V nedávno zrekonstruovaném domě se potkává kvalitní architektura 20. a 21. století. Funkcionalistická vila neztratila přestavbou charakteristickou tvář a rodina získala moderní bydlení.

Jednoduchá fasáda domu s použitým materiálem Beton Optik po citlivé rekonstrukci zdařile navazuje na funkcionalistickou architekturu ze 30. let minulého století.Budoucí investoři, ale i samotný dům, jehož původním autorem byl známý prvorepublikový architekt Otto Kohn, měli před pár lety štěstí. V roce 2009 byl už vydán demoliční výměr a po odstranění stavby měl na atraktivním pozemku v rezidenční části Prahy 5 vyrůst bytový dům. Krize na realitním trhu nakonec rozhodla o lepším osudu vily, kterou se podařilo současným majitelům koupit a nechat zrekonstruovat.

„Nejdřív jsme si našli architekta Tomáše Klance, který nám tuto volbu a koupi schválil. Přes dva roky jsme totiž neúspěšně hledali dům, který bychom mohli přestavět, protože sehnat v Praze volnou parcelu je obtížné. Dům byl zchátralý, ale měl dostatek plochy pro zahradu a uvnitř dobře řešený prostor. Nechyběl mu rovněž genius loci, který jsme chtěli uchovat a dětem přiblížit historii. Vyhovovala nám klidná adresa, navíc s výbornou dostupností centra,“ říká majitelka.

Pohled z nejvyššího místa svažitého pozemku (návrh zahrady je od společnosti Living in Green). Střechu altánu pokrývá expanzní zeleň.

Ořech, jasné barvy a moudrá sova

Manželé se rozhodli pro rekonstrukci, která respektuje funkcionalistické pojetí, na druhou stranu požadovali současný komfort. Architekt Tomáš Klanc částečně upravil původní dispozici. Zasklením verandy a vytvořením arkýře se zvětšila obytná plocha přízemí, spojením tří menších pokojů vznikl velký otevřený prostor s obývacím pokojem, kuchyní a jídelnou.

„Protože čtverec se špatně zabydluje, snažil jsem se, aby půdorys obytné části přízemí byl členitý a do L. Zajímavým solitérem je opravené schodiště. Od obývacího pokoje jej odděluje stěna s krbem, který přes chodbu ohřívá celý interiér,“ přibližuje návrh architekt.

Společný prostor v přízemí zkrášluje obklad stěn s olejovanou ořechovou dýhou a masivní ořechové podlahy. Knihovnu se skleněnými policemi navrhl Tomáš Klanc.

Jasné barvy vestavěného nábytku s oblými rohy, ale také obložení stěn kvalitní ořechovou dýhou evokují prvorepublikový interiérový styl. Dobovou atmosféru připomíná také členění nestandardních dveřních křídel vysokých až po strop.

Vše včetně schodiště vyrobili v truhlářství Tita. Kromě rukopisu a nápadů architekta je v domě patrný i velmi citlivý přístup investorů, kteří si domov zabydleli zajímavými artefakty, obrazy, především ale knihami.

Stěna s vestavěným krbem odděluje obývací prostor a schodiště, které je obloženo masivním dřevem a opatřeno ocelovým zábradlím.

Na funkcionalistické paletě

Barvy a materiály vycházejí z charakteristických rysů architektury první poloviny 20. století, které používali tvůrci slavného hnutí Bauhaus. Neutrální šedou doplňují červená, modrá, zelená a žlutá barva. Fasáda s šedými rámy oken je kombinací neprobarvené cementové stěrky s přiznanými tahy hladítka. Architekt přidal nové prvky – červený arkýř, zastřešený vstup v modré barvě či zelený zahradní altán. Pro zábradlí horní terasy a zasklení zádveří zvolil tradiční copilitové panely. V interiéru doplňují tmavý a výrazný dekor ořechové dýhy sytá žluť a zeleň.

Moderní znamená sucho a teplo 

Jednou z úprav bylo odstranění dřevěného záklopu podhledu. Ocelová táhla nahradila původní kleštiny, čímž se otevřel prostor podkroví do špičky pultové střechy a do dětských pokojů se vešla patra pro spaní. Rekonstrukce vyřešila problém s vlhkostí spodní stavby, která byla způsobena zatékáním dešťové vody. Základovou spáru nově chrání provětrávaný vzdušník umístěný po obvodu stavby.

Aby dům plnil nízkoenergetické parametry, bylo třeba izolovat fasádu, zároveň zvolit vyspělý systém vytápění. Majitelé po dohodě s architektem zvolili kvalitní tepelné čerpadlo a pro příjemné vnitřní klima systém řízeného větrání s rekuperací.

Ložnice rodičů v nejvyšším patře je spojena s terasou lemovanou copilitovými panely. Výhled na pražské panoráma přidává bydlení významnou nadhodnotu.

Slovo architekta

„Logiku a uspořádání nosné konstrukce včetně stropů jsem neměnil, stejně tak originální členění oken, snažili jsme se používat i původní cihly. Nové jsou samozřejmě veškeré rozvody energií. Zůstala silueta domu, ale do vykousnutého půdorysu v zahradní části jsem navrhl přístavbu s oddělenou garsonkou.“ 

Bydlení v zeleni 

Pozemek s plochou 750 m2 má poměrně velké převýšení, ale umístěním garáže ve spodní části se ho povedlo částečně sjednotit, navíc před domem vznikla rovná travnatá plocha. Truhlíky s buxusy umístěné podél atikového žlabu garáže prodlužují rodině výhled do zeleně. O návrh částečně bezúdržbové moderní zahrady se postarala zahradní architektka Lenka Vyhnálková. Na přání majitelky domu je na parcele hodně trvalek, málo jehličnanů, kupříkladu i jeřáb pro ptáky.

Barvy a materiály vycházejí z charakteristických rysů architektury první poloviny 20. století, které používali tvůrci slavného hnutí Bauhaus.

Nedílnou součástí exteriéru je venkovní schodiště tvořené žulovými deskami a dlažebními kostkami, jehož linka spojuje uliční vstup s domem. Zahradní altán za domem nahradil bazén ze sedmdesátých let minulého století, který tu zbyl po předešlých majitelích. Expanzní zeleň na střeše altánu každoročně na jaře vykreslí podle majitelky krásný až pětibarevný obraz.

Příkrou část pozemku za domem by nebylo možné sekat, tudíž autorka zahrady na ni vybrala směs půdokryvných rostlin.

Text: Eva Vacková, Foto: Vavřinec Menšl