Obraz české ložnice bývá poměrně střízlivý až fádní. Vybavení omezené na postel, noční stolek a šatní skříň, neutrální barvy, žádné detaily pro potěchu oka či duše… Není divu, že v takovém sterilním prostředí se někdy špatně usíná i na sebedokonalejší matraci. O tom, jak vytvořit příjemnou atmosféru pro báječný spánek a vybrat si pohodlnou postel, s námi hovořila designérka Helena Dařbujánová.

Helena DařbujánováSlavný vídeňský architekt Adolf Loos hlásal, že ložnice by měla být především místem rozkoše. Co všechno tím velikán moderny myslel, nebylo přesně řečeno, nicméně jeho ložnice měla podobu rozlehlé manželské postele na huňatém koberci, s horou měkkých polštářů a saténovým povlečením. Byla obklopena pouze jemnými závěsy, nikde žádné mohutné skříně či cokoliv jiného, co by kazilo atmosféru. Na dobových fotografiích vypadala velmi poeticky. Helena Dařbujánová přistupuje k navrhování interiéru ložnice s emocionálním ženským pohledem.

O tom, že postel musí být pohodlná a ergonomická, abychom dobře spali, není třeba diskutovat. A jakou roli hraje její vzhled? 

Jistě jsou lidé, kteří design neřeší. Další kategorie jsou ti, kteří jdou večer spát tak unaveni, že už nemají energii vnímat prostředí kolem sebe. Ale pro ty z nás, které design zajímá, má vzhled postele jistě velký význam. Vidíme ji každý den ráno i večer, postel by nás měla vítat, zpříjemnit začátek dne, měla by nás obejmout jako bezpečná náruč, v níž si odpočineme. Když se nám líbí a je příjemná, bude odpočinek intenzivnější.

Čím začíná práce designéra při navrhování postele?

Když jsem dostala poprvé za úkol vytvořit návrh pro kolekci Česká postel, ze všeho nejdřív jsem myslela na to, jak eliminovat všechny nepříjemné zážitky, které mě i ostatní při vstávání nebo uléhání potkávají. Nemám ráda hranaté rohy (o které jsem se vždycky praštila do kolena) a trčící nohy, které hrozí zlomením malíčku. Třetí nepříjemný ranní zážitek je skřípnout si nohu mezi pelest a matraci. A tak jsem navrhla postel, která má měkký a zaoblený čalouněný rám a nohy jsou upozaděné. To byly základní funkční věci, na ně navázal design, který se odvíjel od mých emocí a představ.

Velmi důležité je pro mě čalounění. Našla jsem výrobce, který mě svými látkami nadchl. Lidé ani netuší, jak mohou vypadat čalounické textilie. Běžná nabídka nepřekračuje barevnou linii béžovo-béžovo-hnědá, případně šedá, já jsem objevila veselé, pestré, nápadité látky. S nimi ložnice získá úplně jiný výraz.

Je pravda, že správná postel musí být masivní a těžká, aby byla pevná a stabilní?

To si nemyslím. Dnes se vše v interiéru zjednodušuje, odlehčuje a minimalizuje, na trhu jsou nové, velmi pevné a odolné materiály, které umožňují vyrobit subtilní, ale velmi pevnou a nosnou konstrukci. Například právě proto ráda používám kompaktní desky. Chci, aby nábytek působil lehce, a přitom byl stabilní, a s tímto materiálem se to daří. Deska o tloušťce 1 cm unese postel s matrací 200 x 200 cm.

Běžné postele se vyrábějí ve standardních rozměrových řadách, co si ale mají počít lidé, kteří vyrostli do „nadstandardní“ velikosti? Jaká je správná velikost postele?

Způsob života i návyky se mění, včetně spaní. V naší rodině se dědí rodinný poklad, ložnice, kterou vyrobil můj dědeček a používal ji s babičkou, pak moji rodiče a já. Teď se rodinné dědictví posunulo k mé dceři, ale jí postel připadá krátká, i když dříve nikdo tento problém neměl. My jsme si zřejmě zvykli na větší komfort. Samozřejmě 190 cm dlouhý muž potřebuje prodlouženou postel – potřebuje plochu na spaní o velikosti 100 x 220 cm.

