Jedinečná kresba dřeva podpořená vůní a příjemným pocitem na dotek umí potěšit všechny smysly a vdechnout interiéru neopakovatelné kouzlo – to je rozdíl mezi masivním a sektorovým nábytkem. Právě masivní nábytek měl hrát v této realizaci prim. Času nebylo nazbyt, už za pouhý týden se měli rodiče paní Radky vracet z dovolené.

Zvolená kombinace barev interiér příjemně opticky i pocitově protepluje. Sedačka odděluje část jídelní a zároveň část čtecí. Ve stole se ukrývá zásuvka s tichým dojezdem.Designérka Jana Kellermannová ráda spolupracuje se stolaři, kteří pracují s kvalitním dřevem. Zpráva od dcery majitelů domku, že rodiče lpí na tradičním pojetí a kladou velký důraz na kvalitu, ji proto potěšila. Dalším z hlavních požadavků byla střídmost realizace, nábytek výhradně z masivního dubu, přírodní materiály, teplé barevné tóny, nový koberec s ohledem na podlahové vytápění, dostatek místa k sezení pro celou rozvětvenou rodinu, místo pro relaxaci a v neposlední řadě sjednocení otevřeného obytného prostoru s kuchyní a jídelnou, které prošly rekonstrukcí krátce před touto realizací.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Koberec snese řádění vnoučat

Masivní dřevo je zastoupené i na římse krbu. Okna zdobí římské rolety, polštáře zase našité drobné dekorace.Vzhledem k omezenému časovému rozsahu nebyl čas na větší stavební úpravy a radikální změnu dispozice. Designérka se tedy soustředila hlavně na vybavení, převážně nábytek, který nechala vyrobit podle svého návrhu u osvědčeného rodinného stolaře, kterému se podařilo za pouhé tři týdny vyrobit knihovnu, televizní stolek a konferenční stůl z masivního dubu, tedy našeho nejtvrdšího dřeva odolného vůči času. I když by designérka mnohem raději zvolila smetanový koberec s vysokým vlasem, musela se držet přání majitelů a vybrala zátěžový koberec, který snese řádění vnoučat.

Čelní stěna dostala nový nátěr v barvě zelených oliv. Nepřehlédnutelnou dekoraci tvoří krásné starožitné hodiny po babičce a obrazy, ke kterým se vážou vzpomínky celé rodiny. Plazmová televize byla velkým přáním tatínka paní Radky, jejím umístěním se tradiční styl smísil se stylem zcela moderním.

Obě křesla mají majitelé ještě po babičce a přáli si je zrenovovat. „Po konzultaci s čalounicí a zjištění celkového stavu křesel jsme se do renovace pustili s nadšením, jelikož pro mne je vždy velmi vzrušující dělat ze starého nové. Prostě se neubráním, že jsem ze staré školy „nic nevyhazovat, co se dá zachovat!“ říká designérka. Jakmile se setmí, světlo v místnosti zajišťuje centrální závěsné svítidlo, postranní svítidla ke čtení a lampa při sledování televize, vše v rustikálním stylu.

text: Edita Erbsová, foto: Petr Hrubeš