Vypravili jsme se do Rožmitálu, abychom se na vlastní oči přesvědčili, jak vypadá dům, který si architekt postavil sám pro sebe.

Investorem, autorem návrhu i projektantem pasivní dřevostavby v Rožmitále je architekt Lukáš Pejsar z ateliéru 3AE, který se na projektování dřevostaveb podílel už během studia. O konstrukčním typu svého budoucího bydlení měl díky tomu od začátku jasno. Nechtěl ale obvyklý rámový systém two by four, a nakonec zvolil český systém Novatop.

„Prvotně mi nešlo o to postavit pasivní dům, ale onou poslední kapkou pro tuto volbu byla možnost využít dotační program Zelená úsporám. Díky tomu nám dotace pokryla tři čtvrtiny nákladů na technologie. V domě bydlíme už osm let a všechno skvěle funguje,“ vysvětluje majitel domu, který dům obývá s manželkou a třemi dětmi.

Jedním z cílů architekta bylo navrhnout dům v takové podobě, aby byl co nejméně rušivý pro okolní krajinu,například použitím zelené střechy a fasády z modřínových prken.

Návrat domů

Dům je postaven na bývalé louce v blízkosti pole, na samém okraji obce, prakticky ve volné krajině. „Já i moje manželka pocházíme z Rožmitálu. Po patnácti letech bydlení v Praze jsme věděli, že už ve městě nechceme žít, už kvůli dětem. Začali jsme pátrat po parcele v dojezdové vzdálenosti od Prahy, ale kvůli vysokým cenám pozemků jsme se postupně od Prahy vzdalovali, až jsme se dostali do úrovně našeho původního domova,“ popsal nám majitel proces hledání stavební parcely. Pak přišlo na řadu vyřešení samotného návrhu.

A jak hodnotí architekt svůj projekt po několika letech? „Navrhovat dům sám sobě je ta nejhorší práce na světě. Když totiž navrhujete dům pro klienta, máte neustále oponenta a zpětnou vazbu z druhé strany, kdežto být sám sobě oponentem je prostě šílené. Přiznám se, že návrh vlastního domu mi trval třikrát déle než obvykle. Navíc mám velmi benevolentní ženu, která mi do toho vůbec nemluvila.“

Prostorná terasa je prosklenou plochou s HS portálem propojena s interiérem. Terasa umožňuje v letním období pohodlný a ničím nerušený pobyt pod širým nebem.

Koncept domu

Architekt se snažil dům v krajině co nejvíce upozadit. Proto zvolil zelenou střechu – obrazně řečeno jakousi deku, která dům přikryje, a tím nenásilně splyne s okolní přírodou. Ze stejného důvodu se rozhodl i pro fasádu ze sibiřského modřínu, který časem získá přirozenou patinu.

Vstup je umístěn z východní strany, ze zahrady, z nejvzdálenější strany od příjezdové komunikace. Díky tomu je vchodová strana chráněná před větrem ze severozápadu, typickým pro tuto oblast. A až za padesát let v okolí domu přibude další zástavba, bude k ní dům otočen zády a naopak bude otevřen do zahrady, kde patřičnou intimitu zajistí stromy, které vyrostou na zahradě.

Dispozice

V hlavní obytné místnosti najdete i jídelní kout se stolem. Tato místnost se vyznačuje  dostatkem denního světla i volného prostoru a rodina zde tráví většinu času.Rodina má k dispozici 180 m2 užitné plochy. Nyní sice Lukáš Pejsar zastává názor, že čtyřčlenná rodina může pohodlně žít i v domě o ploše 120 m2, na druhé straně je rád, že mohou mít děti prostornější pokoje. Vzhledem k minimálním provozním nákladům si mohou prostorný dům dovolit.

Na zádveří navazuje chodba se schodištěm do patra, šatna, WC a technická místnost. Hlavní obytná místnost má plochu 50 m2 a od chodby je oddělena posuvnými dveřmi. V tomto propojeném prostoru tráví rodina většinu času. V patře se nachází ložnice a dětské pokoje, oddělené pracovnou. Obyvatelé jsou s domem v této podobě spokojeni, kromě jednoho detailu, který by změnili: v zádveří je málo místa pro kočárek. To je podle architekta poměrně častou chybou „mužských“ projektů, které na tento důležitý detail zřídkakdy myslí.

Postaveno ze dřeva

Dům je postaven ze systému Novatop, což jsou masivní lepené dřevěné panely ideální pro pasivní domy. Díky tomu trvala samotná hrubá stavba domu pouze tři dny. Obvodový plášť je zvenku zateplen izolací vkládanou mezi fasádní nosníky a obložen neupraveným modřínovým dřevem, které již začíná „chytat“ především na návětrné straně nezaměnitelnou patinu. Nakonec i střecha domu je opatřena vegetačním souvrstvím a dům tak nenásilně zapadá do okolní zvlněné krajiny. Tato zvlněná linie okolních kopců se propsala i do průčelí domu, a podobná vlna je zopakována i zde. V interiéru je pohledové smrkové dřevo kombinováno s bílými příčkami a velkými prosklenými plochami.

Kuchyňská linka je instalována na dělicí příčku ošetřenou stěrkou, z druhé strany je prostor kuchyně vymezen volně stojícím pultem ve tvaru písmena U.

Topný systém a technologie

V technické místnosti je kromě tepelného čerpadla instalován zásobník na teplou vodu, do kterého jsou zapojeny tři termosolární deskové panely. V místnosti je též sprcha a toaleta.Základem technologií v domě je akumulační nádrž, energii dodávají tepelné čerpadlo vzduch/voda, tři solární termické panely a záložní přímotopná patrona. Na nádrž je také napojena vzduchotechnická jednotka, která teplo distribuuje po celém domě a zároveň slouží též k nucenému větrání s rekuperací tepla. V domě je udržována konstantní teplota 22 °C.

Obrovským přínosem rekuperace je bezprašné prostředí bez plísní, roztočů, zbytečných pachů a stálá teplota v celém domě.

Technologie použité v domě nejsou nijak náročné na ovládání, pracují automaticky v zimním a v letním režimu podle nastavených hodnot. Díky konstrukci domu i použitým technologiím činí celkové roční náklady na vytápění, rekuperaci, ohřev vody a provoz domu 24 000 Kč, což je 2000 Kč měsíčně.

Ztvárnění stěn koupelny v syrovém naturálním pojetí odkazuje až někam ke starověkým hliněným stavbám. Vlevo pod stropem je vidět výdech domovní vzduchotechniky.

Text: Adam Krejčík, Foto: Archiv 3AE

logo MessengerPoslat Messengerem