Mladá rodina s dětmi si pro únik z civilizace záměrně zvolila malou „zapomenutou“ obec ve východních Čechách, pozemek s výhledem na pole, louky a lesy na širokém horizontu rovinaté krajiny. Víkendový dům s pokorou těží z místního rázu, a přesto nepostrádá originalitu ani veškeré atributy moderního bydlení.

Návrh stavby se vyvíjel asi dva roky, ze tří variant nakonec zvítězil nejrozumnější kompromis mezi originální estetickou stránkou, náročností realizace a cenou. „Náš ateliér se zaměřuje na trvale udržitelné bydlení, krom jiného na nízkoenergetické dřevostavby, a snaží se podporovat ochranu životního prostředí a využití ekologických materiálů, takže dřevostavba byla jasná volba,“ říká architektka Gabriela Kaprálová, autorka návrhu.

Návrh stavby maximálně zohlednil situaci na pozemku, především přítomnost jezírka a mohutného starého dubu v jižní části zahrady.

Pokora přinesla jedinečnost

Prostor u jižního okna tvoří dvoustupňové pódium určené k odpočinku a odkládání věcí. Kromě otevřených přihrádek jsou tu další úložné prostory, ukryté pod odklápěcí částí „podlahy“.„Snažili jsme se maximálně využít krásu místa, zachovat přírodní jezírko a staletý dub, a také respektovat místní klimatické podmínky. Vypozorovali jsme, že všechny domy v obci mají dvorek na východní straně, protože na rozlehlé rovině převažuje nepříjemný západní vítr. Dali jsme na zkušenost místních stavebníků, umístili dům při západní hranici pozemku a orientovali hlavní obytné prostory na východ, směrem do zahrady, a vyplatilo se. Zahrada zůstává příjemně chráněná před větrem a interiér se zbytečně neochlazuje.“

Také výtvarný koncept a konstrukční řešení vyšly z velké míry z místních zvyklostí a podmínek na parcele. Stavba má navenek kompaktní obdélníkový tvar a dřevěné obložení z prken, které postupně stárne, šediví a pomalu se ztrácí na pomezí vesnice a přírodního prostředí. Výrazným prvkem jsou velké posuvné okenice z palubek, které odkrývají a zakrývají okna a na východní straně terasu, zapuštěnou do hmoty stavby.

Tato variace na zdejší stodoly s posuvnými dřevěnými vraty se osvědčila jako velmi praktická – v zimě chrání interiér před větrem, v létě před prudkým sluncem a pomáhá tak udržet v domě vyrovnané a příjemné klima i bez vzduchotechniky. Také střešní kompozice, byť atypická, reaguje na archetyp venkovské stavby se šikmou střechou. Dva střešní segmenty vzájemně oddělují podkrovní galerie určené na spaní.

V neposlední řadě se stavba přizpůsobuje zdejším poměrům i svým atypickým založením, na jehož ztvárnění se podílela i fantazie pětiletého syna. Vzhledem k vysoké hladině spodní vody bylo třeba dřevostavbu zvednout nad terén. Základová konstrukce se skládá z podzemních betonových základových pasů a systému nadzemních sloupků – nožiček. Vzduchová mezera pod domem plní izolační funkci a spodní stavbu odvětrává.

Interiér s vybavením v retro a industriálním stylu má mírně skandinávský nádech. Bělený modřín činí vnitřní prostor světlejší a vzdušnější, kartáčovaná podlaha je opatřena speciálním olejovým nátěrem.

Za zavřenými okenicemi...

…se odvíjí účelná dispozice, jejíž členitost je dána zkosením tří obvodových stěn směrem dovnitř základního obdélníkového půdorysu. Na severní straně tak vzniklo kryté závětří, chránící hlavní vstup do domu. Za vstupními dveřmi následuje malé zádveří s koupelnou a posuvnými dveřmi se vchází do jídelny s kuchyní. Šikmá východní obvodová stěna sice postupně zužuje společný obývací prostor, venku naproti tomu naopak vzniklo rozšiřující se kryté zápraží, kam se vejde i jídelní stůl.

Jižní část přízemí tvoří dvoustupňové pódium určené k sezení. Rozšiřuje se směrem k velkému jižnímu oknu, které zobrazuje siluetu starého dubu a oblohu odrážející se v hladině jezírka. Z přízemí vedou dvě schodiště na galerie, které jsou určeny ke spaní.

Celý interiér, vybavený nábytkem vyrobeným z velké části na míru, doslova dýchá přírodou a rodinnou atmosférou. Bělené a kartáčované modřínové dřevo v kombinaci s tlumenými barvami a dalšími přírodními materiály umocňuje autenticitu a tichou atmosféru domova, který vás obejme a ochrání před celým světem.

Stavba je zdařilým příkladem originální vize, která se nepovyšuje nad místo své působnosti, ale naopak jej ctí a harmonicky s ním souzní. Za tento přístup získala ocenění v soutěži Grand Prix architektů v r. 2014.

Patra – galerie na spaní jsou lemována efektním zábradlím z pásových ocelových profilů. Plochá ocel byla použita také na konstrukci schodiště.

Text: Jitka Pálková, Foto: Veronika Nehasilová, Petra Hajská

logo MessengerPoslat Messengerem