Právě takový dům si chtěla postavit mladá rodina ze severní Moravy na krásném pozemku kousek za městem.

Parcela mezi silnicí a listnatým lesíkem nabízela slibný potenciál – klidné prostředí, slunná orientace, čerstvý vzduch a do centra to autem trvá 15 minut. Mladí manželé se ale nedali krásným místem ani rozlehlým zeleným trávníkem svést k budování domu nad své možnosti a drželi se představy jednoduchého, příjemného a úsporného bydlení.

„Důležitější než velká zastavěná plocha pro nás byly pohodlí, účelnost, nízké provozní náklady. Samozřejmě nás jako většinu stavebníků limitoval finanční strop, ale hledali jsme solidní kvalitu a rozhodně jsme nechtěli šetřit na úkor kvalitních materiálů a moderních technologií,“ uvádí hlava rodiny.

Po krátkém pátrání a hledání inspirace se rozhodovali mezi dvěma architektonickými ateliéry a nakonec zvolili ateliér architekta Tomáše Bindra, jehož přístup i návrhy se jim zdály věcnější a variabilnější.

Dispozice je přehledně rozdělena na obslužnou část na severní straně (zádveří, tech. místnost, koupelna) a společný obývací prostor s velkou prosklenou stěnou orientovanou na jih.

Není krychle jako kostka

Majitelé domu řešili bazén až dodatečně. Umístili jej záměrně dále v zahradě, aby pohled na posuvný kryt nerušil výhled z obývacího prostoru.Z hlediska energetické úspornosti a snadné realizace na dnešním kolbišti architektonických forem jasně vyhrává kompaktní tvar hranolu, a tak by se tvář dnešní bytové zástavby mohla zdát trochu monotónní. Ale – řečeno slovy klasika – když dva dělají totéž, nebývá to vždy totéž. Zvláště pokud jde o rodinný dům, kde krásná fasáda sice představuje elegantní vizitku, ale kvalita bydlení se nejvíce odvíjí od toho, co se skrývá za ní.

Dvoupodlažní dům je umístěn v klidné zadní části parcely tak, že ho z dálky skoro není vidět, je tu příjemně chráněn před hlukem a prachem a od rána do večera zaléván paprsky slunce. Na západní straně přímo u vjezdu na pozemek byla postavena garáž, která tvoří přirozenou bariéru mezi zahradou a silnicí.

Dispozice je přehledně rozdělena na obslužnou část na severní straně (zádveří, tech. místnost, koupelna) a společný obývací prostor s velkou prosklenou stěnou orientovanou na jih. Střízlivé vybavení, bílý nábytek, lamino s dezénem břízy a hladká světlá podlaha tu vytvářejí vzdušnou oázu, po celý den naplněnou sluncem a podmanivým výhledem do zeleně. Od podzimu do jara toto řešení díky pasivnímu solárnímu efektu významně snižuje spotřebu tepla, v létě sílu přebytečných slunečních paprsků redukují žaluzie, takže – alespoň zatím – se bydlení obejde bez vzduchotechniky.

Další ukázkou úspornosti proměněné v přednost je atypické schodišťové těleso do patra, stojící uprostřed obývacího prostoru. Zajímavá dominanta šetří místo – komunikace v domě funguje bez zbytečných chodeb – a navíc dodává interiéru žádoucí prostorové členění a originalitu. V patře jsou umístěny 4 pokoje a rodinná koupelna.

Kuchyňská linka a jídelní stůl byly vyrobeny z lakovaných a laminovaných MDF desek. Úspornost a čistotu interiéru dotvářejí hladké povrchy, kompaktní tvary a integrované prvky.

Kolem domu a za domem

Promyšleného řešení se dočkala i zahrada, která vznikla ve spolupráci se zahradním architektem. Výběr rostlin pro živé ploty a okrasné záhony, umístění bazénu, užitkové zahrádky, kompostu či hledání nejlepšího místa pro venkovní sezení, nic neponechali náhodě.

Velký pozemek umožnil instalovat v zahradě plošný kolektor zásobující energií tepelné čerpadlo. „Původně jsme plánovali postavit energeticky pasivní nebo nulový dům, překážkou byla ale vzduchotechnika. Poctivě a pečlivě jsme promýšleli a zvažovali různá řešení, veškerá pro a proti. Technologie se rychle vyvíjejí, dnes bych možná šel do fotovoltaiky… Ale nakonec se podařilo realizovat stavbu na hranici pasivního standardu, a to bez rekuperace, a nepřekročit stanovenou cenu.“

Schodiště otevřené do horního podlaží je lemováno zábradlím z tenkých nerezových tyčí.

Text: Jitka Pálková, Foto: Jiří Vaněk a Jana Labuťová

logo MessengerPoslat Messengerem