Pro někoho může být úzký prostor ke stavbě domu limitující, pro jiného je výzvou. To je případ i domku v Kralicích na Hané, který vyrostl na parcele široké pouze dvanáct metrů.

Po pozemku vhodném ke stavbě rodinného domku, v klidné lokalitě, s dobrou dopravní dostupností a orientací ke světovým stranám, pátral mladý pár v Prostějově a jeho okolí více než rok. Nakonec ho manželé našli v klidné části obce Kralice na Hané. „Život v Kralicích je klidný, jsou tu slušní lidé a dostatečná občanská vybavenost. Navíc je Prostějov pouhé čtyři kilometry daleko, takže dojíždění do města a do práce není problém,“ vysvětluje pan Jakub.

Převážná část fasády je omítnuta bílou omítkou. Pro podpoření architektonického výrazu a oživení hmoty byl na dům použit obklad z fasádních prken ze sibiřského modřínu, který by měl časem získat našedlou patinu.

Navržený dům je na pozemku usazen tak, aby navázal na pozici vedlejšího rodinného domu a pokračoval tak v utváření průčelí domů nové ulice. Tvar stavby vychází z tvaru pozemku, především jeho malé šířky a orientace ke světovým stranám.

„Objekt byl navrhován na pozemek, který byl dříve zahradou k řadovému rodinnému domu a má pro výstavbu limitující šířku – asi 12 metrů. Při odečtu minimálních vzdáleností mezi sousedními objekty tak maximální možná šířka pro nový dům vycházela kolem pěti metrů. Požádali jsme proto o udělení výjimky, aby šíře domu mohla být o jeden metr zvětšena,“ vzpomíná na zrod domu jeho architekt, Michal Prášil.

Kdo tu bydlí

Dům obývá Jakub s manželkou a roční dcerkou a společnost jim dělají dvě Jack Russell teriérky. V domě žijí manželé už třetím rokem a jsou s ním absolutně spokojeni. „Každý majitel nového domu asi zpětně přemýšlí, co by změnil, my bychom ale neměnili nic,“ říká Jakub. S architektem se navíc přátelí už odmalička, takže jejich spolupráce se nesla v příjemném duchu. „Michal je skutečný odborník a kreativně si poradil s těžkým zadáním. Je milé, když architekt myslí i na takové maličkosti, jako je výška parapetů na chodbě, které mohou později sloužit jako hrací nebo psací stolek pro děti.“

Základním přáním majitelů byl nízkopodlažní dům s velkou společenskou místností, třemi ložnicemi, pracovnou a zázemím. Důležité pro ně bylo i co nejvíce přirozeného světla a pohodlný vstup na zahradu. „Zadání nebylo vzhledem k šířce pozemku jednoduché, výsledek nás ovšem nadchl. Už první návrh tvaru domu a jeho dispozice jsme jen s malými připomínkami odsouhlasili,“ říká Jakub.

Propojení interiéru se zahradou umožnilo masivní prosklení. Velké prosklené plochy jsou orientovány na jižní a západní stranu domu s pokoji a obytným prostorem. Venkovní terasa není ještě dokončena. „Na zahradě není žádný přirozený stín, proto ji chceme osázet okrasnými keři a stromy,“ objasňuje Jakub a architekt na závěr dodává, že bude doplněna i o zahradní domek.

Při vzniku návrhu se objevila výzva z dotačního programu ministerstva životního prostředí – Nová zelená úsporám – a majitelé se spolu s architektem rozhodli, že se na dotaci pokusí dosáhnout. Požadavky výzvy proto hodně ovlivnily konstrukční řešení stavby a volbu použitých materiálů. Z hlediska návrhu i následné výstavby bylo nutné docílit velmi nízkých nákladů na vytápění.

Byl tudíž zvolen jednoduchý a kompaktní tvar domu a dispozičně je stavba orientována pobytovými místnostmi na jih a západ. Vnitřní komunikace probíhá v celé délce objektu při severní obvodové zdi. Hmota rodinného domu má obdélníkový půdorys a je zastřešena pultovou střechou s jednostranným přesahem na jižní fasádě objektu. Z půdorysu je částečně vyjmut prostor pro vytvoření severní terasy – malého atria.

