Až pojedete do Brna navštívit architektonický skvost, vilu Tugendhat, nenechte si ujít sousední vilu Löw-Beer. Historie obou domů spolu totiž úzce souvisí, neboť pojí dohromady jména Löw-Beer a Tugendhat.

S manželi Alfredem a Marianne Löw-Beerovými prožila ve vile dětství jejich dcera Greta, později provdaná za Fritze Tugendhata. Rodiče věnovali Gretě horní část pozemku, kde si manželé postavili svůj moderní dům. Slavná „Tugendhatka“ by tedy bez Löw-Beerovy vily a jejích obyvatel nikdy nestála.

Zahradní průčelí vily Löw-Beer. Z velkých oken a z terasy je krásný výhled do upravené svažité zahrady a na vilu Tugendhat.

Pohnutá historie

Dům si pro sebe nechal postavit v letech 1903–1904 brněnský textilní továrník Moritz Fuhrmann. Pro rodinu Löw-Beerových se stala domovem v roce 1913, kdy ji zakoupil židovský velkoprůmyslník a obchodník s textilem Alfred Löw-Beer. S manželkou Mariannou, dětmi Maxem, Gretou a Hansem v ní žil až do roku 1939, kdy rodina prchla do Velké Británie. Alfred ale zůstal v okupovaném Československu, aby zachránil rodinný majetek. Téhož roku o Velikonocích zemřel za nevyjasněných okolností a pod falešnou identitou byl pochován ve Stříbře.

Vila od roku 1940 sloužila potřebám gestapa a během osvobozování Brna byla vážně poškozena několika přímými zásahy bomb. Co nezničily bomby, to dokonalo gestapo, které ji před opuštěním vydrancovalo.

V roce 1946 přešel objekt pod národní správu a o 8 let později se stal majetkem československého státu. Od roku 1958 je vila nemovitou kulturní památkou. V letech 1962 až 2012 sloužila jako domov mládeže a později přešla do správy Muzea Brněnska.

V současné době je ve vile instalována expozice nazvaná Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat, která zahrnuje dějiny architektury a životní styl měšťanstva v Brně v období od druhé poloviny 19. století až do poloviny 20. století a také osudy vily Löw-Beer a Tugendhat poté, co je musely rodiny opustit.

Největší část domu tvoří reprezentativní schodišťová hala ukončená velkým střešním světlíkem s ozdobným sklem.

Co se zachovalo

Vila je pravděpodobně dílem vídeňského architekta Alexandera Neumanna, autorství stavebních úprav se připisuje dalšímu rakouskému architektovi Rudolfu Baumfeldovi. Uliční a zahradní průčelí vily zdobí vegetativní štukový dekor, který se v různých podobách opakuje na stěnách a stropech v interiéru a také na původní keramické dlažbě Rako pocházející už z přelomu minulého století.

Jádro třítraktové dispozice vily tvoří centrální schodišťová hala s velkým střešním světlíkem, jímž prosvítá denní světlo. Večer halu prosvětluje lampa umístěná nad ozdobným sklem světlíku. Dominantou obývací části haly je mohutný mramorový plynový krb. Před krbem býval sedací nábytek, který se stejně jako jiné vybavení domu nedochoval. Jediným původním kusem nábytku je napevno umístěná umyvadlová skříňka v jídelní části haly.

Z jídelny je možné projít do knihovny s pracovnou a následně na terasu s nádherným výhledem do zahrady. Z haly vede schodiště do patra lemované původním masivním secesním zábradlím z jilmu s motivem šištic. V patře byla koupelna, na jejíž existenci upozorní odkrytý fragment původní výmalby s motivem keramických obkladů. Okno ložnice manželů Löw-Beerových s krásným výhledem na vilu Tugendhat zdobí replika se zlatým rámem, který byl původně opatřený zlatými plátky.

Technickou zajímavostí je systém vytápění a chlazení, který v zimě přiváděl teplý vzduch do všech místností a v létě zajišťoval větrání.

Zajděte se podívat

Vilu lze navštívit od úterý do neděle a můžete si ji prohlédnout buď individuálně, nebo s průvodcem, který je k dispozici každou celou hodinu až do 17 hod. Vstupné 150 Kč, zahrada, galerie a kavárna Celnice jsou přístupné zdarma.

Kontakt: Vila Löw-Beer, Drobného 297/22, Brno – Černá Pole, www.vilalowbeer.cz

Text: Lucie Martínková, Foto: Archiv

logo MessengerPoslat Messengerem