Hegenavsko, nejzápadnější část belgického Valonska, je rovinatá zemědělská oblast s dlouhou historií, kraj gotických kostelíků a venkovských usedlostí z cihel a kamene. Podívejme se na zdařilou rekonstrukci jedné z nich v malé obci nedaleko města Tournais.

Terasa je bezbariérově propojena s obývacím pokojem. K zastínění prosklené plochy slouží slunolam z ocelových profilů. Šedá konstrukce industriálního rázu se harmonicky spojuje se starým kamenným zdivem.Zdejší stavební tradice v mnohém připomíná, jak se dříve na venkově stavělo i u nás. Obdélníkové budovy se sedlovou střechou – obytné stavení, chlév a stodola – uspořádané do sestavy ve tvaru U představují strukturu charakteristickou i pro naše tradiční zemědělské usedlosti. Vzhledem k místnímu klimatu a zdrojům materiálů se používal hojně kámen a režné cihelné zdivo.

Právě takový objekt v centru malé obce si vybrala rodina se dvěma dětmi jako nové místo pro změnu životního stylu. Součástí projektu nového, zdravého a klidného bydlení měla být i domácí kancelář s ateliérem a se samostatným vstupem pro klienty.

Architekt David Autem má s rekonstrukcemi a přístavbami bohaté zkušenosti. Původní obytné stavení bylo pro rekonstrukci nevhodné, pro adaptaci na bydlení proto zvolil stodolu postavenou v 19. století převážně z místního kamene.

„Otázka zněla: Jak provést moderní zásah do stavby a přitom respektovat starou stodolu z roku 1880? Museli jsme citlivě změnit vzhled s respektem k původnímu stavu,“ říká David Autem. „Chtěli jsme zachovat soudržnost s původní budovou farmy. Proto žádný luxus, žádné okázalé efekty ani v exteriéru, ani v interiéru. Zvolené konstrukce jsou jednoduché, materiály jsou decentní, surové a nadčasové.“

Vstupní hala se schodištěm je přímo průchozí do společného obývacího prostoru. Vymezují ji pouze příčky, obložené dýhovanými deskami a dřevěnými profily. V kuchyni slouží příčka jako magnetická tabule.

Dům v domě

Vysoká stodola s velkým rozponem stěn, uvnitř zcela volná, umožnila zachovat původní obvodové zdivo a dovnitř svobodně vestavět nový dvoupodlažní moderní byt, aniž by byl vzhled a charakter stavby narušen. Na fasádě je pravidelný rytmus zdiva z místního šedého a žlutavého kamene občas přerušen velkou prosklenou plochou, kamenné zdivo je odhaleno i v interiéru a bylo použito na některé interiérové prvky.

V celém interiéru architekt dbal na otevřené průhledy. Z horního podlaží je vidět dolů přes schodiště a také „oknem“ v knihovně..Vnitřní nosnou konstrukci tvoří skelet z ocelových I-profilů, kombinovaný s konstrukcemi ze dřeva (dřevěné příčky, stropy, schodišťové stupně), betonovými stěrkami na podlaze a dalšími přírodními materiály. Ke stodole byl kolmo přistavěn nižší hospodářský trakt, kde se nyní nachází garáž, podkrovní ateliér a samostatná kancelář s vlastním vstupem zvenčí.

Na něj navazuje hlavní vstupní hala se schodištěm, která rozděluje přízemí na ložnicovou část pro rodiče, centrální obývací pokoj a kuchyň s jídelnou. Jídelna s vysokým stropem otevřeným až pod střechu dodává interiéru velkorysý rozměr a atmosféru podobnou starým gotickým kostelům s výraznou vertikální orientací.

Obývacímu pokoji dominuje prosklená stěna vedoucí na terasu a do zahrady. Z vnější strany na této fasádě, orientované k jihu, upoutá pozornost originální slunolam, který architekt vytvořil z řady vertikálně osazených ocelových nosníků. Stínicí prvek harmonicky propojuje exteriér s vnitřní kovovou konstrukcí. Patro je věnováno dětem, kromě dvou pokojů a koupelny tu mají k dispozici i knihovnu s průhledem dolů do společné obývací části domu.

V protikladu se strohým zemitým zevnějškem je interiér domu tvarově, materiálově i barevně pestřejší. Bílé plochy se tu potkávají s barevnými stěnami, v hladkém skle se zrcadlí surové betonové podlahové stěrky, industriální ocelové nosníky i živá kresba přírodního dřeva.

Zajímavostí jsou příčky v patře, vytvořené z čirých skleněných tabulí a výplní ze slámy. Nápaditý odkaz na původní funkci stavby. Střízlivé moderní prvky – ocelové konstrukce, vestavěné skříně, kuchyňská linka, skleněné plochy – sousedí se starým nábytkem, citlivě vybraným tak, aby se i uvnitř domu harmonicky snoubilo staré s novým.

Interiér domu je otevřený spojitý prostor, kde se vyváženě kombinují tradiční a nové materiály, moderní a historické prvky. Dřevo, cihla, betonová podlaha a kamenné zdivo dodávají zemitost, ocel, sklo a bílé lakované desky moderní technický vzhled. Díky promyšlenému návrhu prosklených ploch je tu dostatek světla, ale prostor se nepřehřívá  a není třeba klimatizace.

Text: Jitka Pálková, Foto: Laurent Brandajs

logo MessengerPoslat Messengerem