Dům na svahu nad městem Malmedy ve východní Belgii je součástí malého rezidenčního komplexu, postaveného na principech trvale udržitelné architektury.

Svah s nádherným výhledem na zalesněnou kopcovitou krajinu lákal nejednoho developera. Architekti z ateliéru Crahay & Jamaigne z nedalekého Liége sem navrhli komplex šesti domů s cílem maximálně využít potenciál místa a zároveň nenarušit přirozenou krásu a rovnováhu přírody.

Dům pro rodinu se dvěma dětmi stojí na severním okraji této zástavby. Pozemek s podélným převýšením více než 3 metry přímo hraničí s lesem a nabízí panoramatický výhled do tří stran. Právě výhled a maximální propojení s přírodou jsou ústředním motivem architektonického konceptu, ruku v ruce se zdravými ekologickými materiály a principem tzv. nulového domu.

Energetická úspornost vychází z optimální orientace ke světovým stranám, z přiměřené a vyvážené velikosti všech místností a také instalace progresivních technologií. Na betonové spodní stavbě je osazena rámová dřevostavba s obložením z cedrového dřeva a izolacemi z přírodní celulózy a lněné vlny. Využívá princip pasivního solárního efektu, čerpá energii na vytápění a ohřev vody ze země a ze vzduchu, vyrábí si elektřinu ve fotovoltaické elektrárně a recykluje odpadní vodu.

Přízemí domu je zčásti obloženo kamenem z místního lomu a zčásti proskleno, aby bylo maximálně využito jižní slunce. Kontrastuje s uzavřeným horním podlažím, kde je v horizontálním cedrovém obkladu ponecháno jen nízké pásové okno. I to postačí na panoramatický výhled a dostatek světla.

Od země do nebe

Na obdélníkový pozemek architekti navrhli třípodlažní stavbu s protáhlou dispozicí uspořádanou v ose východ–západ. Severní fasáda má jen nízké horizontální okno, obytné prostory a terasy jsou otevřeny na osluněné strany. Dům vnitřně „graduje“ směrem vzhůru, od prozaického skrytého zázemí po slunečnou oázu v horním podlaží. Východní část domu, plně prosklená ve všech podlažích, je zčásti převýšená, jako by se chtěla odpoutat od své zemské podstaty a dosáhnout na daleký obzor.

Nejnižší podlaží, částečně zapuštěné do terénu, je klidová zóna obsahující technické zázemí, sklep, velkou šatnu a ložnici rodičů s koupelnou. Jednoramenné schodiště jej spojuje s přízemím, které je vstupním podlažím. Rodiče se rozhodli jej věnovat dětem, aby mohly z pokojů přímo vyběhnout ven na zahradu. Kromě hlavního vstupu a centrální haly, která slouží jako multifunkční prostor pro děti, je tu sociální zázemí, šatna a dva symetrické dětské pokoje, které lze propojit pomocí posuvné stěny.

Další jednoramenné schodiště vede do nejvyššího podlaží, určeného pro společný a společenský život rodiny. Úzké dlouhé prostory se málokdy podaří členit tak, aby uspořádání bylo praktické a působilo útulně. Výsledek bývá zpravidla nevalný, zde ale architekti uplatnili praktický nápad.

Patro je podélnou nábytkovou stěnou rozděleno na hlavní obývací část a úzký prostor – pasáž podél severní fasády, která má obslužnou a komunikační funkci. Prosklenou stěnou je vidět přes terasu až do „televizního“ pokoje s nejkrásnějším výhledem.

Podélná vestavěná nábytková stěna, sahající přes téměř celou délku domu, rozděluje celé podlaží na dvě části. Úzký prostor podél severní stěny je pojat jako komunikační a multifunkční, nachází se tu schodiště, malá domácí pracovna, knihovna a šikovně je tu ukryta i kuchyň. Na opačné straně této „barikády“ leží otevřený obývací prostor – sezení, velkorysý jídelní stůl pro 10 osob a zapuštěná krytá terasa s výlezem na střechu. Odděluje samostatnou místnost, kde celá dispozice vrcholí svým zlatým hřebem – lze tu sledovat televizi, ale především se v klidu, stranou od všeho dění v domě, oddávat přemýšlení a výhledům na kouzelné panoráma za prosklenou stěnou. S pocitem, že se volně a svobodně vznášíte nad krajinou, se najednou starosti všedního dne stávají méně a méně důležité...

„Televizní pokoj“ představuje třešničku na dortu či zlatý hřeb celého interiéru domu. Prosklená stěna se skrytými rámy a jediným subtilním dělicím sloupkem budí dojem, že jste přímou součástí dění venku, stačí natáhnout ruku a můžete si pohladit větve stromů za oknem.

Zaujalo nás

Důležitým aspektem architektonického návrhu byl dostatek světla a vnitřní komunikace. Takřka všechny části bohatě členěného prostoru jsou vzájemně propojeny otevřenými průchody, prosklenými nebo posuvnými stěnami či rafinovanými vestavěnými prvky, takže téměř do každého místa v domě proniknou sluneční paprsky a odevšad je vidět ven do zahrady. Tento princip vytváří uvnitř vzdušnou atmosféru a příjemný pocit, že rodina odpočívá v náručí přírody.

Text: Jitka Pálková, Foto: Laurent Brandajs

logo MessengerPoslat Messengerem