Klidné místo na konci ulice, slunný jižní svah s výhledem do jihomoravské krajiny a na sousední vinici… Byla to především krásná poloha s podmanivou jižní atmosférou, která přiměla stavebníka k razantní rekonstrukci. Rodinný dům se změnil k nepoznání. 

Dnes již není ani stopy po typické socialistické „kostce“ s břízolitovou omítkou a třídílnými okny, která se v sedmdesátých letech minulého století u nás řadila do kategorie vyššího standardu rodinného bydlení.

„Hlavním cílem rekonstrukce byl co nejvíce otevřený dům, s důrazem na výhled a maximální komfort,“ říká majitel domu. „Návrh přestavby se vyvíjel postupně na základě diskusí s architektem Davidem Machačem. Dávám přednost velkorysému přístupu, nebránil jsem se ani výrazným změnám.“ A tak to jediné, co z původního domu zůstalo, je část obvodového zdiva a stropů a garáž.

Společnému obývacímu prostoru dominuje třívrstvá podlaha z palisandrového dřeva. Zlatohnědý barevný odstín a výrazná kresba dávají modernímu interiéru nadčasový přírodní ráz.

Navrženo s nadhledem 

Určující pro architekta zůstala orientace ke světovým stranám a přístup ze spodní části pozemku – z jižní strany. Původně čtvercová dispozice se rozšířila dvěma směry – na sever (v hlavním podlaží je zde ložnicová část) a na západ (společný obývací prostor) a dům tak získal více než dvojnásobnou užitnou plochu.

Většinu původního přízemí zaujímá prostorná vstupní hala se schodištěm, z níž se přímo vchází do garáže, technického zázemí a sauny, v zadní části se nachází pokoj pro hosty, sociální zázemí a velká domácí tělocvična.

Vstupní hala s otevřeným schodištěm zaujímá téměř celé původní přízemí domu.

Otevřené schodiště vede do podélné haly v patře, volně průchozí do společné obývací části. Tento prostor je plně prosklený z jižní i severní strany, směrem na jih pokračuje střešní terasou nad garáží, na severní straně se otevírá na dlážděnou terasu, která je zapuštěna do svahu a vybavena venkovním bazénem.

„Žijeme mezi prosklenými stěnami, ale přesto tu máme soukromí, v podstatě sem není ze sousedství odnikud vidět,“ zní překvapivé vysvětlení majitele domu. Zvýšená poloha v patře převyšuje horizont sousední zástavby, přes střechy domů lze za hezkého počasí dohlédnout až na daleké jihomoravské obzory.

Přestože je obývací prostor vybaven velkou kuchyňskou linkou, jídelním stolem pro bohatou hostinu i sezením, není přeplněn nábytkem a vládne tu atmosféra volnosti. V jižním průčelí domu s ním sousedí pracovna, na opačné straně dispozice, v klidové zóně směřující do zahrady, je umístěna velká ložnice, koupelna a velká šatna.

V ložnici je jen postel a volný prostor. Prosklenou stěnou se vychází na terasu, okno zakryté žaluziemi vede k novému bazénu v zadní části pozemku.

Kvalita až do detailů

Stavba se inspirovala funkcionalistickou architekturou a využívá vyspělé stavební technologie včetně energeticky úsporného vytápění s tepelným čerpadlem, klimatizace, systémů inteligentního řízení atd.

Navenek poměrně střízlivá architektura budí dojem, že nás uvnitř čeká strohý technicistní interiér v černé, šedé a bílé, jak tomu často dnes bývá u tzv. „minimalistického mainstreamu“. Opak je ale pravda. Najdeme tu v citlivě vyváženém poměru krásné palisandrové dřevo, kůži, italskou velkoformátovou dlažbu, travertin, zajímavé nábytkové solitéry od designérských velikánů Le Corbusiera, Miese van der Rohe atd., i výtvarné umění...

Halu v patře lemuje stěna s dřevěným obložením a na míru vyrobenými bezfalcovými dveřmi na celou výšku místnosti.

„Snažili jsme se vybírat nejkvalitnější moderní technologie, materiály i vybavení včetně dveří, nábytku, osvětlení atd.,“ vysvětluje David Machač. „Velmi důležité bylo dbát na precizní provedení. Některé detaily, např. obložení, napojení dveří atd., bylo třeba pro tuto stavbu navrhnout, protože výrobce je neřeší. Nedbalý či nedomyšlený detail ale zkazí i sebelepší dílo.“

Díky účelně navržené architektuře, kvalitnímu vybavení a perfektnímu provedení se tu bude dobře bydlet i za mnoho let.

Zeptali jsme se architekta

Ing. arch. David MachačStávající zastavěná plocha, poloha ve svahu, přístup z jihu, to je řada limitujících faktorů. Znamenaly pro vás velké omezení, nebo naopak?

Omezení, která při rekonstrukci domů vyvstanou, dají danému výslednému řešení punc jedinečnosti a originality. Je pěkné pracovat na zadání na tzv. zelené louce, bez omezení, ale po pravdě takové projekty vznikají snad jen za studií. Vždy je nějaké omezení, s nímž se musí architekt vyrovnat. A právě ta se často stávají inspirací a ideou konceptu řešení. Nejinak tomu bylo i při rekonstrukci této vily, kde jsme se snažili ze stávajícího stavu vytěžit maximum pro záměry rekonstrukce.

Text: Jitka Pálková, Foto: Jiří Vaněk a Jana Labuťová