Postavit dům na pozemku bez inženýrských sítí nebyl původně jejich plán. Osud to ale zařídil jinak. Dnes jsou hrdými majiteli ostrovního domu a nelitují. 

Mít dům bez sítí totiž znamená velikou dávku nezávislosti a soběstačnosti. Žádné reálné i vynucené poplatky majitele netíží a ani zvyšování cen energií pro domácnosti je nerozhodí. Energii, kterou sami prostřednictvím fotovoltaiky vyrobí, také spotřebují. U tohoto typu staveb, takzvaných ostrovních domů, je důležitější než přípojka elektřiny mít na pozemku zdroj vody, ideálně pitné. Odpad si majitelé vyřešili domácí čistírnou, topí dřevem. Ale pojďme po pořádku.

Změna myšlení

Před více než pěti lety si manželé nechali navrhnout dům s připojením na inženýrské sítě, protože se do budoucna plánovalo v této lokalitě s výstavbou. Jeho autorkou je architektka Martina Kratochvílová. Když se ale ukázalo, že sítě jen tak nebudou, přišel nápad s ostrovním domem.

Majitelé vzpomínají: „Jak se říká, vše zlé je na něco dobré. Neutěšená situace nás přiměla změnit myšlení a způsob pohledu. Inspiraci jsme čerpali především z internetu. Pokud vím, na Slovensku dosud ostrovní rodinný dům, navíc plně funkční, krom toho našeho nestojí. Složité výpočty a návrhy technologií jsme přenechali odborníkům a potkali jsme opravdu ty správné lidi. Společnost Archistat přepracovala původní architektonický návrh z hlediska maximální energetické úspornosti domu. Jednotlivé technologie a jejich návaznosti jsme řešili hodinami rozhovorů a přepočtů společně s panem inženýrem Vocílkou, který se této problematice věnuje už více než dvacet let. I díky němu dnes vše funguje tak, jak má.“

Zdi a strop jsou omítnuté jílem z pozemku, který se před nanesením upravoval. Vše je pak natřeno speciálním vápenným nátěrem v bílé barvě.

Elektřina ze slunce

Předpokladem fungujícího řešení je kvalitní zateplení obvodových zdí bez tepelných mostů. Díky tomu a dřevohliníkovým oknům s tepelněizolačním trojsklem dům získal energetický certifikát třídy A. Voda je čerpána přímo na pozemku z vrtu z hloubky 55 metrů a naštěstí je pitná. Na ohřev teplé užitkové vody se nepoužívají solární panely, ale přebytková elektřina, vyráběná fotovoltaickým systémem. Obsahuje 48 panelů umístěných na střeše s ideálním sklonem a orientací vůči světovým stranám.

Majitel upřesňuje: „Elektrickou energii používáme ve dvou módech. Přes léto a slunečné dny je energie dostatek. To znamená, že pouštět pračku, sušičku, myčku a jiné elektrospotřebiče můžeme i vícekrát za den. V zimě, kdy je sluníčka málo, pouštíme elektrické pomocníky jenom jednou denně. Samozřejmě, vybírali jsme co nejúspornější spotřebiče.“ Dům disponuje i automatickým inteligentním systémem, který ulehčuje chod domácnosti. Nejvýrazněji zasahuje do regulace žaluzií, čímž pomáhá vevnitř udržovat příjemnou teplotu.

Počet, rozměry, umístění a sklon fotovoltaických panelů jsou navrženy na míru na základě náročných výpočtů. V zimě je nutné z panelů odstraňovat sníh.

Rekuperace napojená na výměník

Čerstvý vzduch se dovnitř dostává nejen běžným větráním, ale i přes filtry rekuperační jednotky. Její rozvody jsou vedeny stropem. Nasávaný vzduch v létě ochlazuje a v zimě otepluje zemní výměník, což zabezpečuje celoročně stabilní a konstantní teplotu. Potrubí v délce 40 metrů je zakopáno v nezamrzající hloubce v zahradě. Investor vysvětluje: „V létě, když je venku například 38 °C, fouká dovnitř vzduch ochlazený na 20 °C. Naopak v zimě, při venkovní teplotě –18 °C, přivádí jednotka do interiéru vzduch předehřátý na 9 až 10 °C. Teplotu nastavujeme přímo na rekuperačním panelu.“

Zdravé sálavé teplo

Co se topení týká, manželé se rozhodli pro zdravé sálavé teplo. Nechali si postavit masivní akumulační pec typu Tirolská s maximálním výkonem 8 kW, ve které se topí dřevem. Teplo se v přízemí i v patře šíří teplovzdušnými průduchy. Používá se výlučně v zimě. V přechodném období příjemnou teplotu v interiéru udrží izolace a rekuperace. Jiný doplňkový zdroj tepla není nutný.

Schodišťové stupně jsou vyrobeny ze stejného materiálu jako podlaha, z přírodního dubu. Schodiště oživuje modrobílá mozaika.

A co finance? 

Investiční náklady na ostrovní dům jsou samozřejmě vždy individuální. Ostrovní elektrický systém, který zabezpečuje chod domácnosti a ohřev teplé užitkové vody, navýšil vstupní investici přibližně o 20 procent. Jeho předpokládaná životnost je minimálně 25 let.

Provozní náklady na dům jsou minimální. V létě majitelé platí jenom za připojení k internetu. Když je silná zima, v peci spálí asi 6,5 kubických metrů dřeva. Přičíst je nutno asi 400 eur ročně za naftu do agregátu vyrábějícího elektřinu. Ten se využívá na dobití baterií v zimě, když sněží, prší nebo je mlha. Majitel domu ale rozhodnutí postavit ostrovní dům nelituje. Jak sám říká: „Bydlení v našem ostrovním domě pro nás znamená propojení s matkou přírodou. Vděčíme jí za vše, co nabízí a co můžeme využít v náš prospěch. Soběstačnost je pro nás známkou volnosti, bezpečí a každodenního štěstí.“

Text: Monika Králová, Foto: Soňa Sadloňová

logo MessengerPoslat Messengerem