Čtyřčlenná rodina toužila po domě, který by dokázal udržet všechny členy pohromadě na jednom podlaží, v přízemním domě. Nechtěli, aby pokoje dětí byly v horní části domu, ložnice rodičů a obývací pokoj s kuchyní v přízemí. Vzhledem k tomu, že v obci byly přísné regulativy zastavěnosti pozemku, rozhodli se pro jistý experiment, který se podařil.

Architekti Michal Kunc a Alžběta Vrabcová se zhostili úkolu brilantně. Rodinný dům v obci Zeleneč východně od Prahy si majitelé pochvalují. Obezřetně vybírali pozemek i architektonické služby. V obci žili již několik let a velmi dobře věděli, co jim může dané místo nabídnout. Preferovali dostatek zeleně, místní vybavenost a rychlé spojení s hlavním městem.

Od architektů požadovali kromě jiného i řešení zahrady, která by měla být další obytnou částí domu. „Požadavek plně souzněl se zaměřením našeho ateliéru. Zkoumáme kromě jiného i konkrétní místo a jedinečnost obyvatele budoucího domu. Dáváme celému procesu jistý řád a duši,“ vysvětluje na úvod architekt Michal Kunc.

Tím, že materiály byly skládány v jemných valérech béžové, a to včetně podlahy, bylo možné na dominantní kusy nábytku použít přírodní dřevo s jeho krásnou kresbou, jako například na jídelním stole.

Zahrada a srdce domu 

„V původní zástavbě v obci Zeleneč se za hradbou vzrostlých stromů nacházel pěkný pozemek s velkým dominantním buxusem uprostřed. Pozemek se nám líbil a zároveň jsme věděli, že chceme zahradu maximálně zachovat a nepokácet ani jeden strom. Dokonce i onen buxus se podařilo během stavby deponovat na jiné místo a nyní je součástí takzvané přední části zahrady,“ pokračuje ve vyprávění zástupce rodiny a postupně odhaluje kouzlo zmíněného experimentu.

Mezi návrhy zvítězilo řešení s velkým obývacím pokojem ve středu dispozice, z něhož je možné vstoupit do předzahrádky a hlavní zahrady. Okolo obývacího pokoje se jakoby v prstenci řadí jednotlivé místnosti. Udržovaná a poměrně prostorná zahrada se stala dalším obývacím pokojem domu pro čtyřčlennou rodinu.

Z každého místa v domě je možné vidět do zahrady, a to i z kuchyně.

Dům jako partner

Architekt Michal Kunc označuje podobná řešení jako práci s emocemi, s atmosférou a náladou. Propaguje koncept nazvaný „bydlete jako na dobré dovolené“ a inspiraci hledá při svých cestách po celém světě. Individuálně, podle osobnosti majitele i podle daného místa stavby, navrhuje domy jako celek, včetně jejich vybavení.

V tomto případě se s majiteli shodl na jednopodlažní zděné stavbě, kombinované s monolitickým stropem. Šikmou střechu požadovala obec, což ovlivnilo i vlastní návrh stavby: „Nakonec vznikla střecha, která má dva pomyslné vrcholy a jejíž tvarování ovlivnilo i fasády domu. V kombinaci s různými výškami oken, rytmickým střídáním fasády bílé a dřevěné vznikly fasády domu, které jsou každá originálem. Dominantou je okno velkého dětského pokoje otočeného do zahrady, kde je vystoupání střechy využito i v interiéru – jde o jediný převýšený pokoj v domě,“ upřesňuje architekt.

Pro výmalbu byly zvoleny neutrální tóny bílé, krémové, šedé s jemnou linkou, která vše uzavírá. Detaily interiérů (světla, polštáře, prostírání apod.) v černé barvě pak dodávají vzrušující efekt.

Jemné tóny šedé a detail černé se objevují nejenom v obytných částech domu, ale i v ložnici.

Text: Vlastimil Růžička, Foto: Jan Vrabec