…je nový dům na pláži Migjorn na jižním pobřeží ostrova Formentera. Jeho jediným sousedem je bývalá obranná věž z druhé poloviny 18. století. Zcela přirozeně a samozřejmě vyrůstá ze skalnatého návrší nad mořem, jako by byl jeho součástí odjakživa.

Mladá španělská rodina si pro svůj vytoužený únik od civilizace nemohla vybrat lepší místo. Ani lepšího architekta. Marià Castelló Martínez žije a pracuje na Formenteře a celý život usiluje o zachování a ochranu unikátní přírody Baleárských ostrovů. Tento projekt, nazvaný Bosc d’en Pep Ferrer, je další pokornou poklonou její přirozené kráse. „Tato stavba má být harmonickým spojením protikladných dvojic – levitujícího a tektonického, hmoty a světla, země a vzduchu,“ komentuje filozofii projektu na svých webových stránkách.

Zdálky stavba vypadá jako tři dřevěné „krabičky“ položené na zem. Marià Castelló Martínez byl rovněž oceněn za revitalizaci nedaleké věže Pi des Català postavené r. 1763 na obranu proti pirátům.

Ochrana přírodního prostředí spočívá v citlivém zásahu do krajiny, kde se stavba zdálky takřka neprojevuje, ve volbě ekologické konstrukce a v použití přírodních, převážně místních materiálů. Tyto principy uplatňuje Marià Castelló Martínez u všech svých projektů. Horní část domu je montována z velkoplošných vícevrstvých dřevěných panelů a je řešena jako energeticky pasivní dřevostavba, těžící z velkého počtu slunečných dnů.

V terénu vedle domu je zapuštěna velká nádrž zachycující dešťovou vodu. Na stavbu domu byly použity štěrk z vybouraného kamenného podloží, piniové a jedlové dřevo ze zdejších lesů, mramor, desky z recyklované celulózy a další ekologické materiály.

„Tato stavba má být harmonickým spojením protikladných dvojic – levitujícího a tektonického, hmoty a světla, země a vzduchu.“

Dřevo položené na kameni

Horní podlaží domu propojují dva skleněné tubusy. Ve spodním podlaží nenajdete žádné stěny, jen kámen, sklo a nosné železobetonové prvky. Přirozené kamenné útvary vymleté vodou a větrem se staly originálním a nedocenitelným uměleckým dílem a dávají domu jasnou identitu.Spodní podlaží tvoří dlouhá rýha vytesaná do terénu rovnoběžně s linií pobřeží. Garáž, hlavní vstup do domu, zázemí a malé domácí fitness, zahloubené do skály, zůstávají zdálky dokonale utajeny a dům se navenek jeví jako tři malé dřevěné „krabičky“ ztrácející se na pozemku mezi borovicemi, rozvlněnými mořským větrem. Nenajdete tu žádné zdivo, jen kámen a železobetonové ztužující prvky.

Architekt využívá přirozené dutiny v kameni, nechává je vyniknout jako skulptury tvořící podnož, pouto stavby se zemí, pojítko obyvatel domu s místem. Dostali darem krásu, kterou by nevytvořil žádný sochař. Součástí vstupní haly je dokonce malá jeskyně, kterou zde během tisíciletí vymlela eroze.

Obytná část se skládá ze tří lineárně uspořádaných modulů propojených proskleným tubusem. Nad vjezdem do garáže se nachází modul s pokoji pro děti, jádro tvoří společný obývací prostor a na západní straně kompozici uzavírá samostatná ložnice rodičů.

Jednotlivé moduly jsou otevřené – plně prosklené směrem k moři, aby nabízely co nejkrásnější výhled, zatímco „záda“ směrem k severu jsou plná a uzavřená. Každá část má vlastní krytou terasu.

Otevřené subtilní ocelové schodiště propojuje suterén přímo se společnou obývací částí. Dveře vedou jen do exteriéru, do ložnic a koupelen.

Meziprostory mezi nimi tvoří dvě patia. Podélný průchod domem od východu k západu a zpět tak nabízí dynamické střídání úhlů pohledu, ven do krajiny a dolů na skalní struktury, obohacené o momenty překvapení.

Zcela volný výhled v úhlu 360 stupňů se pak nabízí ze střešní terasy nad obývacím pokojem. Zde si mohou zcela v soukromí a nerušeně vychutnávat slanou vůni a šumivou píseň Středozemního moře.

„Klid, skromnost, strohost a harmonie zdejší přírody jsou pro mě celoživotním poutem i závazkem,“ říká architekt.

Všechny místnosti jsou zařízeny velmi účelně, převažuje vestavěné vybavení. Velké přesahy střechy stíní okna a zabraňují přehřívání pokojů.

Text: Jitka Pálková, Foto: Marià Castelló Martínez 

Autor: Marià Castelló Martínez (1976)

Vystudoval architekturu na univerzitě v Barceloně, v r. 2002 založil vlastní architektonickou kancelář. Žije a pracuje na ostrově Formentera, věnuje se ochraně přírody Baleárských ostrovů a trvale udržitelné architektuře. Získal řadu národních a mezinárodních ocenění, jeho projekt reprezentoval architekturu Katalánska na Bienále architektury v Benátkách r. 2012.

Spolupráce: Marga Ferrer, Natàlia Castellà, Lorena Ruzafa, Elena Vinyarskaya

Kontakt: m-ar.net

logo MessengerPoslat Messengerem