Architekt Marek Pavlas zachoval ducha stavby z roku 1923 v tzv. Kočího kolonii v pražských Vokovicích a oživil ho svěžím pohledem 21. století.

Předchozí majitelé v ponechali celé stavbě se třemi spojenými domy původní ráz v maximální možné míře.

Vinylová podlaha v přízemí přechází v dlažbu. Z kuchyně vede velké francouzské okno na zahradu. Rodina už se těší na letní snídaně na terase, kterou tu v budoucnu chtějí přistavět.„Provedli pouze dvě malé přístavby koupelny a garáže, a to s citlivostí, která navozuje pochybnost, zda obě přístavby nepatřily k originálním plánům,“ říká nový majitel, Ing. arch. Marek Pavlas.

„Architektonický projekt Kočího kolonie v pražských Vokovicích má velmi silný jednotný charakter. Proto jsem chtěl zachovat vzhled stavby, přestože jsou domky maličké. Tenká neizolovaná konstrukce dostala vrstvu tepelné izolace, která zachovává tvar stěn. Některé ze staveb byly v průběhu let po architektonické stránce nenávratně přestavěny. To ale nebylo mým záměrem.“

Krajní část trojdomku s novým majitelem tedy prošla ohleduplnou rekonstrukcí, která navázala na střídmou notu majitelů původních.

Sjednocení a propojení prostoru

Mezi obývacím pokojem a kuchyní je po rekonstrukci otevřený průchod, původní příčku zčásti nahradil překlad.Největším problémem bylo oddělení hlavních obytných místností prvního podlaží. Spojili tedy kuchyni s obývacím pokojem a jídelnou do jednoho prostoru, který zabírá plochu v celé hloubce domu. Částečně nosnou příčku nahradil vyztužený stropní překlad. Severovýchodní světlo z ulice vstupuje do „sedací“ části a na jihozápad orientovaná kuchyně se otevírá do zahrady novým francouzským oknem.

„Vnitřní prostor jsme opticky zvětšili také odstraněním dveří mezi předsíní a schodištěm. Místo nich přišla skleněná příčka, aby trochu zmenšené zádveří přesto zůstalo odděleno. Díky poslednímu většímu zásahu do dispozic stavby vznikl na spodní podestě schodiště praktický technický kout s pračkou, sušičkou a dřezem.“

Drobnějších změn doznalo také podkroví. Zásadním oříškem bylo nalézt tady prostor pro koupelnu a záchod bez zasahování do rozlohy ložnic. Nakonec architekt vložil do vstupu na půdu malou místnůstku o šíři 85 cm a do ní uspořádal vše potřebné – sprchu s odtokovým kanálkem, umyvadlo i stropní vstup na půdu.

V budoucnu možná z malé půdy ve špičce strmé střechy vznikne dětský pokoj propojený s jednou z ložnic úsporným schodištěm tak, aby co nejméně narušilo současný stav dispozice.

Kombinace dvou století

Architekt má rád barevné plochy na bílém podkladě. Jednoduchý bukový jídelní kout oživuje barevná stěna vytvořená podle vlastního návrhu.Staré prvky se mísí s novými s naprostou lehkostí a hravostí: „Na půdě jsme našli pietně uložené lustry z 20. let minulého století. Teď už visí v oblasti schodiště, které samo o sobě přenese příchozí do tehdejší atmosféry. Betonové schody s podestami a terasa jasně odkazují k historii domu, dřevěná madla s mosaznými prvky jsme před rekonstrukcí uchránili od zničení a vrátili je zpět na původní místo,“ říká současný majitel.

Také zde zůstaly původní repasované dveře natřené na bílo. Bílá barva je vůbec základním sjednocujícím prvkem, který tvoří kulisu jak pro staré, tak pro nové.

„Mám rád bílou plochu, na které vynikne výrazný barevný prvek, třeba zábradlí natřené na červeno nebo barevná stěna za jídelním stolem. Vytvářeli jsme ji spolu s manželkou. Chci podobný prvek do interiérů použít i na jiných místech, kde můžu ladit barvy podle toho, co si prostor řekne,“ vypráví architekt. Podobná hravost s jasnými tóny a velikostí keramických obkladů se odráží i na stěnách koupelen, kde se mísí žlutá s červenou, šedou a bílou.

Cesta vize

„Během rekonstrukce se vždy narazí na něco, s čím člověk nepočítá. Právě s tím musíte počítat,“ říká architekt Pavlas. Stavba prošla kompletní výměnou všech instalací a střešní krytiny. Prostory vytápí nově zavedený klasický topný systém s centrálním plynovým kotlem a radiátory.

„Nebylo jednoduché vytvářet dům sám pro sebe, pomalu se hnětly nápady mezi prací na jiných zakázkách. Přestože jsme se stěhovali do téměř hotového, stále dokončujeme detaily – světla, závěsy, zahradu. Jdeme krok za krokem dál, až k úplnému dokončení vize.“

Slovo majitele a architekta Marka Pavlase

Ing. arch. Marek Pavlas„Domek se mi líbil od první prohlídky. Je maličký, uchopitelný, tak akorát do dlaně. Ve velké míře se zachovala jeho podstata, kouzlo a také krásné řemeslné detaily z let první republiky.

Je důležité vidět, co je třeba zachovat, protože o ně při necitlivé rekonstrukci snadno přijdete.“

Text: Daniela Rígrová, Foto: Jiří Ernest