Ve strmém svahu nejprve uvidíte sad, pak zahradu v podkově a postupně se vynořují tvary domu, které byste z dálky nečekali.  Pojí se zde estetika a funkčnost v jedno. Majitelé chtěli využít každý centimetr plochy, který mu dali při jeho zrodu do vínku. A díky šikovnému architektovi se dobré dílo podařilo.

Manželé pozvali svého architekta na jižní krkolomný svah, osazený trnkovým sadem. Jeho výhodou byla dobrá přírodní lokalita blízko centra města. Pozemek se jim moc líbil, jen se obávali, zda se tam dá postavit dům se zahradou. „Mé dlouholeté zkušenosti mi ale říkaly, že to nejen půjde, ale bude to i velmi zajímavé. A klienti na mne ‚dali‘ a koupili si ho,“ říká architekt Milan Navara.

Trojúrovňová zahrada

„Chtěli jsme pod terasou co největší prostor, ale tento svažitý terén to moc neumožňoval. Tak se pod sebou zrodily skalková podkova, zatravněná laguna, zahradní svahová část a sad. Laguna se od boků „domu“ zužuje směrem k dolní pěší cestě, se kterou jsme původně počítali jako s jedinou možnou přístupovou cestou. Pan architekt nám to nicméně rozmluvil, protože pak by celé řešení domu s horní dvojgaráží a spodní otevřenou terasou ztratilo smysl. Později jsme získali přístup k hornímu příjezdu a spodní pěšinou si nyní pouze zkracujeme trasu z města do domu,“ popisuje situaci pan majitel.

Dům obrácený naopak

Dům leží na nejvyšším bodu kopce, takže má krásné výhledy. „Jižní svah většinu dne vyhřívá sluníčko, a proto jsme zde chtěli mít svou obytnou část s terasou krytou horním patrem a přístupem na zahradu ze všech spodních pokojů. Ale horní patro našich dětí má daný hlavní přístup od příjezdové komunikace.

Spodní pěšinou si majitelé pouze zkracují trasu z města do domu.

Architekt proto musel pozici domu v terénu a jeho vnitřní členění oproti běžnému obrátit. Dům tak má severní a jižní vchod – příjezd do dvojgaráže s hlavním vstupem je nahoře na svahu a spodní dole pěšinou. Světle šedou barvou fasády pak architekt oddělil spodní část domu s dílnou od bílé horní části,“ vysvětluje majitelka domu.

Horní část domu byla původně projektována jako dřevostavba, se zděnou podzemní částí. Stavební firma, kterou si investoři vybrali, nakonec stavbu provedla kompletně celou zděnou. Důvodem bylo zjednodušení výstavby a snížení ceny.

Klienti si přáli pergolu, přičemž měli trochu protichůdné požadavky. Že nesmí moc stínit, ani se přehřívat. Projektanti navrhli pravoúhlou vodorovnou pozinkovanou konstrukci o délce 3 metry a mezi profily usadili ve spádu bezpečnostní sklo s odraznou vrstvou proti tepelnému záření. Nyní je pod pergolou příjemné klima, světlo proniká až do jídelny a navíc neprší na čalouněný zahradní nábytek.

Terasa v přízemí se rychle stala nejoblíbenějším místem domu. Aby byla chráněná, jak majitelé domu toužili, použili projektanti stavební řešení na způsob konzoly. Horní část jižní fasády (horní podlaží) je předsazeno přes spodní, zde o 1,20 m. Zastřešuje tak část venkovní terasy a současně má termoregulační efekt na dolní velká francouzská okna.

Dalším přáním majitelů byla pergola nad posezením s udírnou a venkovním krbem. Ten uvnitř domu přechází ve vnitřní krb. Architekt vymyslel, že je prostě nejjednodušší udělat jedno komínové těleso se dvěma komíny z obou stran. Teplý vzduch z krbu se dále, skrze vzduchotechniku teplovzdušného vytápění, rozvádí do všech místností domu. Ale hlavním zdrojem tepla je elektrické odporové podlahové vytápění, což umožnilo použít praktickou dlažbu i do obývacího pokoje.

Velká francouzská okna v přízemí jsou dělená na polovinu, z toho v obývací části je 3 m dlouhý posuv. Stínění navíc zajišťují také elektricky ovládané venkovní žaluzie, které zajíždějí do pouzdra nad oknem a barevně souzní s obkladem venkovního krbu.

Společný prostor majitelů

Je otevřený a pouze opticky členěný. Schodiště a těleso krbu vytváří chráněné kouty jídelní a obývací části. Architekt vysvětluje koncepci. „Vycházím z toho, že po celá staletí je jídelní prostor středem domu, proto jsem ho tak také umístil. Když se návštěva posadí do sedačky a paní domu jim připravuje pohoštění, tak se jim dívá do očí a může s nimi komunikovat. Interiér domu jsme řešili jen dispozičně a materiálově. A pak díky diskusi s majiteli došlo k radostnému souznění názorů a postupů. Samotný nábytek domu si následně zařizovali majitelé sami.“

Slovo autora

„Často se mi to stává, že se na mne klienti obrátí ještě před zamýšlenou stavbou s žádostí o pomoc při výběru pozemku. Tedy zda je vhodný nejen z hlediska dopravní dostupnosti, existence inženýrských sítí, stability podloží, ale také z hlediska architektonického návrhu a následné stavby. Někdy je složitý terén jako zde, ale dá se vyřešit, jindy se na pozemku nedá stavět, protože je tam například vedení vysokého napětí, plynovod, ochranné pásmo či jiné překážky.“


Text: Jana Středulová, Foto: Ondřej Lacina

logo MessengerPoslat Messengerem