Dřevem obložený koráb klouže po svahu a z bílé kajuty i proskleného podpalubí přehlíží údolí rozložené hluboko pod ním. Úzká parcela nedovolila zrealizovat touhu klientů po bungalovu, získali však výjimečné bydlení, jež splňuje všechna požadovaná kritéria. 

Architekti Michal Kunc a Michal Matějíček z Ateliéru Kunc Architects jsou přesvědčeni, že navrhli dům, který na pozemek patří.

„Bungalov jsme otočili po svahu dolů a klidová část našla své místo na úrovni zelené střechy viditelné z ulice,“ říká Michal Kunc. „Dům pomalu pluje po terasách dolů v několika výškových stupních. Spodní patro je skryto pohledům z ulice i zraku sousedů. Hmota stavby je totiž vysunuta hlouběji do ostře svažité parcely, kde se otevírá nádhernému výhledu do údolí.“

Společná obývací část domu je krbovým tělesem rozdělena na jídelnu a sezení. Prostor plně prosklený ze tří stran působí jako nedílná součást zahrady a naopak. Střízlivý interiér s hladkými cementovými stěrkami a minimalistickým vybavením předává hlavní roli zeleni a přírodě.

Orientace na jihozápad vnáší do interiéru množství světla, jež odrazem od lesklých povrchů proniká do jeho útrob. Bílá barva korpusu podporuje zářivou intenzitu světla a vzdušnost interiéru, jehož střed tvoří zelené srdce domu – zimní zahrada.

„V letních měsících chrání přízemí před přehřátím předsunutý kapitánský můstek horního patra s ložnicí, šatnou a koupelnou. I tam je prosklená stěna odcloněna díky hlubšímu zasazení do hmoty bílého kvádru. Směrem do ulice jsou obráceny dva dětské pokoje s vlastní malou koupelnou, ze kterých lze vyběhnout přímo na zelenou plochu paluby, a děti mohou využít možnosti samostatných vchodů do svého soukromí,“ popisuje architekt.

Cesta zevnitř ven 

„Vzhledem k tomu, že parcela byla velmi těžká k uchopení, soustředili jsme se především na jednoduché, vzdušné bydlení. Patří k naší filozofii utvářet domy zevnitř, z pochopení, jak lidé chtějí žít. Z toho pak vznikne samotná architektura. S vědomím, že bílé funkcionalistické vily přetrvaly věky, vznikají i naše vizuálně a funkčně poměrně jednoduché stavby bez zbytečných centimetrů a hluchých nevyužitých míst,“ říká Michal Kunc.

A tak začala pod rukama vznikat dispozice – zelené atrium s prosklenou střechou, kolem něj dvě vzájemně kolmé osy domu směřující do technického zázemí a obytné části.

Atypická kuchyň s šikmými liniemi koresponduje s dynamickým „lodním“ designem stavby a bílým obkladem fasády.

Průchozí zimní zahrada tvoří střed, k němuž přiléhají další vrstvy prostoru – šatna, koupelna, hostinský pokoj, kuchyně. Živá stěna rostlin tvoří skryté jádro domu, které dýchá spolu s prostorem. Stává se vizuální součástí průchozí kuchyně, jež sama o sobě působí jako moderně pojatá kajuta.

Abstraktní objekt kuchyňské linky vložený do prostoru kopíruje svým tvarem diagonálu fasádního obložení. Prosklená stěna vyhřívaná podlahovými fancoily rozšiřuje úzký prostor za zády kuchařky a zároveň se díky ní stává z interiérového prvku součást vnějšího vzhledu objektu.

V interiéru je dominantní výhled ven, architekti proto zvolili vybavení v tlumených přírodních a neutrálních barvách.

„Také obývací pokoj položený o úroveň níže pod kuchyní naplňuje náš záměr pozvat zahradu dovnitř a spojit dům s vnějším prostorem. Hranice životního prostoru neurčuje dům, ale plot, ohraničený pozemek. V létě tedy mohou majitelé rozevřít posuvné dveře a z obývacího pokoje se stane venkovní místnost propojená s dřevěnou terasou i vířivkou o několik schodů níže,“ vypráví architekt.

Od představy ke skutečnosti

Vizionářské představy architektů a designérů není vždy snadné postavit do reality. Kuchyňská ulita s vysoce lesklým povrchem, vykonzolovaným barovým pultem a pracovní deskou z korianu, oboustranný krb s praktickým úložným prostorem pro dřevo a povrchem z betonové stěrky či podlaha z litého mikroterasa hojně využívaného ve starých italských vilách – to vše ke zdárné realizaci vyžaduje mistry řemesla.

Dlouholetá spolupráce Ateliéru Kunc Architects s dodavateli však prověřila jejich schopnost zpracovat designové návrhy z dílny architektů a zrealizovat na klíč celou stavbu včetně vybavení. K oboustrannému porozumění přispívá i fakt, že zakladatel ateliéru, Michal Kunc, je mimo jiné i vyučeným truhlářem a absolventem oboru konstrukce nábytku na Vyšší uměleckoprůmyslové škole.

Většinu vybavení domu tvoří vestavěný nábytek z lesklých bíle lakovaných MDF desek, který doplňují zajímavé solitéry.

Cit pro detail, barvy a celek interiér-exteriér z jednoho pera vytváří komplexní prostředí, v němž se odráží charakter rodiny majitele. V tomto případě vznikla odlehčená stavba s kovovou montovanou konstrukcí na železobetonové desce, nesené železnými sloupy.

Dvojí fasáda rozčleňuje hmotu na dvě funkčně odlišné části a dává vyniknout vizuálním přednostem materiálu. Zatímco dřevěné opláštění v technologii Thermowood s neošetřeným povrchem bude zemitě stárnout, obklad z bílých desek Trespa s diagonálními spárami odkazuje na sklon pozemku a na vizionářskou nadstavbu objektu, jíž odpovídá i technologické vybavení domu.

Teplovodní podlahové vytápění s tepelným čerpadlem a rekuperací v letních horkých dnech doplňuje stropní vzduchotechnické zařízení a vytváří příjemnou komfortní atmosféru. Loď zakotvila v po všech stránkách výjimečném přístavu.

Slovo architekta

Architekt Michal KuncKdyž přijdete k nám do ateliéru a zeptáte se mne, co děláme, odpovím vám velmi jednoduše: Navrhujeme interiéry, domy, kanceláře… hlavně ale navrhujeme prostor. Prostor, který má především připomínat místo, kde byste rádi trávili dobrou dovolenou. Snažíme se o maximální spojení s přírodou, hledáme nejlepší propojení domu se zahradou, stíráme hranice mezi vnějším a vnitřním. Dům, kam já rád jezdím na dovolenou, je dům s výhledem, je to dům s velkými okny a plný slunce.

Text: Daniela Rígrová, Foto: Jiří Ernest

logo MessengerPoslat Messengerem