Velkorysá prosklená vila nestojí na Floridě ani u Paříže, ale na okraji Prahy. Elegance a harmonie, kterou vyzařuje, se tu propojují v mnoha souvislostech a rovinách. Kromě vyvážení formy a funkce, která je pro moderní architekturu podstatná, je zjevná i harmonie exteriéru a interiéru, přírody a technologie a v neposlední řadě i harmonie těla i ducha.

Manželé se dvěma dětmi již jeden dům postavili. Unikátní místo na okraji Prahy, lemované pásem mohutných starých stromů a anglickým parkem v bývalé královské oboře, je ale uchvátilo natolik, že se rozhodli tu zapustit kořeny a vybudovat nový domov. Tady, kousek od Prahy je možné dýchat vůni lesa, poslouchat ptáky a zapomenout na civilizaci! Rozhodli se začínat a končit své dny pohledem na nerušenou přírodní scenérii, která po celý rok nabízí pokaždé jinou a pestrou podívanou. Koncept domu, na němž se sami významně podíleli, podřídili tomuto záměru.

Mají rádi střízlivou funkcionalistickou architekturu, proto je oslovila práce architektonického ateliéru architektů Kareš/Rais. „Dům vznikal za symbiózy architekta a klienta, která je v naší praxi velmi vzácná,“ říká Ing. arch. Martin Kareš, jeden z autorů návrhu. „Investor se dokonce vzdal pracovních povinností, aby se mohl intenzivně podílet jak na navrhování, tak na průběhu výstavby. Bez jeho schopností, nápadů a nasazení by se nikdy nepodařilo úspěšně zrealizovat takto precizně promyšlený projekt.“

Takto transparentní dům je v našich končinách unikátní. Díky promyšlenému návrhu a vyspělým technologiím má tepelnou ztrátu pouhých 7 kW a příjemné klima po většinu roku i bez klimatizace.

Čelem do zeleně 

Zádveří tvoří přímou součást společného obývacího prostoru, odděluje jej jen výškový rozdíl 8 stupňů a čiré skleněné zábradlí. Pokračováním této linie je otevřené schodiště do patra.Stavba je umístěna v severovýchodní části pozemku, těsně u příjezdové komunikace, a ponechává maximum volné plochy zahradě. Dvoupodlažní hmota, tvarovaná do L, je směrem do ulice kompaktní, jen s úzkým pásovým oknem, směrem do zahrady jsou fasády naopak plně prosklené na celou výšku podlaží tak, aby světlo a obrazy okolní přírody nerušeně prostupovaly doslova celým domem.

Již z úvodní fotografie je jasně patrný koncept jednolitého otevřeného prostoru, jakési spojité nádoby, kde rodina zůstává stále v kontaktu. Nezbytné překážky – příčky i zábradlí jsou většinou z čirého skla. Garáž a hlavní vstup do domu navazují na úroveň ulice a jsou oproti většině přízemí sníženy zhruba o 1,2 metru. Ze zádveří vystupuje otevřené schodiště do ústřední haly s galerií a masivním jídelním stolem, který představuje symbol a faktický základ rodinného života. Odtud je na dohled jak sezení a pracovna, tak kuchyň a sportovní část domu. V domě sportovně založené rodiny samozřejmě nechybí bazén a prostorný fitness.

Celé přízemí je bezbariérově propojeno s terasou a zahradou. Úroveň podlah sleduje okolní terén, takže část určená k sezení má sníženou úroveň podlahy a tomu odpovídá i přilehlá část terasy. Centrální hala přechází na galerii ve druhém podlaží. Ta rozděluje dispozici na dětskou část (dva pokoje s koupelnami) a zónu rodičů s velkou hlavní ložnicí, šatnou, koupelnou a rohovou pracovnou. Nechybí pokoj pro hosty s vlastní koupelnou.

Střízlivé vybavení záměrně přenechává prim volnému prostoru a pohledu do přírody. Na dlažbě imitující beton vynikne velký jídelní stůl z masivního dubového dřeva, který si majitelé nechali vyrobit na zakázku. Doplnili jej závěsnými svítidly s měděným povrchem. Jejich načervenalý odstín zdobí interiér příjemným barevným akcentem.

Nenápadný význam detailu 

Záměrem autorů i stavebníka bylo redukovat architekturu na elementární prvky, na funkční a konstrukční základ a přenechat hlavní roli výhledu do přírody. Podobně jako ve sportu vše, co vypadá jednoduše a lehce, bývá ve skutečnosti mimořádně obtížné, stejně tak na pohled jednoduché „čisté“ tvary skrývají promyšlená a často technicky velmi náročná řešení. K těm obvyklým patří podlahové vytápění, větrací systém a osvětlení integrované v podhledu, zábradlí z čirého tvrzeného skla apod.

Nejlepší místo pro odpočinek se nabízí v pracovně v horním podlaží. V rohu je vidět detail sloupu z nerez oceli, inspirovaný slavnou brněnskou vilou Tugendhat, a také screenové rolety umně zapuštěné do podhledu. Ve spojení s izolačními trojskly s fólií Heat Mirror zajišťují příjemné klima bez letního přehřívání.

Zde se ale stavebník v mnoha případech vydal za hranice tohoto standardu. Rozhodl se pro bezrámové zasklení fasády z velkoformátových tabulí, předokenní žaluzie byly na jeho přání v horním podlaží nahrazeny vnitřními screenovými roletami, skrytými ve stropním podhledu. Koupelny jsou osvětleny střešními okny, aby nebyla narušena kompaktní plocha fasády, balkony v horním podlaží byly redukovány na jednoduchou železobetonovou moniéru. Interiérové dveře jsou provedeny se skrytými zárubněmi… To je jen několik z mnoha a „detailů“, za nimiž stojí spousta přemýšlení, hledání, rozhodování. Zdánlivé drobnosti, které však posouvají architekturu do vyšších dimenzí.

Nápady, energie a vložené úsilí vedly nejen ke vzniku vysoce komfortního bydlení, ale staly se součástí příběhu rodiny. Vytvářejí onu pro nezasvěcené oko takřka nepostřehnutelnou nadhodnotu, která povyšuje dům na domov.

Rodina si velmi chválí plně inteligentní domácnost, kde všechny systémy od vytápění a větrání po osvětlení a zabezpečení fungují zcela „samy“. Komfort bez práce a starostí.

Text: Jitka Pálková, Foto: ing. arch. Robert Rais

logo MessengerPoslat Messengerem