Holandsko je mimo jiné známé tím, že lidé hodně žijí venku, v oknech nemají záclony a všude je vidět. Také majitelé nového domu v jedné z pražských čtvrtí, česko-holandský manželský pár, si přáli domov plný světla a volných průhledů.

Vybrali si velký pozemek s jižní orientací a hezkým výhledem do rovinaté krajiny a oslovili architektonický ateliér T a K, který znali. „Navrhnout rodinný dům považuji za jeden z nejobtížnějších úkolů,“ říká Marek Tichý, spoluautor návrhu. „Architekt a stavebník si musí dobře rozumět a důvěřovat, je to velmi intimní záležitost. Proto pracujeme s těmi klienty, které již známe. Výhodou zahraničních klientů je to, že respektují profesionalitu a příliš nezasahují do odborné práce.“

Z přání majitelů mít nadstandardní, komfortní a otevřený dům vzešla dvoupodlažní obdélníková stavba s jednoduchými, ale působivými výrazovými prostředky, které ji odlehčují a činí transparentní: velkým prosklením, hladkou bílou omítkou a obkladem z dřevěných latí s distančními mezerami.

„Záměrně jsme se omezili jen na tři materiály, a to jak v exteriéru, tak v interiéru. Hlavní roli v domě hrají volné průhledy všemi směry. Architekturu tvoří základní hmota a hra světla a stínu, která se stále mění,“ pokračuje architekt. „Obklad z dřevěných latí propouští světlo, vytváří dynamickou perforovanou strukturu podobnou koši. Tento plášť nám umožnil navrhnout řadu originálních detailů, které přispívají k čistotě architektonického výrazu. Například balkonové zábradlí a posuvné okenice, které splývají s plochou obkladu a neporušují jednolitost fasády.“

Z ulice je k hlavní hmotě domu připojen „servisní“ blok s hlavním vstupem a zázemím. Je odlišen hladkou bílou omítkou.

Souhra obdélníků 

Jednoduchá obdélníková stavba je umístěna při severní hranici pozemku tak, aby na jižní straně zůstalo co nejvíce volné plochy pro rekreační zahradu. Dispoziční rozvrh odpovídá současným standardům – v přízemí společná obývací část, vstup a garáž, v patře soukromá zóna s ložnicemi. Zázemí, hlavní vstup, šatna a technická místnost jsou v přízemí „přidány“ k hlavní dvoupodlažní hmotě domu, takže navenek působí jako nízká přístavba.

Téměř celé přízemí zaujímá společná obývací část – obývací pokoj a kuchyňská zóna s jídelnou připomínají dvě spojité nádoby, které mohou být kdykoliv vzájemně odděleny nebo spojeny posuvnou stěnou. Toto řešení skvěle odpovídá společenskému životnímu stylu rodiny.

Jižní a západní fasáda, plně prosklené s bezrámovým zasklením, otevírají panoramatický výhled na širé okolí a vytvářejí dojem, že jste nedílnou součástí dění venku. V patře se nachází dětský pokoj a dvě velké komfortní ložnice s širokoúhlým výhledem a příjemnou stinnou lodžií. Dům je plně podsklepen, v suterénu jsou umístěny skladové prostory a domácí fitness.

Kuchyňská část je od obývacího pokoje oddělena posuvnými dveřmi a stěnou vyrobenou z týchž profilů jako obklad fasády. Interiér domu se tak propojuje a sjednocuje s exteriérem.

Náročná lehkost architektury

Podobně jako ve sportu nebo v hudbě, i v architektuře se za subtilními prvky a zdánlivou lehkostí a jednoduchostí skrývá promyšlenost a značná technická obtížnost. Zkušenější oko může na této stavbě vypozorovat snahu jak stavebníka, tak architekta o velkorysý přístup bez kompromisů, odvahu jít na maximum možností. Široké prosklené plochy s dlouhými překlady a přesahy stropních desek si vyžádaly železobetonovou konstrukci kombinovanou s ocelovými sloupky.

Horní podlaží na jižní a západní straně přesahuje přes přízemí, vytváří příjemně zastíněné „zápraží“ a v létě zabraňuje přehřívání interiéru. Tento komfortní „detail“ si vyžádal promyšlený návrh tepelné izolace tak, aby byly eliminovány tepelné mosty. Náročné na projekt i provedení bylo i bezrámové zasklení velkoformátovými izolačními trojskly a další zdánlivě nenápadné prvky, které posouvají standard bydlení na vyšší úroveň.

Ve druhém podlaží je do fasády zapuštěna lodžie. Skleněné zábradlí a prosklená stěna poskytují nerušený výhled z pokoje ven a narušují velkou masivní hmotu dřevěného kvádru.

Text: Jitka Pálková, Foto: Zdeněk Helfert