Protiklady se údajně přitahují, ale jejich soužití nebývá vždy ideální. Dva rodinné domy v bratislavské Kolibě vyrostly prakticky ze stejného základu, ve výsledku jsou ale každý jako z jiného světa. A přesto spolu skvěle ladí. 

Architekti Matej Grébert a Juraj Benetin z bratislavského ateliéru Compass Architekti stáli před úkolem navrhnout bydlení pro dvě rodiny na pozemku u lesa s krásným výhledem na Bratislavu. Zdánlivě ideální zadání, jaké by si každý architekt mohl jen přát, ale celková velikost parcely pouhých 660 m2 a různý životní styl a vkus obou rodin znamenaly velkou výzvu.

„Pozemek jsme rozdělili na dvě stejně velké části po 330 m2. Oba dva domy mají podobný základní půdorys a dispoziční logiku, ale přesto jsou úplně jiné. Majitelé mají rozdílné priority, což se odrazilo ve výsledné architektuře každého domu,“ vysvětluje Matej Grébert, spoluautor návrhu.

Minimální odstup od sousedního domu nevadí, nevedou sem žádná okna. Díky poloze v mírném svahu se podařilo dostat denní světlo i do polozapuštěného suterénu. Rohový pokoj slouží příležitostně pro hosty.

Společný základ: 60 m2

Oba dva domy mají zhruba čtvercovou dispozici o stejné zastavěné ploše a stejnou celkovou užitnou plochu zhruba 180 m2. Oba vstupy vedou přímo z ulice, bez předzahrádky, severní fasády se shodují s uliční čarou, která se více méně kryje s hranicí pozemku. Tím se uvolnilo místo pro rekreační část zahrady. Dispozice jsou v obou případech řešeny maximálně úsporně.

Uspořádání s centrálním schodištěm a otevřeným prostorem, bez chodeb a dalších nevyužitých ploch, umožnilo vytvořit velkou společnou obývací část propojenou se zahradou. Čistě funkčně jsou řešeny také ložnice, koupelny a další místnosti. I na minimální ploše se v každém domě podařilo najít dost místa pro setkávání, relaxaci a individuální koníčky a záliby, aniž by bylo omezeno potřebné zázemí.

Nepravidelný obklad z bílých vláknocementových desek příjemně člení velkou hladkou plochu fasády. Spárořez obkladu promyšleně navazuje na umístění horizontálních i vertikálních oken.

Elegantní geometrie 

Majitelé „bílého domu“ si přáli účelné bydlení pro čtyřčlennou rodinu, které nebude vyžadovat náročnou údržbu. Mají rádi moderní styl, vyspělou techniku, přehledná řešení. Střízlivý design, založený na působivě jednoduché geometrii, reprezentuje hladká bílá fasáda s pravidelným rastrem vláknocementových obkladových desek.

Vzhledem k mírné svažitosti pozemku je přízemí prvního domu situováno zhruba o 1,2 metru níže oproti svému sousedovi. Výškového rozdílu bylo využito k vybudování polozapuštěného suterénu s pokojem pro hosty a garáží. Za zádveřím se rozléhá společný obývací prostor s rohovou kuchyní a velkou prosklenou stěnou, která otevírá celé přízemí do zahrady.

Účelnému interiéru dominuje velké sezení uspořádané do čtverce a zapuštěný krb s krbovou vložkou. Interiér bez příček působí větší a vyšší, i když má standardní výšku stropu 2,7 m. Promyšlenému, maximálně jednoduchému uspořádání se tu na ploše o velikosti dvougarsonky podařilo vybudovat velkorysý obývák pro čtyřčlennou rodinu, dobře přizpůsobený i malým dětem. Zde se mohou všichni společně dobře bavit nebo přijímat návštěvy.

V patře se nacházejí 3 ložnice, koupelna a velká šatna, schodiště pokračuje na střechu na terasu s impozantním výhledem na město.

Druhý dům a garáž stojí téměř přesně na hranici pozemku – tím se podařilo získat větší zahradu. Zajímavostí je plně prosklená střešní nástavba využívaná jako ateliér. Na ochranu soukromí a proti slunci slouží vnitřní rolety.

Vůně dřeva a exotiky

Druhá rodina, rovněž manželé se dvěma dětmi, má ráda přírodu, obdivuje bohatství jejích tvarů a materiálů, především krásu dřeva. Věnují hodně prostoru svým koníčkům, rádi cestují, především do Asie. Proto zvolili dům s přírodním dřevěným obložením a zařídili jej na míru vyrobeným nábytkem, velká část jsou originální kusy dovezené z dalekého ostrova Bali.

Oproti prvnímu domu je trochu užší, vedle přízemí je umístěna garáž přímo propojená s domem. Přízemí opět tvoří jeden společný obývací prostor s centrálním schodištěm a plně prosklenou jižní stěnou. Funkční zóny jsou však uspořádány trochu jiným způsobem než u sousedů – předsíň je přímou součástí obytného prostoru, směrem do zahrady se půdorys rozšiřuje o zimní zahradu. Je tu hodně nábytku a doplňků, květin, z interiéru dýchají vzpomínky na společné zážitky, útulnost a rozmanitost přírody.

V patře se nachází rodičovská ložnice, velký dětský pokoj a dvě koupelny, na střeše domu architekti navrhli lehkou plně prosklenou dřevěnou nástavbu – pracovnu s panoramatickým výhledem a velkou střešní terasou. Dům je plně podsklepený, v suterénu se nachází pokoj pro hosty, technické zázemí a hobby místnost.

Rozdíl v přístupu k bydlení je markantní na první pohled. Masivní dřevo a nábytek dovezený až z dalekého Bali dávají interiéru velmi specifický ráz.

Text: Jitka Pálková, Foto: Pavel Meluš