Návrhy architekta Jiřího Zábrana se vyznačují jednoduchostí a svěžím myšlením na pomezí architektury a moderního sochařství. Ale nenechte se zmást. Tvůrčí „otěže“ pevně drží důraz na poctivé řemeslo a smysluplné uplatnění v každodenním životě. Zveme vás na návštěvu do nového domu nedaleko Plzně. 

Tentokrát architekt Jiří Zábran navrhoval dům pro klienta, který byl zároveň jeho spolupracovníkem. Společná práce na souboru řadových domů oběma přinesla skvělou pracovní zkušenost, úspěch a přátelství (mimo jiné zvláštní cenu v soutěži o titul Dům roku 2016, který udělila naše redakce).

Dno jezírka je vysypáno štěrkem. Hloubka se zvětšuje v několika výškových stupních od mělké části až po hlubší „koupací“ část přímo vedle dřevěné terasy.

„Tento projekt byl díky mému kolegovi – staviteli realizován a dotažen do detailu v kvalitě u našich developerů nevídané,“ poznamenává Jiří Zábran. „Jaký vlastní dům navrhnout pro někoho, kdo staví tak dobré domy pro ostatní? Chtěl jsem, aby jeho dům byl o bod lepší, ale zároveň bylo třeba udržet poklidný výraz a respektovat prostředí bývalé chatové kolonie, která je ceněna pro klid, vzrostlou zeleň a má dodnes ‚zahrádkářskou‘ atmosféru.“

Parcela s mírným severním sklonem a vstupem z jižní strany je rozdělena do tří zón: podél ulice se nachází přízemní objekt s garáží a dílnou a vjezd na pozemek. Střední partii tvoří velká travnatá plocha – rekreační pobytová zahrada s jezírkem a letní kuchyní, příjemně chráněná okolními objekty. Samotný obytný dům stojí v zadní části pozemku a ze své polohy těží klid, soukromí a příjemnou slunnou orientaci.

Z obývacího prostoru je přes zahradu vidět do zčásti prosklené garáže a do zahradního domečku s venkovní kuchyní a saunou.

Jednoduchý základ…

Zahrada vstupující plně prosklenými stěnami do společné obývací části má v domě hlavní slovo. Vybavení interiéru je čistě funkční a jednoduché, podlaha z hladké bílé stěrky tvoří protiváhu surové struktury betonového stropu.Architektonické řešení navazuje na zahrádkářskou minulost parcely a koncept projektu řadových domů. Protáhlá obdélníková stavba má plně prosklené přízemí, na nějž je nasazena jednoduchá hmota obložená dřevem. Podélně se svažující pultová střecha vytváří tvar klínu a dřevěné patro navozuje dojem korábu plujícího v zahradě. Časem přirozeně zestárne, získá patinu a postupně se ztratí mezi okolními vzrostlými stromy.

Dispozice vychází z principu přehlednosti a jednoduchosti. Přízemí je rozděleno na tři podélné zóny. Prostory zázemí jsou umístěny při severní fasádě (komora, technická místnost, schodiště, koupelna), oddělují obydlí od sousedů a vytvářejí chladnou zónu. Podél nich prochází celým domem otevřená komunikační linie, zakončená výstupem do zahrady. Obytné prostory jsou orientovány na jih k jezírku, proskleny na celou výšku a tvoří jeden spojitý interiér. V přímé linii na sebe navazují kuchyň, jídelna, sezení a zimní zahrada, oddělená skleněnou příčkou. Když se prosklené plochy otevřou, terasa a zahrada se stávají volným pokračováním domu.

Obdobný princip se opakuje v patře, kde se nacházejí ložnice rodičů, dětské pokoje a pracovna. Obě podlaží jsou navzájem propojena otevřeným schodištěm a galerií. Nad jídelním stolem se zvedá prostor vysoký až po strop druhého podlaží, lemovaný ochozem s knihovnou.

Galerie s knihovnou je ideálním místem pro posezení v ústraní. Ani zde nechybí množství světla a výhled do zahrady.

… a nenápadná hra 

Střízlivou geometrii stavby oživují nápady, které ji tu a tam mírně porušují, dodávají originalitu a hravost. Pokoje v patře mají vyšší a vyšší stropy úměrně sklonu podélné pultové střechy. Okna v horním podlaží nedodržují jednotnou linii nadpraží, natož stejnou velikost, ale řídí se zákonem nejlepšího výhledu a osvětlení. A fasáda má daleko do běžné představy obkladu z palubek, ať už s vertikální či horizontální orientací.

„Když se dům dělá rukama a hlavou, nechtěli jsme použít kupované profily, když za stejnou cenu můžeme mít vlastní,“ komentuje Jiří Zábran. „Rozhodli jsme se pro jednoduché latě používané na střechy, kladené se sklonem 45°.“ Interiér a zahradu si majitelé domu dotvořili sami a výsledek je více než zdařilý.

Ve východním nároží domu „bydlí“ květiny. Zimní zahrada je volným pokračováním obývacího pokoje za prosklenou stěnou.

Dovolená u vody na vlastní zahradě

Celá rodina miluje vodu, koupání a přírodu, ale nepřáli si žádné plastové „monstrum s obludným zastřešením“, a tak se rozhodli pro přírodní koupací jezírko. Vybrali rostliny, které dle odborníků napomáhají čištění bio cestou, i když nejde o biotop v pravém smyslu. Vlastní čištění zajišťuje filtrační systém se skimmerem a dnovou vpustí. A jak se jezírko osvědčilo? „Naprosto splnilo naše očekávání. I když není koupací sezona, ležíme na terase a máme pocit, že jsme na dovolené každý den. Kromě toho se celou zimu otužujeme a v přístavku letní jídelny máme i saunu,“ říkají spokojení majitelé.

Text: Jitka Pálková, Foto: Jiří Ernest

logo MessengerPoslat Messengerem