Přiznané konstrukční prvky v interiéru, přímá řešení bez designového obalu, syrová stavba nezjemněná okrasnou zelení – nízkoenergetická dřevostavba z pera architekta Michaela Kocycha navazuje na industriální charakter ostravského předměstí, přestože okolní domky se snaží spíše o opak. Svou drsnější atmosférou dává vyniknout užitným kvalitám a kráse jednoduchého objektu.

Dům složený ze dvou geometrických těles vytváří půdorys podobný písmenu T: „Umístění stavby do severovýchodní části parcely řeší odclonění klidové zóny od ulic, které se sbíhají na hraně pozemku. Rohová parcela tak získává více soukromí, především na jižní terase, kam ústí také výstup z ložnic i dalších pobytových částí domu,“ říká majitel studia Michael Kocych Architects.

Kompozici tvoří dvě části. Ta vyšší s pultovou střechou je obložena šednoucím neupraveným modřínem, nízká s plochou střechou má šedý cembonitový obklad. Časem fasády splynou se zahradou.

Na tvar dřevostavby mají vliv i světové strany. Pro nízkoenergetickou stavbu je lehce svažitý severojižně orientovaný pozemek optimální. „Všechny obytné místnosti směřující k jihu nabízejí maximální propojení se zahradou a jsou celoročně otevřeny slunci. Díky oknům až k podlaze zajišťují maximální solární zisky oproti severní technické části domu, kde jsou navržena pouze minimální pásová okna,“ doplňuje autor projektu.

Dispoziční rozčlenění dřevostavby pak zvýrazňuje dvojí fasáda, která počítá s prvkem času jako činidlem, který postupně barevně sladí šedé obkladové desky cetris a do stříbrna stárnoucí neošetřené dřevo.

Na podobné vlně

Mezi vstupní halu a společný obývací prostor architekt vložil uzavřenou kuchyň. Na sucho zděná příčka, která ji vymezuje, plní v dřevostavbě tepelněakumulační funkci. (2)Michael Kocych společně s investorem projeli již hotové realizace frýdecko-místeckého studia, aby našli společnou řeč tvarů i funkcí plánovaného rodinného domu. Základním požadavkem majitele byla přízemní bezbariérová stavba moderního ražení, pak už jen následoval počet pokojů a komunikace nad dispozicí.

„Hodně jsme diskutovali o udržitelnosti stavby a klienti nakonec přijali základní principy nízkoenergetického domu. Výměna názorů probíhala především nad pásovými okny ze severní a východní strany, které omezují tepelné ztráty,“ vypráví architekt.

Vstupní prostory v severní části domu pronikají přímo do tělesa obloženého svisle kladenými prkny s přiznanými mezerami. Zádveří s vestavěnými skříněmi se volně otevírá do vstupní haly se záměrně viditelnými rozvody vzduchotechniky.

Vysoký prostor pod pultovou střechou tvoří centrum, z něhož se vějířovitě vchází do koupelny, WC, technické místnosti, ložnice a dětského pokoje, přičemž funkčnosti místností odpovídá orientace domu od severu k jihu. Na vyšší z těles objektu se napojuje nižší společenská část s otevřenou dispozicí obývacího pokoje a jídelny.

Vložená průchozí kuchyně s linkou po obou stranách a pásovým oknem tvoří jednotku se zvláštním účelem: na sucho zděná příčka mezi kuchyní a obývacím pokojem plní funkci akumulačního bodu uprostřed dřevostavby. Původně měla v neomítnuté podobě odpovídat celkovému rázu stavby, majitelé se však rozhodli zjemnit záměr architekta omítkou v lososové barvě. Akumulační charakter zdiva působí ve stavbě z dřevěných panelů jako stabilizátor vnitřní teploty a podporuje promyšlený systém vytápění.

Nosný ocelový prvek prochází stropem jako osa pomyslně oddělující severní část jídelny od obývacího pokoje s knihovnou, který je otevřen na jih do zahrady. Z obou částí pak vedou dveře k dalším dvěma obytným místnostem – hostinskému pokoji a pracovně. „Návrh dispozic přijal investor hned napoprvé, včetně industriálních prvků, které se mu zalíbily,“ komentuje autor projektu vzájemné porozumění s klientem.

Interiér je zařízen jednoduchým světlým nábytkem a vybaven jednotnou podlahou ze světlého marmolea, dominuje mu červené křeslo. I zde se, stejně jako v exteriéru, uplatňuje „syrová“ estetika: viditelný ocelový stropní nosník, viditelné detaily uložení stropních trámů, dřevovláknité desky atd.

Zaujalo nás: Přirozené světlo a dech dřevostavby

Na vytápění domu se podílejí čtyři nezávislé složky propojené do jednoho funkčního systému: „Na prvním místě stojí sluneční záření a vnitřní energetické zisky z vaření, spotřebičů a lidského tepla. Tyto přirozené zdroje doplňuje teplovzdušná rekuperační jednotka, která kromě větrání zajišťuje i rozvod teplého vzduchu v domě. Ten dřevostavbu okamžitě vytopí, stěny však zůstávají chladné. Protože nejde o sálavou složku, jsou pro zajištění této potřeby pod stropy umístěny infrapanely.

Poslední součástí topného systému jsou krbová kamínka na palivové dřevo. Vydávají živé teplo, které vytváří úplně jinou atmosféru než všechny předchozí složky,“ říká architekt, který se již více než desetiletí zabývá spojením evropské dřevostavby s difuzně otevřeným konstrukčním systémem a ekologické, nízkoenergetické architektury. Jeho energeticky úsporné domy z přírodních materiálů mohou díky moderním minerálním izolacím a izolacím na bázi dřevěných vláken svobodně dýchat.

Text: Daniela Rígrová, Foto: Jiří Ernest