá spíše jako okrasná tropická rostlina do velkých atrií nebo v létě na okraj zahradních bazénů.

Ani s šáchory to není jednoduché, obrovský rod Cyperus asi s pěti stovkami druhů je rozšířen po celém světě, nejen v tropech, ale i v naší přírodě. Všechny druhy jsou vlhkomilné, poměrně rychle rostou a patří mezi ně jak druhy vytrvalé, tak jednoleté. K pletení se využívá i mnoho dalších druhů, např. Cyperus involucratus, jehož původní vlastí je Madagaskar. Ze stonků se pletou rohožky, sítě, košíky, klobouky a mnoho dalších věcí, používá se i jako stavební materiál.

Vodní hyacint, kouzlo i mor

Hojně se pěstuje africký šáchor jedlý (Cyperus aesculentus), který je rozšířen v tropické Asii, Americe i po jižní Evropě. Jedlé hlízky vyrůstají na koncích podzemních oddenků, jsou veliké asi jako lískové oříšky a podobně i chutnají. U nás jsou známé pod názvem „zemní mandle", jedí se syrové, pražené nebo pečené. V Arábii z nich připravují sladký nápoj (šerbet) a v Egyptě z nich lisují olej na vaření.

Vodní hyacint je pro nás krásnou ozdobnou rostlinou, v tropech však bývá úporným vodním plevelem.Pro Evropana, který v tropech trvale nežije, je nejběžnějším druhem vodních hyacintů Eichhornia crassipes. Je to kouzelná rostlina, zdobící hladinu kdejakého rybníčku nebo říčního ramene. Pro obyvatele teplých zemí však představuje vážný a téměř neřešitelný problém. Je úporným plevelem, který nejde vyhubit a několikrát ročně ucpe každou vodní cestu. Vodní hyacint patří s ohledem na množství vytvářené biomasy (150 až 400 tun na jeden hektar  v čerstvém stavu) k nejproduktivnějším rostlinám na zeměkouli.

Odhaduje se, že bez neustálého boje s touto rostlinou by byl Panamský průplav do tří let neprůplavný. Rostlinu zavlečenou již více než do padesáti tropických zemí celého světa přitom nejde nijak rozumně využít, jen tu a tam poslouží jako zelené hnojivo na pole, sušená se přidává do krmiv pro dobytek a zkouší se výroba kartonů a papíru.

Banánovník textilní neboli manilské konopí

Jako energetická surovina se začíná prosazovat jako palivo nebo na výrobu bioplynu. V Indonésii se mladé listy jedí jako salát. Novinkou je nábytek, koše, kabelky, tašky, prostírání a další užitkové předměty v domácnostech, pletené ze sušených stonků a řapíků. Význam má i jako okrasná rostlina v akvaristice.

Řekne-li se „banánová sukénka", skoro každý si představí rozdováděnou šantánovou tanečnici v podniku, kam je mladistvým vstup zakázán. Do sukně z vláken banánovníku textilního však může být oblečena i seriózní manažerka a její kostýmek může pocházet třeba i z drahého salónu.

Nejpevnějším přírodní textilní materiál

Banánovník textilní (Musa textilis) je planý druh. Uvádí se, že dorůstá až 10 m výšky a roste trsovitě, z jednoho kořenového systému postupně vyrůstá až 20 nepravých kmenů. Plodí drobné, 5 až 7 cm dlouhé banánky, které jsou plné semen, k jídlu se tedy nehodí. Pochází z Filipín, kde se dodnes pěstuje na mnoha ostrovech. Filipíny vyrábějí 90 % světové produkce, to znamená ohromných 50 000 tun vlákna ročně.

Košíky Ambrosia z vodního hyacintu s plátěnou výplní. Cena menšího (22 x 22 x 8 cm) 99 Kč, většího (28 x 28 x 11 cm) 149 Kč (JYSK).Vlákno z banánovníku textilního patří k nejpevnějším a nejkvalitnějším přírodním textilním materiálům. Je známé pod názvy  abaka, banana fibre, Manila hemp nebo česky manilské konopí.

Vlákno se získává z listových pochev, dlouhých až 6 metrů. Při sklizni se usekne celá rostlina a rozebere se na jednotlivé listy. Ty se nechávají na zemi sušit, dokud se nezačne rozpadat dužnina řapíků. Po odstranění dužniny se vlákno promývá, čistí, suší a třídí. Vlákno je vysoké kvality, pevné, pružné, lehké a hedvábně lesklé.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Na výrobu speciál­ních druhů papíru

Barvu mívá bílou, načervenalou až hnědou. Nejkvalitnější vlákna se zpracovávají na oblekové tkaniny, z méně kvalitních se vyrábějí provazy a lodní lana, protože vlákno je odolné vůči mořské i sladké vodě.

Skladovací boxy, přírodní/černý bambus (výška 10 cm a průměr 28,5 cm nebo výška 12 cm a průměr 34,5 cm), cena od 1 190 Kč (BoConcept).Vlákna nejhorší kvality se používají na výrobu speciál­ních druhů papíru, například do filtrů cigaret, na čajové sáčky a kávové filtry, salámová střívka, pytlíky do vysavačů, mapy nebo různé umělecké papíry.

K pletení košů, ošatek, tašek, kabelek

Řapíky se někdy zpracovávají i surové, pro svou pevnost a ohebnost se používají k pletení košů, ošatek, tašek, kabelek, v současnosti také k výrobě módního nábytku s etnografickým výrazem.

Používá je velmi často Ikea a mnozí další výrobci nábytku, takže se banánová křesílka nebo úložné krabice či jiné artefakty stávají celkem běžným doplňkem českých domácností.

text a foto: Romana Rybková