Severomoravské město se zámkem, historickým jádrem a výstavnými domy z 19. století vítá návštěvníky takřka lázeňskou atmosférou. Do tohoto prostředí se přistěhovala česko-americká rodina s malými dětmi, která řadu let bydlela ve Spojených státech. Pro nový start si vybudovala pevný základ. 

Parcela na okraji města ve svahu jim nabídla příležitost, která se nezahazuje: klid a zároveň krásný výhled na historickou část i daleko do krajiny by jinde našli jen stěží. Právě výhledu se také přizpůsobilo řešení domu. Místo znali z dřívější doby a také architekt Jan Zelinka, kterému zadali návrh domu, již v minulosti s rodinou spolupracoval.

Symbióza dvou světů 

Parcela na okraji města ve svahu jim nabídla příležitost, která se nezahazuje: klid a zároveň krásný výhled na historickou část i daleko do krajiny by jinde našli jen stěží.Nové bydlení představuje kompromis mezi českým a americkým stylem bydlení. Symetrická kompozice s ústředním vstupním portálem na východní straně a balkonem na sloupech na straně opačné a pravidelným uspořádáním oken není pro dnešní české rodinné domy příliš typická. Design je zcela moderní, ale lze v něm objevit inspiraci sousední historizující vilou a klasickou architekturou.

„V USA jsme bydleli v prostorném domě, který nám vyhovoval, jeho dispozici jsme se snažili přenést i sem. Řešení je obdobné, jen místnosti jsou o něco menší,“ vysvětluje na úvod paní domu. „Ve srovnání s běžnou českou domácností je tu více koupelen, protože samozřejmým příslušenstvím každé ložnice v americkém domě je vlastní koupelna. Naopak zde máme předsíň, v USA či v Kanadě se často vstupuje zvenku rovnou do obývacího pokoje.“

Přehledná dispozice vychází ze symetrického základu a křížení dvou navzájem kolmých komunikačních os, v jejichž středobodu je krb. Za zádveřím následuje ústřední obývací pokoj s krbovým tělesem, který pokračuje na zahradě krytou terasou. V kolmém směru na obývák navazuje jídelna s kuchyní po pravici a herna po levici. Posuvné dveře umožňují všechny místnosti podle potřeby oddělovat či propojovat jako spojité nádoby. Místnosti navzájem spojuje podélná chodba. Princip propojení a průhledů tvoří základní koncept interiéru.

Ústředním bodem přízemí je krbové těleso s oboustrannou krbovou vložkou a integrovanou knihovnou. Okolo vedou veškeré komunikační linie. Díky dveřím zasouvacím do pouzdra spolu všechny místnosti prakticky stále komunikují.

Otevřené schodiště vede do suterénu s technickými prostory a domácí tělocvičnou, v patře se nacházejí 3 ložnice se zázemím, přístupné z podélně orientované chodby. Ložnice dětí se rozšiřují do podkrovního prostoru, který slouží jako patro na spaní či relaxaci. Ústřední hlavní ložnice se pyšní velkou terasou, která nejvíce využívá potenciál místa a potvrzuje správné rozhodnutí o stavbě domu: právě odsud si manželé při ranní kávě užívají nejkrásnější pohled na panoráma města s pocitem, že velké úsilí stálo za to.

Severní stranu domu lemuje kuchyň s jídelnou. Francouzská okna do tří stran budí ráno svěží dojem „snídaně v trávě“. Bíle lakovaná linka, světlý obklad na stěnách a deska s dezénem dřeva vytvářejí harmonický přírodní rámec, který prochází celým domem.

Neviditelný, ale znatelný rozdíl

Další zásadní rozdíl oproti bydlení „po americku“ není napohled vidět, skrývá se pod dřevěným obložením fasády. Zatímco v USA naprosto převažují rodinné domy ze dřeva a dřevěnou kostru mají i velké honosné vily, naši hostitelé se rozhodli pro zděnou stavbu.

Většina místností v domě má francouzská okna, což v přízemí dává příjemnou možnost vyjít na zahradu nejen z obývacího pokoje, ale i z kuchyně, koupelny a herny.„Vyrostla jsem ve zděném domě, přála jsem si pevný dům z cihel. Cítím se tu mnohem bezpečněji, je tu ticho, i vnitřní klima je jiné. Také manžel vnímá rozdíl mezi zděným a dřevěným domem,“ vysvětluje paní domu.

„Oproti dřevostavbě jsme stavěli dlouho a navíc na dálku, což bylo poměrně obtížné. Vše se podařilo jen díky pomoci rodičů a dobré spolupráci s architektem a stavebním dozorem, který řadu věcí vyřešil za nás a ušetřil nám mnoho času. S výsledkem jsme velmi spokojeni.“

A co dalšího je jinak? „Užíváme si velkou zahradu. Nebyli jsme zvyklí na oplocení, ale v českých podmínkách je plot nezbytný. Velká změna, kterou vítáme, je i to, že se dá do školy i do města dojít pěšky. V Americe se bez auta neobejdete.“

Nezbývá než popřát příjemný začátek nového života.

Další zajímavé zděné domy můžete najít také na webu Stavbadomu.net.

Text: Jitka Pálková, Foto: Jiří Vaněk a Jana Labuťová