V křížení dvou os ve vztahu k sousedním domům stojí dřevostavba na půdorysu pravidelného lichoběžníku. „Spojení domu s kontextem místa je definováno jeho otevřením do prostoru. Jestliže kvalitní architektonický návrh něco přináší, pak jsou to dvě zásadní nehmotné věci, světlo a prostor,“ říká autor návrhu, architekt Libor Přeček.

Základní principy své práce uplatňuje architekt Přeček i v případě dvoupodlažní dřevostavby v rovinné oblasti obce na břehu Berounky.

„Pro konstrukčně velmi jednoduchý objekt je klíčové správné umístění do pozemku,“ říká o své realizaci s výhledem na vrcholky Hřebenů jihozápadně od Prahy. Při severní hranici pozemku, zády k veřejné komunikaci, stojí stavba, jež se hlavním průčelím otevírá k jihu. Fasáda je zčásti zalomená východním směrem, takže se interiér stáčí za dopoledním sluncem a co nejširším výhledem na okolní pásmo kopců.

Prostor má ve variantě s otevřenou galerií silnější výraz, ale bude fungovat, i když se směrem dolů uzavře, říká architekt.

Dva prvky – pevný i dynamický – jsou vizuálně i materiálově odlišeny: „Kompaktní část kvádru je obložena bílými cembonitovými deskami, zalomenou plochu otevřenou do zahrady pokrývá modřínový obklad. Tvar domu odůvodňuje nejen krásný panoramatický výhled, ale i snížení provozních nákladů díky přirozeným solárním ziskům jihovýchodní orientace obytné části domu,“ vysvětluje autor projektu koncept nízkoenergetického objektu.

Správná architektura umožňuje růst 

Série oken v jihovýchodním pásu fasády hraje v konceptu domu velkou roli. Není samoúčelným ozvláštněním geometricky jednoduché hmoty, ale stává se jeho nedílnou součástí.

„Jdete po obvodu místnosti a skládáte výhled jako obraz výsečí od jihu k východu. Měkká struktura a difuzní světlo zástěn a okenních žaluzií proměňují scénu interiéru podle nálady, kompozice prostoru se díky nim mění. Zakřivení, přivření prostoru činí hlavní obytnou místnost kompaktnější, uplatňuje v ní proměnlivé odrazy světla,“ popisuje Libor Přeček a pragmaticky dodává: „Jedno velkoformátové okno jsem zúžil na řadu menších také z finančních důvodů. U tak malého domu se dá správným výběrem oken na této položce ušetřit až 60 % nákladů.“

Do konceptu panensky bělostného interiéru skvěle zapadají elektrické sálavé panely z bílého mramoru. Velkou prosklenou plochu architekt promyšleně rozdělil na řadu užších oken, čímž se světlo v interiéru více rozptýlí, vzniká zajímavá světelná hra a zároveň se snižuje riziko přehřívání domu.

Kromě dominantního obytného prostoru, kde se setkává kuchyň, jídelna a obývací pokoj s knihovnou, se v přízemí nachází koupelna s toaletou a vstupní předsíň se schodištěm do prvního patra.

Fasáda je zčásti zalomená východním směrem, takže se interiér stáčí za dopoledním sluncem a co nejširším výhledem na okolní pásmo kopců.„Dispozice nadzemního podlaží je navržena tak, aby ji bylo možné obývat jak v naprosto otevřené variantě loftu, tak v dispozičně rozdělené variantě, se dvěma samostatně přístupnými pokoji,“ říká architekt o druhém podlaží, kde je v současné době využívána ložnice, otevřená pracovna s koupelnou a technické zázemí. „Prostor má ve variantě s otevřenou galerií silnější výraz, ale bude fungovat, i když se směrem dolů uzavře.“

Existuje však i jiná možnost práce s původním konceptem – dům totiž může růst i nahoru. Vertikální spirála je připravena expandovat do dalšího patra, ať už formou dřevěné nástavby, nebo obytné terasy nad současnou galerií. „Každý správně nastavený koncept umožňuje určitou míru otevřenosti k dalšímu růstu,“ uzavírá Libor Přeček.

Zaujalo nás: Studie tepla a barev

Celková koncepce nízkoenergetického domu pracuje kromě přirozených přírodních zdrojů také s konstrukčními materiály a systémem vytápění. Díky výborné izolaci a nucenému větrání s rekuperací tepla je možné vnitřní prostor úspěšně temperovat pouze slabým výkonem elektrického topení v podobě mramorových sálavých panelů. Tepelné ztráty jsou tak malé, že se vzhledem k provozním nákladům dům pohybuje v pasivním standardu.

Do střízlivého interiéru vnášejí dynamiku drobné akcenty v živých odstínech fialové, žluté, modré a zelené barvy.

Díky rekuperaci a teplovzdušnému vytápění se dá vytopit také krbovými kamny a elektřinou ho případně dotemperovat. Jednoduchá barevnost s citem pro kontrast otvírá prostor svobodnému pohybu energií a podporuje jeho hlavní přednosti – volnost a hru světel. „Bílý vestavěný nábytek, bílé stěny a dveře, dřevěná podlaha tvoří rámec interiéru. Lidé a věci prostor zabydlí a vnášejí do něj barevnost života,“ říká architekt.

Slovo autora

Pokud je dobře vytvořený koncept domu, podaří se vytvořit neutrální scénu z bílého nábytku a kvalitní podlahy, pak prostor umožňuje určitou variabilitu zabydlení, aniž by utrpěl případným nevhodně zvoleným nábytkem. Jestliže je ale špatně vytvořený koncept, ani designové zařízení ho nezachrání, říká Libor Přeček„Pokud je dobře vytvořený koncept domu, podaří se vytvořit neutrální scénu z bílého nábytku a kvalitní podlahy, pak prostor umožňuje určitou variabilitu zabydlení, aniž by utrpěl případným nevhodně zvoleným nábytkem. Jestliže je ale špatně vytvořený koncept, ani designové zařízení ho nezachrání,“ říká Libor Přeček.

Text: Daniela Rígrová, Foto: Jiří Ernest