A jak je to s výškou postele? Někteří lidé jsou příznivci nízkých postelí, jiní vysokých – čemu byste dala přednost vy?

Podle mé zkušenosti, když jsou lidé mladí, pružní a ohební, mají rádi spaní nízko při zemi. Se zvyšujícím se věkem si začínají přát vyšší postele, 45 cm i více, aby se jim pohodlněji vstávalo. Osobně nemám příliš ráda vysoké postele, myslím si, že je lepší cvičit a udržovat tělo trochu v kondici, vždyť vstávání samo o sobě je malé ranní cvičení. Výšku kolem 45 cm považuji za vyhovující. Samozřejmě u starých a nemocných lidí je situace jiná.

Některé moderní „minimalistické“ postele se v podstatě skládají jen z rámu, nožek a roštu. Jsou čelo, pelest či bočnice jen přežitkem z časů našich babiček, nebo mají své místo i v moderní ložnici? 

Čelo by ani dnes nemělo u postele chybět. Chrání oblast hlavy, fyzicky i psychicky, odděluje ji od studené zdi, tlumí hluk… Před spaním si někdo rád v posteli čte, někdo v posteli naopak snídá… je dobré mít o co opřít polštář. K čelu postele lze také připevnit lampičku, police, noční stolky, někdy je i důležitým designovým prvkem. Naopak pelest původně sloužila k opření nohou a držela těžké „duchny“, aby nespadly na zem. Moderní přikrývky jsou lehké, toto nebezpečí už nehrozí. Pelest u postele dnes v prostoru ložnice spíš překáží. Totéž platí pro bočnice, při sezení na okraji postele mohou i nepříjemně tlačit.

Co byste poradila novomanželům, kteří si jdou koupit svou první společnou manželskou postel, a co třeba staršímu páru, který se blíží své zlaté svatbě? 

U starších manželů je třeba klást důraz především na zdravotní hlediska, hlavně na kvalitní matraci, případně lamelový rošt. Mladá dvojice asi příliš neřeší, na jaké matraci bude spát. Jde o to, aby jejich ložnice byla hezká, aby se do ní těšili, takže budou určitě více hledět právě na design.

A na co bychom neměli zapomínat – nejdůležitější ze všeho je, aby se lidi měli rádi, potom se jim bude dobře spát v každé posteli.

Kdy je na místě sériově vyráběná postel a komu byste doporučila nechat si navrhnout a vyrobit postel na míru? 

Lidé většinou vybírají podle ceny a ne všichni chápou, že nízká cena má svůj důvod. Od nejlevnějších postelí nelze očekávat dlouhou životnost ani velké pohodlí.

Pokud zařizuje interiér bytu architekt, posoudí, zda se najde vhodná postel sériové výroby, a umí ji vybrat či poradit. Navrhnout postel na míru je určitě vhodné všude tam, kam by sériově vyrobenou postel bylo obtížné umístit: například do prostoru, který nemá pravé úhly, je nepravidelně tvarovaný, velmi malý, nebo naopak velmi velký, má atypické uspořádání, je velmi neobvykle vybaven a podobně. Nemluvě o specifických osobních potřebách, zdravotním hledisku a podobně. Pro náročné klienty, kterým velmi záleží na jedinečnosti, se zpravidla vyrábí na míru celý interiér domu včetně zařízení ložnice.

Dnes narůstá počet single domácností, ve velkých domech se objevují oddělené ložnice manželů. Jaká je vaše představa ložnice pro ženu a ložnice pro muže? 

Dámská ložnice, to je téma, kterým se právě zaobírám. Mít vlastní „holčičí“ pokoj, kde je vše, jak chcete jenom vy, je určitě věc příjemná. Už jen ta představa… Nevím, jak přesně by měl vypadat mužský pokoj, jen si domýšlím – jednoduchost, srozumitelnost, přehlednost… U ženského pokoje to vidím trochu jinak – tajemství, emoce a kočka v posteli. Ale vážně – jaká je moje představa dámské ložnice, co všechno v ní „nutně“ potřebujeme, to představíme během letošního Designbloku. V naší nové kolekci Audrey nebude chybět postel, noční stolky, komoda, toaletní stolek… 

Postel Tatamama

Text: Jitka Pálková, Foto: Petr Horník

logo MessengerPoslat Messengerem