Nábytek pochází převážně z obchodního domu IKEA, jehož styl a zpracování manželům vyhovuje.

Energeticky úsporná konstrukce

Záměrem bylo navrhnout takové technické řešení, které se bude blížit energeticky pasivnímu standardu. „Majitelé nechtěli dřevostavbu a stejně jako já sympatizovali se zděnou cihelnou stavbou. Volba tak padla na cihlu Heluz Family 2 in 1, která svými vlastnostmi umožnila těchto parametrů dosáhnout. Ve výsledku se tak jedná o jednovrstvou konstrukci obvodového zdiva, která rovněž umožnila rychlou výstavbu,“ popisuje konstrukční řešení architekt.

Nejtěžším momentem bylo podle něj ohlídat technické detaily při postupu výstavby. „Po dokončení stavby je jednou z podmínek splnění dotačního programu provedení tzv. blower door testu, tedy zkoušky neprůvzdušnosti obálky budovy. Při tomto testu by se veškeré nedůslednosti projevily a měly by za následek nákladné a často i již nemožné opravy konstrukcí.“ Proto se pro kontrolu stala nejdůležitější místa napojení konstrukcí.

O úsporný ohřev vody, topení a v létě také o chlazení domu pomocí podlahového systému se stará tepelné čerpadlo o velikosti lednice umístěné v technické místnosti. „Překvapila nás obrovská úspora energií, spotřeba je ještě o 20 % nižší, než jsme v původním propočtu předpokládali. Veškeré náklady na provoz domu ročně nepřesáhnou 20 tisíc korun,“ vypočítává Jakub.

Také koupelna se světlými šedavými obklady a hnědou dlažbou ctí barevnou linii interiéru domu.

Jednoduchost interiéru

Vstup do domu pokračuje zádveřím, ze kterého je možné vejít do technické místnosti. Na zádveří na severní straně bezprostředně navazuje chodba, která je hlavní spojovací tepnou mezi pokoji, hygienickým zázemím a obytným prostorem. Tím se uvolnila jižní strana pro obytné místnosti – dva dětské pokoje, ložnici, koupelnu a hlavní obytný prostor s kuchyňským koutem.

Odtud je i možné vstoupit i do malého vnitřního atria, které není sice ještě dokončeno, ale návrh počítá s jeho zastřešením a odstíněním od sousedního pozemku. „Jeho posláním je rozšíření pobytového prostoru – jako terasa nezatížená slunečními paprsky. Další funkcí atria z doby, kdy jsme ještě neuvažovali o pasivním domě, mělo být i částečné ochlazování domu. Dnes se ale o kvalitu vnitřního vzduchu v domě stará vzduchotechnika,“ vysvětluje architekt.

Interiér realizovali majitelé sami, přičemž ústřední myšlenkou byla jednoduchost. S architektem vybrali pouze barevný koncept. „Bílo-šedý interiér možná většině lidí připadá neosobní až chladný. My ale upřednostňujeme jednoduché tvary a barvy, které oživíme barevnými doplňky, jako třeba červeným křeslem v obývacím pokoji,“ ozřejmuje volbu barev Jakub.

Slovo architekta

„Velká omezení pozemkem jsou někdy při vzniku domu spíše ku prospěchu věci, než že by jeho návrh komplikovala. To je i tento případ. Majitelé znali prostorová omezení pozemku, a tak mohl poměrně rychle vzniknout návrh, který se bez zásadních změn i realizoval,“ říká architekt Michal Prášil. Práce s majiteli byla podle něj radost, návrh plynul v podstatě bez komplikací. Vše se schvalovalo rychle a docházelo pouze ke kosmetickým úpravám. „Rovněž spolupráce při výstavbě byla perfektní – stavbu a vlastně i část technického návrhu prováděla stavební a projekční firma Progress project, s. r. o., se kterou spolupracuji na většině projektů.“

Další zajímavé zděné domy můžete najít také na webu Stavbadomu.net.

Text: Zdeňka Zienertová, Foto: Petr Adámek